Nablýskané nic

Je to již nějaký čas, co jsem se tu věnoval ESG investicím, tedy investicím, které by se měly zaměřovat na firmy odpovědně se chovající k životnímu prostředí, společnosti, svým dodavatelům, zaměstnancům... Diskuse, zda, nakolik a (možná hlavně) jak by to firmy měly dělat, je nekonečná. Podle mne ne náhodou. Protože jde o typický příklad, kde platí Einsteinovo „problém nelze vyřešit na té úrovni, na které vznikl“. Pokud se podle toho neřídíme, vznikají i bizarní situace.

1. Úplně jinak. Twitterový komentář k následujícím třem tabulkám říká, že za tři bazické body (rozuměj poplatků) dostane investor index SPX. Za 15 bazických bodů investor dostane „aktivní investiční proces beroucí do úvahy udržitelnost a s ní spojená rizika“. A za 30 bazických bodů investor dokonce dostane, volně přeloženo, úplně jiný přístup ke globálnímu investování.

Pointa je v tom, že od prostého indexu SPX až po onu nebetyčnou změnu jsou váhy hlavních akcií hodně podobné. A za pouhé 3 bps tak nedostane investor něco moc odlišného od toho, co mu nabízí iShares ESG Aware MSCI USA ETF, či dokonce BlackRock U.S. Carbon Transition Readiness ETF.

2. Marketing. Když jsem tu kdysi o ESG psal, zmiňoval jsem evidentní riziko, že se z něj stane prázdný marketingový tak bez skutečného obsahu. Na první rovině bychom jej mohli pozorovat u samotných obchodovaných firem. Výše uvedené ukazuje, že tato bezobsažnost je reálná na úrovni druhé – na nadstavbě ve formě investičních nástrojů.

Ekonom J. Cochrane komentuje uvedené tabulky s tím, že před časem vypovídal před americkým Senátem. Tam se hovořilo i o tom, že by regulátor měl přísněji dohlížet na to, jak moc reálné jsou deklarované přednosti firem v oblasti ESG. Pan Cochrane se sám domnívá, že kdyby firmy čelily postihům v případě, že jejich ESG sliby a deklarace jsou zavádějící, ukázalo by se „jak prázdné celé tohle cvičení je“.

Možná ano, jen v této souvislosti dovolím připomenu svůj článek z pondělí (WC ekonomie). Ten ve spojitosti s tím dnešním (respektive s tímto odstavcem) ukazuje, jak nelehké je najít optimální roli vlády (nebo platí zase ten Einstein?). Pan Cochrane také dodává, že je plně pro svobodný trh a pokud chce někdo platit za naleštěný marketing za kterým stojí v podstatě index SPX, nic proti. Centrální banky, v souvislosti se kterými se o „zelených“ investicích také někdy hovoří, by ale měly zůstat stranou.

3. Cesta. Rozhodně bych nechtěl, aby výše uvedené navádělo k cynismu, či pocitu marnosti. Nepochybuji o tom, že i problémy, které se snažíme řešit přes ESG, své řešení mají. Nicméně na oné „jiné úrovni“. Zmíněný článek z pondělí jsem uzavíral s tím, že Lao-c' se vyjadřoval ve smyslu „nejlepší vládce je ten, o kterém nikdo neví“. V kontextu dnešní úvahy to možná můžeme trochu upravit: Nejlepší pečovatel o přírodu, planetu, lidstvo... je ten, kterého nikdo nevidí.