Ministryně financí Alena Schillerová hostem pořadu Události, komentáře

Datum vydání: 11. 05. 2021 | Zdroj: ČT 24 | Rubrika: Události, komentáře

Michal KUBAL, moderátor
Další překvapivá zpráva pro ekonomiku oslabenou koronavirovou krizí. Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly nečekaně rychle o 3,1 %. Hlavně kvůli dražším pohonným hmotám a tabáku. Ministerstvo průmyslu odhaduje, že ceny porostou i dál.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiér, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu /za ANO/
Lidé budu chtít nakupovat, navíc obchodníci jsou trošku vyhladovělí, takže není vyloučeno, že ty ceny budou teď trošku vyšší, ale zase v určitém časovém období v horizontu jednotek měsíců, spíše méně měsíců, se to zase srovná, protože bude poměrně velký konkurenční tlak.

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
Pro nás je teď strašlivě enormně důležité, aby poté, co se rozvolní, otevřelo co nejvíce těch provozoven, aby těch, kteří nepřežili a už neotevřou nikdy, bylo co nejméně.

Michal KUBAL, moderátor
Podle čerstvých dat České národní banky nebude zotavení ekonomiky tak rychlé. Po loňském rekordním bezmála šestiprocentním propadu letos očekává růst HDP jen slabě přesahující jedno procento. Ministerstvo financí je zatím optimističtější a v konvergenčním programu potvrdilo víc než tříprocentní tempo, které se má příští rok přiblížit až ke čtyřem procentům. Ekonomika trpí i kvůli malým útratám domácností. Lidi už tolik nevydělávají a přibývá těch, kteří nemají práci. Letos i v dalších dvou letech se má míra nezaměstnanosti pohybovat kolem tří a půl procenta. Česká měna by měla postupně posilovat. Za letošek by průměrný kurz měl být pod 26 korunami za euro, příští rok 25,50. I proto má klesat tempo zdražování. Inflace má z loňských víc než tří procent klesat až ke dvěma procentům. A téma pro 2 hosty, kteří jsou tady ve studiu, a ještě třetí dáma se k nám potom připojí. Alena Schillerová, ministryně financí, dobrý večer.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor
A Lukáš Wagenknecht, senátor za Pirátskou stranu, dobrý večer.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor
Paní ministryně, jak velkou starost vám dělají ta čísla?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Tak nebudu zastírat, že doby, kdy jsem předložila čtyřicetimiliardový schodek v plánu a skončili jsme v přebytku...

Michal KUBAL, moderátor
Ještě pamatujete tu dobu?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Samozřejmě, já jsem snížila schodek o 10 miliard tehdy před pandemií...

Michal KUBAL, moderátor
Kdeže loňské sněhy, chtělo by se říct.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
...a skončili jsme v přebytku a vyrovnaném rozpočtu. Samozřejmě byly mnohem radostnější. Ale jsme v nejtěžší krizi srovnatelné s třicátými lety minulého století, já to často takto říkám a stojím si za tím. Museli jsme napumpovat stovky miliard do ekonomiky na pomoc postiženým segmentům, je to přírodní katastrofa. A museli jsme se s tím nějak popasovat, i to je úkol rozpočtu.

Michal KUBAL, moderátor
Jak velký podíl podle vás šlo opravdu na řešení následků koronaviru, covidové krize?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Plná většina. Já ty názory, ať už NKÚ nebo i některých ekonomů, prostě jsem několikrát rozporovala. Tady nemůžete brát jenom tu vládní pomoc. Na té vládní pomoci … vykazujeme to každého prvního v měsíci, teď už to bylo asi 421 miliard, myšleno přímá pomoc, daňové úlevy a státem zaručené úvěry. Nicméně my jsme museli navýšit celou řadu dalších položek, které souvisí s koronavirovou krizí. Platba za státního pojištěnce – 200 Kč od 1. ledna, 500 Kč loni. To udělalo loni 24 miliard, letos asi 54-55 miliard. To není pomoc ekonomice?

