Rozbřesk: Výprodej před dnešní americkou inflací akceleruje

Po šesti měsících pozvolného poklesu se česká inflace vrátila za horní hranici tolerančního pásma ČNB. V dubnu totiž spotřebitelské ceny poměrně rychle vzrostly (meziměsíčně o 0,5 %), a to především díky dalšímu zdražení cigaret a alkoholu.

Příliš pozadu však nezůstaly ani ceny potravin a pohonných hmot, které reagovaly na dění na trhu s ropnými produkty. Celková inflace tak začíná (pravděpodobně ne na chvíli) opět trojkou. Z pohledu základního členění spotřebitelského koše stojí za inflací především vyšší ceny alkoholu a PHM, které spolu dohromady generují více než dvě třetiny aktuální inflace. Již zmíněné potraviny sice v dubnu poskočily prudce nahoru, avšak v průměru jsou stále ještě levnější než loni. Bydlení, které inflaci řídilo v předchozích dvou letech, má na inflaci díky levnějším energiím téměř zanedbatelný vliv. Příznivější je i vývoj nájmů, a tak to hlavní, za co si letos lidé zatím výrazně připlácejí, je v tomto případě voda.

Růst však tentokrát nezaznamenala pouze celková inflace, ale i další indexy, které sleduje a sama počítá ČNB. Měnově politická inflace poskočila z 2,2 % na rovná tři procenta, čistá na 3,3 % a jádrová dokonce na 3,4 %. Příběh, na kterém je vystavěna prognóza centrální banky se však ani přes aktuální odchylky nemění. ČNB nadále předpokládá, že přestřelení inflace je dočasným jevem, který postupně odezní a celková inflace se vrátí zpět do tolerančního pásma. Jak rychle to bude, je docela těžké odhadovat. Postupné rozvolňování totiž s sebou může přinést výrazné zvýšení cen donedávna či doposud uzavřených služeb a stěží nějaký model dokáže předpovědět, jak výrazné bude. Stejně tak se dá jen spekulovat o tom, jak ochotně se lidé budou vracet do „kamenných“ obchodů na úkor těch virtuálních, nebo jaká bude strategie obchodníků při práci se stávajícími zásobami. Nejistý je i výhled cestovního ruchu, na jehož restart čekají nejenom hotely a restaurace. A zapomenout už vůbec nelze na odloženou poptávku spotřebitelů, která se dá sice vyčíslit, avšak rozhodně ne rozplánovat do dalších měsíců. Jak silný nás čeká pozitivní poptávkový nebo nabídkový šok je tedy nejisté. V každém případě ČNB sama letošní inflaci „odpískala“ a chce se soustředit na její vývoj v příštím roce a na čísla přicházející z reálné ekonomiky. O rychlosti normalizace úrokových sazeb tak bude v první řadě rozhodovat konec pandemie a rychlost oživení ekonomiky.


*** TRHY ***

Koruna
Příznivý výhled ekonomiky podpořený rozvolňováním a včera také vyšší inflace pomohla koruně posunout se dál a přiblížit se k metě 25,50 EUR/CZK. S vyšší inflací a dobrými čísly z ekonomiky bude centrální banka pravděpodobně ochotnější zahájit proces normalizace sazeb, což znamená i další rozšiřování úrokového diferenciálu atraktivního pro zahraniční investory. Ministerstvo financí mezi tím pokračuje v zajišťování likvidity pro krytí rozpočtového schodku a dluhové služby, a tak dluhopisový trh dnes čekají další tři emise státních cenných papírů se splatností deset až devatenáct let v hodnotě 12 mld. korun.

Zahraniční forex
Akciový výprodej před dnešními inflačními čísly v USA (data za duben budou až dnes odpoledne) akceleruje a mírně pomáhá dolaru. Připomeňme, že americká inflace může v důsledku pozitivního bazického efektu, vysokých cen komodit a efektu rozvolňování vyskočit na 3,5% meziročně. Jádrová složka by měla být významně nižší, ale také již na úrovni 2,3%. Trhy mají obavy, že ve skutečnosti mohou být dubnová data ještě vyšší a tak jak ceny dluhopisů i akcií ztrácejí. Nárůst averze k riziku pak tradičně pomáhá americké měně, přičemž eurodolar se vrací k hodnotě 1,21.

Inflace udeřila v dubnu v Maďarsku, kde se vyšvihla již na 5,1% meziročně. Jádrová složka však zůstává níže, což může vést k tomu, že MNB bude stále tuto situaci přehlížet. Forint tedy může ztrácet - minimálně do té doby než některý z maďarských centrálních bankéřů přijde s tím, že je třeba politiku utáhnout.

Polský zlotý včera netrpělivě čekal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně hypoték poskytnutých dříve v cizích měnách. Rozhodnutí soudu, které může mít vliv na devizový trh, bylo nejprve odloženo kvůli hrozbě bombového atentátu a následně i fakticky. Soud si totiž vyžádal podklady od NBP, bankovního regulátora a ombudsmana. Výše uvedené instituce mají 30 dní na to se vyjádřit.