Začátečníci se v Bechyni učili základy lezení i něco navíc

„Pro každého nováčka je zásadní naučit se pracovat s materiálem, aby získal jistotu v tom, co dělá. To se týká především uzlování, jištění a až na závěr samotného lezení. Všechny tyto znalosti pak využije v další úrovni, což je skalní terén,“ vysvětluje vedoucí instruktor. Právě druhá fáze výcviku, tedy prostředí skal, patří mezi oblíbené. „Do toho jdou už většinou lidé, kteří jsou do lezení víc zapálení. Kromě pohybu ve skalách se učí i číst počasí, překonávat různé přemostění nebo jiné překážky. Tím, že je to vojenské lezení, všechno se dělá v taktické ústroji i se zbraní,“ říká Beneš.

Největším strašákem je pro většinu začátečníků strach z výšek. Podle lezeckého instruktora četaře Richarda Novického je to zakořeněné v našich genech. „My víme, že když spadneme, zabijeme se. Proto máme přirozeně strach z výšek a v hlavě se nám zapíná bezpečnostní mechanismus, když máme udělat krok přes okraj. Ale i na to se dá zvyknout.“ Beneš to přirovnává k jízdě na kole: „Čím častěji budete jezdit, tím míň se budete bát. Stejně je to i s pádem. Když spadnete, musíte co nejdřív znovu nasednout a jet dál.“

Nejčastější chybou začátečníků je podle Novického nezamykání karabin. Jištění je přitom hlavním prvkem, který se před každým úkonem kontroluje. „Naši instruktoři nás neustále hlídají, jestli vše děláme správně. Mají neuvěřitelnou trpělivost a všechno nám raději desetkrát vysvětlí,“ chválí práci lezeckých instruktorů poručice Kamila Vojtková ze štábu 15. ženijního pluku. Pro ni bylo největší výzvou lezení tzv. na Francouze. „Je to náročné hlavně v koordinaci těla. Navíc víte, že když spadnete, budete se horko těžko dostávat zpátky na lano, pokud nemáte dost síly. Je to velký boj nejen těla, ale i vaší hlavy.“

Pokud se člověk chce stát profesionálem, je základní kurz lezení jen začátkem dlouhé cesty. „Musíte projít zdokonalovacím kurzem, pak instruktorským kurzem na Jakuba (lezecký trenažer) a na skály. Následuje účast na zdokonalovacích výcvicích pro instruktory, jako je např. ledové lezení, s cepíny a mačkami, což je nádherný zážitek, ale člověk už musí mít něco za sebou, protože led moc neodpouští,“ vysvětluje vývoj lezce Beneš.

]]>