Michal KUBAL, moderátor
A zároveň i snížit příjmy například na snížení daní.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Ale vy jste teď ukazoval tam na těch grafech, tak jste ukazoval, že lidem se snížily mzdy, jste tam říkal, že byli propouštěni někteří, naštěstí tedy jsme udrželi 1 000 000 míst díky programu Antivirus, ale tím, že jsme snížili daň z příjmů, což udělalo v čistém 7 %, já nevím, jestli jste zaměstnanec, možná jste to také pocítil, tak jsme velice pomohli těm lidem. Tohle bylo vlastně mnohdy jediné, co jim navíc zbylo. A já věřím pevně v to, že to prostě se vrátí ekonomice...

Michal KUBAL, moderátor
Ukazuje se to už v těch prvních měsících?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Je velmi brzy, to se projevilo nejprve v únorové výplatě poprvé a otevřeli jsme provozovny všechny, tento týden otevíráme postupně, vrátí se nám to. A i kdyby se to nevrátilo okamžitě do spotřeby, protože my počítáme s tím, že spotřeba nebude až taková, tak to, že to ti lidé dají do investic nebo že si to ušetří a odloží třeba na později, i to je prostě pomoc ekonomice.

Michal KUBAL, moderátor
Pane senátore, vy jste jedním z expertů Pirátů, momentálně podle průzkumu nejsilnějšího uskupení. Budíte se při pomyšlení, že byste tu situaci měl řešit po volbách?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Tak určitě to není tak růžový jako paní ministryně. Třeba co se týká těch výdajů, NKÚ, tam je číslo nějakých 147 miliard, které přímo nesouvisely s těmi výdaji. Řeknu jeden reálně velký výdaj, který v té částce určitě je, a to je samozřejmě ten daňový balíček ohledně právě snížení daní pro zaměstnance. 80 miliard pak narůstá, 100 miliard potom zase klesá zpátky, takže já si nemyslím, že toto byl přímo výdaj, který souvisel s koronakrizí.

Michal KUBAL, moderátor
Nesdílíte ten optimismus, že se to vrátí zpátky ve spotřebě?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
K té spotřebě tam já vidím, mám docela velké obavy. Já, tady už narůstají ceny, ale já třeba zmíním jednu věc, která tady nepadla. Od vlastně ledna tohoto roku narůstá cena silové elektřiny o 40 %, ono jako do konce roku to může být menší číslo, a to jeden z těch hlavních ukazatelů toho, že opravdu to vypadá, že ta inflace nám poroste právě z několika důvodů. První podle mě je i na straně nabídky. Ono dneska ty prodavači by rádi prodávali, ale moc nemají co. Souhrn celé té globální krize, která proběhla, je velký problém toho, abyste měl dostatek automobilů, které můžete prodávat, spotřebičů a tak dále, je tam velké omezení, a to nás bude, si myslím, hodně brzdit a dokud se to nenastartuje toto, tak bude velký problém. Ty inflační tlaky můžou být velký problém potom i na tlaky na státní rozpočet na jeho dluhovou službu a toho se velice obávám, protože já jsem to zmiňoval už minule, paní ministryně plánuje relativně hodně velké schodky, stabilně, nějakých 370 miliard další rok, 350, 350, a to si nemyslím, že dlouhodobě bude pro tu ekonomiku zdravé a pro naše děti do budoucna. Budou ty dluhy platit za nás.

Michal KUBAL, moderátor
Chovali by se Piráti jinak? Protože poslední krize, finanční krize v roce 2008-2009 se nesla ve znamení úspor. Teď naopak vláda velmi často prohlašuje, že se chce proinvestovat touto krizí. Chovali by se Piráti jinak, nedávali by tolik do investic nebo by i jinak strukturovali ty výdaje?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Tak určitě bysme více pomáhali podnikatelům, protože tato vláda ty podnikatele vlastně prohodila přes palubu, já to budu opakovat dokolečka, paní ministryně dala na tento kvartál první 12 miliard korun pro podnikatele, kteří nemohou podnikat, je to opravdu malá částka. Mnoho z nich to může komunikovat, že vlastně ani nic nedostali, takže právě ti nejpotřebnější nedostali, co dostat měli. Pak byly plošné podpory, které mohly pomáhat, ten Antivirus třeba vidíme sami, jak to dopadne, protože byl to takový špunt té zaměstnanosti, která jsem rád, že byla udržená, a teďka uvidíme, co s tím trhem udělá, jestli ti lidé opravdu ta místa udrží a ti zaměstnavatelé nebudou zefektivňovat. Takže vlastně uvidíme během příštích pár měsíců, co se vlastně stane.

