Otužování: Netušené možnosti ve sportu i v medicíně

Fakulta sportovních studií MU uspořádala velice úspěšný webinář Chladová terapie. Lektorem série přednášek byl Libor Mattuš.

Všimli jste si, kolik lidí přes zimu lezlo do ledové vody? Sociální sítě byly plné otužilců u zamrzlých řek, rybníků nebo jen v kádích na zahradě. Nový trend? Podle Libora Mattuše, který na Fakultě sportovních studií MU vedl webinář s názvem Chladová terapie, ano. Pomohl mu ale koronavirus, zavření fitcenter, omezení volného pohybu a socializace. Aktivní člověk měl jen omezenou škálu možností, za jakým sportem se vydat. A tak zkusil ledovou vodu a boom otužování letos pokračoval do předtím netušených rozměrů, říká Mattuš.

Webinář Chladová terapie pořádala fakulta ve spolupráci s neziskovou organizací sdružující studenty lékařských fakult IFMSA Brno a skupinou Code of life, která se věnuje šíření informací v oblasti biohackingu. V šesti interaktivních přednáškách se účastníci dozvěděli o účincích chladu na lidské tělo, seznámili se s formami otužování, rozvrhnutí náročnosti při praktikování chladové terapie, věnovali se i vlivům na psychiku a fyzický výkon nebo využití vzduchu k otužování a regulování intenzity při otužování. Speciálními hosty dvou dílů byli David Vencl, český freediver, který překonal světový rekord v plavání pod ledem bez neoprenu a bojovník MMA Jiří Procházka, který terapii chladem využívá při regeneraci.

První online přednášky se zúčastnilo přes 350 lidí. Překvapil Vás ten zájem?
Určitě a velmi mě to potěšilo. Navíc všichni účastníci byli skvělí. I v dalších dílech více zaměřených na sdílení osobních zkušeností, byli účastníci aktivní a padlo hodně otázek. A tak to má být, můžeme se všichni od sebe inspirovat navzájem.

Jaký je rozdíl mezi chladovou terapií a otužováním?
Otužování je tradiční pojmenování pro vystavování se chladu. Pod pojmenování "chladová terapie" zařazujeme širokou škálu systematických přístupů k využití působení chladu na náš organismus. Jednoduše řečeno, v tradičním otužování nevnímáme propracovanou systematiku, která je charakteristická právě pro chladovou terapii, která je zaměřená na to, ukázat postupnou cestu k využití chladu v každodenním životě každému, kdo má zájem - od umývání obličeje studenou vodou pro povzbuzení přes den, noření rukou a nohou do ledových kyblíků pro lepší prokrvení, částečnou studenou sprchu jen na některé části těla pro to, aby si naše tělo a psychika na chlad zvykaly postupně. Pro ty, kteří jsou připraveni a chtějí se zaměřit na výkon, může vést postupný přístup v rámci chladové terapie i k zimnímu plavání nebo dokonce potápění pod ledem.

Jaké jsou zdravotní přínosy otužování?
Je jich opravdu hodně. Většinou je rozdělujeme na přínosy pro mysl a přínosy pro tělo, které mezi sebou samozřejmě úzce souvisí. Na mentální úrovni nám otužování pomáhá být čilý a aktivní, mít dostatek energie a dobrou náladu. To je obzvlášť důležité v časech nečekaných změn a omezení, které přišly loni v březnu. Je dost studií ukazujících potenciálně velmi příznivé účinky otužování na potýkání se s depresemi a zhoršenými náladami. Na fyzické úrovni se často hovoří o imunitě a snížení nemocnosti na úplné minimum. To ale zažíváme u lidí, kteří se začínají chladu rozumně vystavovat, neustále. Ale to je jen špička ledovce. Působení chladu na organismus nám pomáhá starat se o kardiovaskulární systém, spalovat více kalorií, dokonce pomocí aktivace hnědé tukové tkáně pomáhá nárůstu mitochondrií - jakýchsi "elektráren buněk". Některé studie dokonce ukazují vylučování nervových růstových faktorů, konkrétně bílkoviny "studeného šoku" RBM3 u hlodavců a tak možnost prevence neurodegenerativních nemocí u lidí.

Je otužování opravdu pro každého?
Většinou říkám, že vystavování se chladu je pro všechny, ale žádná jeho forma není pro každého. Není to ani o intenzitě. Jsou zimní plavci, kteří plavou bez problému v super studené vodě, která má dva stupně a studená sprcha, která má dvanáct stupňů je jim opravdu nepříjemná. Na druhou stranu, mnoho lidí si představuje otužování jako skákání do ledového jezera. Ale chladová terapie může být to, že si dáte nohy do vody s ledem u vás doma, prokrvíte je tím a cítíte se skvěle. Každý z nás si může z bohaté škály forem chladové terapie vybrat takovou náročnost, která mu nejvíce vyhovuje.

Je tedy otužováním to, kdy člověk vleze párkrát do roka do řeky a pochlubí se tím na sociálních sítích?
Pokud jsme v teplotě pod devatenáct stupňů Celsia, už můžeme de facto mluvit o "otužování". Tělo i na tyto zdánlivě vysoké teploty reaguje zvýšenou tvorbou tepla a dalšími přizpůsobeními. Na co se ovšem snažím klást důraz jako instruktor chladové terapie je bezpečnost a dlouhodobost. Pokud nechceme, aby otužování bylo pro lidi jen trendem na jednu zimu, tak potřebujeme mít plán - jako u sportu - a trénink si rozumně dávkovat. Nejeden sportovec i otužilec se s nadšením vrhnou do otužování a za pár týdnů nebo měsíců skončí. Jednoduše to přeženou a cítí slabost, nebo přijde nějaká nemoc, jako upozornění, že takto ne. Sám mám s přehnaně intenzivním tréninkem ve sportu i v chladu poměrně bohaté zkušenosti, takže si teď vychutnávám možnost vzít to pomalu. Tematicky bych ještě zmínil knihu, jejíž název Hoř pomalu hovoří za vše. Napsala ji moje kolegyně Veronika Allister.

Komu chladovou terapií pomáháte?
Bývají to podnikatelé, sportovci a celkově lidé s aktivním životním stylem. Na workshopy a webináře chodí mnoho lidí, kteří hledají v rámci otužování systém a odpovědi na otázky, které mají. A společný zážitek v ledovém bazénu je samozřejmě vítaná součást. Pro někoho překonání jeho limitů, pro jiného běžná součást dne.

Měla by být chladová terapie součástí regenerace sportovců a vrcholových sportovců?
Nejen regenerace, ale také zlepšování výkonů. Chlad pomáhá posilovat nervy a zlepšovat jejich činnost. Někteří lékaři v USA, jako Jack Kruse, mají teorii, že kombinací chladové terapie a dlouhodobé adaptace na ketogenní způsob stravování (s vyšším obsahem bílkovin a omezeným příjmem sacharidů a tuků) dokáže nová generace sportovců výrazně překonat současné olympijské rekordy. Tak uvidíme. V každém případě chlad sportovcům doporučuji, i když ne pokaždé hned po sportu.

Co se o otužování neví nebo ví jen málo?
To že pomáhá kardiovaskulárnímu systému nejen roztahováním a smršťováním cév, ale také produkcí oxidu dusnatého, který cévy roztahuje a zprůchodňuje zevnitř. To že pomáhá spalovat kalorie lépe, než většina fyzických cvičení. A do třetice, co už jsem uváděl v průběhu, že může pomoci dorůstání  nervových spojení v mozku. Chladová terapie skrývá ve sportu i medicíně, ale také v běžném osobním životě netušené možnosti.