Michal KUBAL, moderátor
Co čekáte, že se stane ve chvíli, kdy se teď otevřely obchody, kdy se znovu startují služby? Bude to ta věc, kdy se to obrátí všechno a kdy ekonomika začne znovu šlapat? Viděli jsme ty 2 odhady, které se poměrně liší. 3 % ministerstvo financí, 1,2 % růstu, oproti samozřejmě tomu výraznému propadu loňskému, ze strany České národní banky. Vidíte vy šanci v tom, že právě služby a další sektory ekonomiky, které doteď stály, pomůžou státnímu rozpočtu?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Největší problém bude u těch lidí obava, co bude ten další kvartál, co bude na podzim. Lidé se budou obávat o to, aby opět se nezastavila ekonomika, aby paní ministryně nebo i kolegové opět nezavřeli. Je to vlastně v tuto chvíli potřeba stimulovat tu stabilitu, těm lidem říkat, že už se to nestane. Bohužel my tu jistotu nemáme. To bude jeden z hlavních faktorů ty obavy, aby ti lidé utráceli. A druhá věc, jak jsem říkal, je ta strana té nabídky. Zkrátka v tuto chvíli vidíme, že nám rostou vstupy do té ekonomiky, docela zásadní vstupy, které nám potom zvýší náklady na výrobu těch spotřebičů a výrobků, to bude druhý velký faktor, který v této době bude velice velkým otazníkem a může se stát, že právě tam se to v tuto chvíli nerozběhne, jak bysme chtěli. Já si nemyslím, že to bude tak velké otevření, jako bylo v té první fázi, pokud minulý rok se otevřela ekonomika, ti lidé mají nějaké odložené výdaje, které mohou spořit, a myslím si, že budou více opatrní.

Michal KUBAL, moderátor
Paní ministryně, kdy plánujete začít s konsolidací veřejných financí?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Konsolidace veřejných financí už je, ta trajektorie byla nastavená v konvergenčním programu. Tam byly představeny 2 scénáře. Vláda ho schválila někdy před 14 dny a do 30. dubna musel odejít do Evropské komise. Ten první scénář byl autonomní, to znamená, jak by se vyvíjely veřejné finance, kdyby nedošlo k žádné konsolidaci, to znamená, kdyby se vyvíjely nějakým způsobem, tak jak prostě teď ta trajektorie jede, a pak jsem tam představila alternativní scénář, který počítá se snižováním vlastně toho strukturálního deficitu o půl procentního bodu HDP každého, ono to není zas tak málo, to je zhruba, může být kolem 30-35 miliard, a ten by postupně takto se snižovalo, tak abychom nedošli, kdyby zůstal autonomní scénář, tak v roce 2024 narazíme na tu značku, to není ještě dluhová brzda, jak říkají někdy ekonomové nesprávně, na tu značku zpomal, to znamená nějakých těch 54,8 % HDP. A ten alternativní scénář znamená, že v tom roce 24 budeme někde na 52,6 %, to znamená, to je představeno a naznačeno v konvergenčním programu a je tam uvedeno, že to musí být balík opatření jak na výdajové, tak na příjmové straně.

Michal KUBAL, moderátor
Co by to mělo být konkrétně?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Konkrétně na výdajové straně je to několik věcí. Za prvé úspory v provozních výdajích, to jsem nakonec dělala každý rok, i teď v krizových...

Michal KUBAL, moderátor
Proč to neudělat teď?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Dělala jsem je i v krizovém roce. Každý rok jsem snižovala provozní výdaje o 10 %, a dokonce teď v tom nejkrizovějším rozpočtu na rok 21 jsem je snížila o 5 % bez milosti a zase to udělám na rozpočet 22, který teď připravujeme.

Michal KUBAL, moderátor
A v čem se budou lišit ty další rozpočty, bude to víc?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Ty další rozpočty se budou lišit v tom, že budeme pokračovat, že se nebudou valorizovat provozní výdaje, to znamená neporostou, to je první věc. Další věc je, měl by zůstat objem platů veřejných úředníků stejný, víte že jsem je zmrazila v rozpočtu 21. V těch předchozích letech jsem snižovala úřednická místa o 4 300, prosadila jsem jménem vlády novelu zákona o rozpočtových pravidlech, kde už jednou provždy jsou takzvaná mrtvá místa, to znamená peníze na neobsazená místa, prostě zmrazovány, to je další věc, aby už to nemusel řešit žádný ministr financí, on to notabene žádný přede mnou nikdy neřešil. Objem platů zmrazit, to znamená tak jak jsem to udělala na rok 21, to neznamená, že se budou snižovat platy, ale zmrazí se objem platů. Toho dosáhnete velice dobře tím, že budete agendy restrukturalizovat a digitalizovat. Tak jako jsme třeba my zrušili různé agendy a snížili počty úředníků. V tomhle je potřeba pokračovat, mám na to dokonce i plán, který představíme ve volebním programu. No a samozřejmě na příjmové straně 3 věci: pokračovat v rušení daňových výjimek, já jsem, mně se podařilo pouze za 12,4 miliardy, ale považuju to za úspěch, když jsem viděla ten neskutečný boj, podpora zdanění globálních firem, s tím přišla americká administrativa. Víte, že mi leží rok a půl ve Sněmovně zákon o digitální dani.

Michal KUBAL, moderátor
Kolik to přinese peněz?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
To záleží samozřejmě na podmínkách. My musíme znát střeva toho návrhu, ale odhad našich daňařů, analytiků daňařů je zhruba samozřejmě podle těch konkrétních podmínek, které zatím neznáme, protože to se může od sebe lišit, také může mít některá země různé odčitatelné položky, takže my musíme vědět, aby bylo jednotné, 10-20 miliard.

Michal KUBAL, moderátor
To znamená 22 miliard dohromady, a to třetí je?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
10-20.

Michal KUBAL, moderátor
22 miliard počítám dohromady s tím předchozím.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
A pak samozřejmě další věc jsou spotřební daně. Ale já říkám, že každý rok zhruba 35 miliard výdajová a příjmová strana – postupná konsolidace.

Michal KUBAL, moderátor
Což znamená zhruba třetina toho, co je výpadek jenom na těch slevách...

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
No tak otázka daňových výjimek, my jich tam máme velké množství, velké množství. My jich tam máme přes 300 miliard, ale domluvit se v Poslanecké sněmovně na zrušení jakékoliv z nich, to byl nelítostný boj, který jsem absolvovala. A považuji i těch 12,4 miliardy za úspěch, ale takto to není možné, aby to fungovalo. Prostě musí být vůle na tom se domluvit.

Michal KUBAL, moderátor
Pane senátore, recepty Pirátů, kterou cestou byste šli?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Já bych krátce zareagoval na ty komentáře paní ministryně k těm daním. U té globální daně, myslím si, že to je opravdu hodně velká výzva jako kolik vlastně ušetříme, ale já si nejsem jistý, že v příštích pěti letech vůbec toto tady zavedeme. Bude to velká debata na evropské úrovni, takže si nemyslím, že to je věc, která by nám pomohla v příštím státním rozpočtu v příštím roce, to je možná nějaká systémová změna, kterou podporuji, ale nebude to ta věc, která nám pomůže v těch příštích letech. K těm výjimkám, pochválím paní ministryni, že výjimky dělala, mě asi nejvíc pobavila daňová výjimka, která se týkala korunových dluhopisů pana premiéra, tam si myslím, že ona nebyla úplně přímo ta aktérka této části, ale ty další jsem rád, že proběhly. Nicméně také je potřeba zmínit, že ty daňové výjimky, tady padly nějaká čísla 300 miliard a tak dále, ono 90 % z daňových výjimek se týká nějakých sociálních výdajů výdajů. Pokud bychom tyto výjimky škrtali u fyzických osob, tak vlastně jim budeme zdaňovat spotřebu nebo příjmy. Bude to velká výzva, pojďme do toho, já také budu pro to, ať nějakou formu řešíme, budu rád, když paní ministryně nějakou konkrétní daňovou výjimku tady zmíní.

Michal KUBAL, moderátor
Dobře, reakce teď, cesta Pirátů.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Tak já bych první, než bych tady škrtal a zvyšoval daně, já bych se maximálně chtěl snažit nastartovat ekonomiku, aby opravdu fungovala. První věc, kterou tady zmíním, pro mě to je docela nová věc, ale tady se nezmiňuje, ale máme velký problém třeba s exekucemi. Tady je mnoho lidí v daňových pastech, mají velký problém statisíce lidí. Paní ministryně o tom určitě ví, Evropská komise už minulý rok schválila přímo novou směrnici, která toto řeší, oddlužení lidí, bohužel Česká republika to neřeší tady na naší úrovni v rámci naší legislativy. Tam je to velice jednoduché, do tří let oddlužení na nulu. Takže už to Německo řeší, u nás bohužel tato vláda to neřeší, odsouvá to v čase.

Michal KUBAL, moderátor
Máte nějak vyčíslené dopady tohoto kroku?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Tam bude velice záležet na tom, jak rychle se to udělá, a opravdu to jsou desítky miliard korun, které nám tady můžou přitéct do státního rozpočtu. Další oblast, kterou bych zmínil, je podpora flexibility nějakého pracovního trhu, také to vždycky opakuji. Myslím si, že tato vláda úplně nemyslí na pracující maminky nebo na důchodce, kteří chtějí pracovat, kteří jsou kvalifikovaní, vypadají nám z toho systému, mají sociální odvody mimo to, že dostávají důchody, celý rok platili, celý život platili ty odvody. U těch maminek to je ještě horší. Maminka, která je na mateřské a chce si přivydělat třeba účetnictvím nebo cokoliv chce dělat jiného a má příjem přes 80 tisíc korun ročně, tak její manžel potom přijde o slevu na manželku. To jsou další věci, které chceme, aby do té ekonomiky...

Michal KUBAL, moderátor
Za jak dlouho tohle všechno ponese ovoce? Protože tohle je věc, nastartujeme ekonomiku, to je samozřejmě dlouhodobý proces, který možná až další vláda by mohla sklízet to ovoce, tak to často chodí. Nicméně slyšeli jsme v roce 2024 už to výstražné znamení, ne tedy dluhová brzda, co by byly ty konkrétní kroky, protože od ekonomů jednoznačně zaznívá, pojďme něco udělat teď co nejrychleji.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Tak ono co nejrychleji ten zákon, který přijmete, trvá nějakou chvíli, já bych řekl, co je potřeba udělat. Určitý trend snižování těch schodků státního rozpočtu, to je potřeba.

Michal KUBAL, moderátor
Všichni se na tom shodneme. Jak?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Ten je nastaven.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Ten právě nastaven není. Máme tady příští rok 370, 350, 355, takže nastaven není. Je potřeba teda zaprvé tyto úspory realizovat, dělat úspory na úrovni i státních výdajů. My tady měli stamilionové zakázky v rámci pandemie, v nouzovém stavu se tady vyhazovaly stamiliony z okna, nákupy na antigenní testy, zdravotní věci, roušky a tak dále. Na tomto šetřit, maximálně tyto výdaje nějakou formou už do budoucna nedělat. Teď, abychom se neopakovali, že v jedné zakázce pan Hamáček nakoupí antigenní testy asi 65 Kč za kus, pan Švagr potom je nakoupí teďka za 107 korun.

Michal KUBAL, moderátor
Ale to přece nebude 350 miliard dohromady.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Ještě jednou, ty miliardy budete skládat jednu k druhé a nějakým mixem těch věcí, které dělat budete, budete postupně ten schodek snižovat. Neříkám, že příští rok to bude 350, bude třeba méně 320, ale cíl je, aby do těch čtyřech let ten trend byl, abysme byli na 3 % schodku HDP u nás, abychom dali jasný trend a jasnou informaci těm trhům, které pak nám půjčují peníze, že ty dluhy nebudou potom větší. Problém u nás je dluhová stopa, která je desítky miliard korun, která bude narůstat.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Můžu potom pokračovat?

Michal KUBAL, moderátor
Poprosím velmi krátce.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Velmi krátce. No recept jsme žádný neslyšeli. Já si myslím, asi to by byla moje velice krátká reakce, protože to všechno jsou věci, které naopak by zatěžovaly výdajovou stranu. Ale pojďme fakta. Můžu ještě něco malinko říct?

Michal KUBAL, moderátor
Krátce.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Velice. Jednu větu. Eurostat teď vydal úplně novou, mám to poprvé tady, ještě jsem to nikde necitovala, je to úplně nové srovnání veřejného zadlužení jednotlivých zemí Evropské unie. A tam říká vlastně, o kolik, jak slyšíme velice často, že nám rychle roste to zadlužení, tak oni tam srovnávají, říkají průměr, průměr rychlosti zadlužení je zhruba 14 % zemí Evropské unie a my, a je to porovnání, prosím, posledního čtvrtletí 2020 a posledního čtvrtletí 2019, tak u nás ten nárůst je 8 %, průměr Evropské unie je 14 %, takže já si prostě myslím, že my se pohybem vzhledem k tomu polštáři, co byl vytvořen a vzhledem k tomu, jaké jsme tady měli podmínky toho nízkého zadlužení, toho všeho, že jsme prostě museli pomoci té ekonomice, čili na jedné straně slyšíte, já jsem to slyšela celý rok v Poslanecké sněmovně, jak máme navyšovat všechny ty pomoci a kompenzace a na druhé straně jak máme šetřit, ono to trošku je schizofrenní a jde to proti sobě.

Michal KUBAL, moderátor
Určitě, ale samozřejmě celá ta debata je o té struktuře těch výdajů, o kterých se bavíme. Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady, dobrý večer.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor
Možná nechám zareagovat teď na ta poslední čísla, sdílíte ten optimismus ministryně financí o tom, že Česká republika je pod průměrem Evropské unie, který činí 14 %? Česká republika byla meziročně mezi posledním čtvrtletím 2020 a 2019 na osmi procentech.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Tady se hovoří o nárůstu v procentních bodech, je to možné, že to takto bylo. Nicméně tady jde především o tu dynamiku budoucí. A zatímco všechny země Evropské unie, prakticky všechny země, drtivá většina hodlá snižovat celkový deficit nejpozději, buďto už v roce 2022 oproti roku 2021, nebo nejpozději v roce 2023, tak my vlastně sice budeme mít ty deficity možná o něco nižší, ale pořád to bude podle konvergenčního programu 5,9, 5,4, 5,2. A my v roce 2024, což je to poslední rok toho konvergenčního programu, budeme jednou z pěti zemí, které vůbec nebudou plnit Maastrichtské kritérium. Samozřejmě, že je v současné době vágní, ale je to, jsou to prostě 3 % hrubého domácího produktu a my budeme pořád prakticky na 1,5 až dvojnásobku, takže tady nejde o to, co se dělo v roce 2020 jenom, ale co se děje v roce 2021 a pak především tady bude zásadní otázka toho rozpočtu pro rok 2022, protože i rok 2022 je tím rokem, o kterém hovoří ratingové agentury, že bude rokem zlomovým pro naše hodnocení.

Michal KUBAL, moderátor
V čem je podle vás problém? Je to ve struktuře těch výdajů, to znamená, že je tam spousta mandatorních výdajů, které souvisí se sociálními výdaji, s navýšením důchodů a dalších věcí? To znamená, že to jsou věci, které nejdou tak jednoznačně, tak jednoduše snižovat jako například ty jednorázové výdajena podporu podnikatelů?

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Přesně tak. Takže tady jde o to, že opravdu v těch dobrých letech se krok po kroku zvyšovaly mandatorní výdaje, ať už to byla nadměrná valorizace důchodů, ať už to byla řada sociálních dávek, tady vím, že paní ministryně dělala, co mohla v rámci té koalice, aby opravdu k tomu nedocházelo nadměrně, ale prostě k tomu došlo, to je věc číslo 1. Pak je věc číslo 2 a to je daňový balíček schválený v prosinci roku 2020. A ten daňový balíček je tou největší zátěží, kterou si poneseme do dalších let, protože tady opravdu v tom výhledu veřejných financí, ať už v konvergenčním programu či kdekoliv jinde, chybí realizace toho slibu, že bude to snížené zdanění daně z příjmu fyzických osob jalo de facto taková krátkodobá pomoc pouze na 2 roky. To byl jasný slib a ten slib tady není realizován. A to si myslím, že by nemělo být zapomenuto.

Michal KUBAL, moderátor
Vidíte nějakou reálnou...

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Protože to je výpadek mini...

Michal KUBAL, moderátor
Prosím, pokračujte...

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Ano?

Michal KUBAL, moderátor
Tak já se zeptám. Zeptám se, omlouvám se, je tam drobné zpoždění ve spojení, ale vidíte nějakou reálnou, politicky reálnou, šanci, jak se s tím vypořádat?

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Jestliže tady mělo platit, že to snížené zdanění příjmu fyzických osob mělo platit pouze 2 roky, tak to mělo platit pouze 2 roky a od roku 2023 by se měla navrátit ta trajektorie, nikoliv samozřejmě zpět k superhrubé mzdě, ale mělo by se vrátit k tomu, co bylo původně ministerstvem financí vloženo do mezirezortu v únoru 2018, to znamená zdanění 19 a 23, nikoliv 15 a 23. Já si myslím, že ta paměť by neměla být krátkodobá a že prostě to zdanění by se mělo vrátit. Těch 100 miliard příjmu daně z příjmu fyzických osob by se tomu rozpočtu mělo vrátit, protože to je obrovský obrovský výpadek a je prakticky nenahraditelný, vždyť jsme to tady slyšeli. Hovoříme o jednotkách, desítkách miliard, ale téměř 100 miliard korun opravdu nejde jednoduše v tom rozpočtu najít ani na té příjmové, ani na té výdajové straně. A to opatření zcela evidentně není, nebude fungovat nebo nefunguje tak, jak byl ten jeho záměr, to znamená, že by podpořilo spotřebu domácností v tom klasickém smyslu, protože z něj profitují především vysokopříjmoví zaměstnanci a ti nebudou tadytu dodatečnou čistou mzdu v plné míře utrácet ve svých spotřebních výdajích, budou, ano budou investovat do nemovitostí nebo na akciových trzích. A to není to, co ta ekonomika v současné době potřebuje. Když se podíváme třeba na to, jak vypadají ceny nemovitostí.

Michal KUBAL, moderátor
Říká Eva Zamrazilová, díky za váš čas.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Děkuju.

Michal KUBAL, moderátor
Pani ministryně, nastal čas říct party skončila, pojďme se bavit o tom, co s tím opravdu udělat? To co jsme tady slyšeli?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Tak já bych to nenazývala party. My jsme se dostali do složité situace a víte, pořád se tady mluví o tom, jak se zvýšily výdaje, ale my jsme také proinvestovali 187 miliard, to je historicky největší číslo, se posílily na úkor těch schodků, jsme dali hromadu peněz do investic, o tom se nemluví. Pořád řešíme jenom prostě výdajovou stranu, ale šlo to významně do pomoci, různé sociální dávky, nemocenské a tak dále. Ještě k tomu, co řekla paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, já ty její názory znám, samozřejmě se s nimi pravidelně seznamuji, naslouchám jim, ne vždy s nimi souhlasím, agentura Moody's nám nesnížila rating.

Michal KUBAL, moderátor
Zatím ne, ale...

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Nesnížila, ona vydala...

Michal KUBAL, moderátor
Ale hovoří o tom, že chybí právě výhled na konsolidaci nebo plán na konsolidaci veřejných financí.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Ona nám ho nesnížila, vydala pravidelnou zhruba měsíční zprávu pro investory, kde říká, pozor, tady je nějaký konvergenční program a samozřejmě pracuje s tím autonomním scénářem. Proto součástí toho konvergenčního programu je to, co jsem říkala před chvílí, ten alternativní scénář a snižování postupné, ale ne zbrklé, prostě tady někdo háže 100 miliardama, je potřeba si uvědomit, že to je zaškrcení ekonomiky. Musíme s rozmyslem, plynule, postupně snižovat a vracet to zpátky a počítat také s tím, že ta ekonomika pošlape. My už počítáme 3,1 %, znamená od poloviny roku, že plně pojede ekonomika.

Michal KUBAL, moderátor
Znovu se vracím k tomu, co očekává Česká národní banka, která je zhruba přes jedno procento. Pane Wagenknechte, očekáváte vy nutnost toho opravdu radikálním způsobem sáhnout do příjmů, to znamená zvýšit třeba daň?

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Je očividné, že paní ministryně neplánuje nějaké systémové změny ani v této oblasti, u těch daní z příjmů fyzických osob. Já myslím, že ta změna bude určitě nutná a je potřeba navést tu trajektorii. Je opravdu potřeba postupně ten schodek snižovat, abychom vyvinuli důvěru opravdu v ty zahraniční investory do našich dluhopisů, protože pokud to neuděláme, tak se nám exponenciálně bude zvyšovat dluhová služba. Já tam mám krásný přehled z dnešního dne. Česká republika z 25 zemí v Evropské unii je čtvrtá, bohužel ta nejhorší, před námi už je pouze Maďarsko, Rumunsko a nebudu říkat tady Island, ale země, které už třeba v nějaké formě stabilně jsou, mají buď zavedené euro nebo jsou v systému RM2, což je na zváženou do toho systému vstoupit. Dánsko už je hodně v něm od roku 1999, nemá euro. A jeho úroky jsou násobnější než u nás a tam ty miliardy ušetříme. Je potřeba to řešit, ale bohužel s paní ministryní to asi bohužel nedopadne.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Jenom velice krátce, srovnávají se hrušky s jablkama. Nemůžeme se srovnávat v rámci eurozóny, tam je Evropská centrální banka. Má nulové úroky, kvantitativně vlastně vstupuje do sekundárního trhu, nakupuje dluhopisy, prostě od bank a tak dále. To samozřejmě my tu ještě pořád nemáme. Jenom dočasně toto oprávnění pro Českou národní banku, nechceme to ani dělat. My máme úrokovou sazbu 0,25 % České národní banky. 25 je to pořád, ale už avizovala, že bude zvyšovat, to samozřejmě má také dopad. A pořád si půjčujeme mnohem levněji než za minulé krize. *Smích* už mlčím.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Velice krátká reakce, když porovnám například Bulharsko, které vstoupilo do toho systému. Jeho úrokové sazby na bondy 0,2, u nás 1,8. Paní ministryně neříká pravdu, je to jediná cesta...

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Přesto je pořád větší zájem o naše dluhopisy.

Michal KUBAL, moderátor
Paní ministryně ještě jedna věc, ještě jedna věc. Objevily se informace o změnách v majetkovém přiznání ministra zdravotnictví, byla byste pro, aby okolnosti prověřily úřady?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Pokud tam jsou nějaké podezřelé okolnosti, tak je to věcí finanční správy, já ji neřídím, ona je nezávislá, a pokud dospěje k nějakému názoru, tak určitě to bude šetřit.

Michal KUBAL, moderátor
Oproti tomu loňskému přiznání přibylo 65 nemovitostí za desítky milionů korun, vedlejší příjmy 30 milionů, byla byste ve světle těchto informací pro to, aby se opravdu úřady podívaly?

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Musí se podívat, oni musí konat z úřední povinnosti, pokud zjistí nějaké pochybnosti. A nepochybujte o tom, že konat budou, když je zjistí. To já nemám o tom žádnou pochybnost. 25 let jsem strávila ve finanční správě a vím, jak funguje a funguje dobře.

Michal KUBAL, moderátor
Děkuji, děkuji za váš čas a hezký večer.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /za ANO/
Hezký večer, děkuji za pozvání.

Lukáš WAGENKNECHT, senátor /Piráti/
Také děkuji za pozvání.