Turecko pokračuje v boji proti covidu a usiluje o důvěru investorů

Poslední týdny a měsíce z Turecka přichází negativní zprávy. Země zažila měnové turbolence po březnovém odvolání guvernéra centrální banky Agbala a nyní se vypořádává s třetí vlnou covid-19, která ohrožuje oživení ekonomiky a rozběh klíčové turistické sezóny.

Zatím se Turecko s oběma výzvami vypořádává se ctí, i když vyhráno ještě nemá. Začněme měnovou politikou. Centrální banka ponechala úrokové sazby na 19 % a přislíbila, že i v budoucnu budou její úrokové sazby přesahovat inflaci a že k jejich snížení nepřistoupí dříve, než dojde k poklesu inflace z aktuálních 17,2 % na hodnoty odpovídající její poslední prognóze. Ta pracuje s poklesem na 12,2 % do konce letošního roku a dále až na 7,5 % ke konci roku příštího. Zatímco setrvalému poklesu do pásma jednociferných hodnot věří málokdo, výrazný pokles v druhé polovině roku možný je, pokud bude pokračovat stabilizace turecké liry a mírné ochlazení úvěrové expanze. Rizika vyšší než centrální bankou očekávané inflace však převažují. V prvé řadě se jedná o rychle rostoucí ceny komodit v čele s potravinami a ropou. Další výrazné proinflační riziko představuje restart odvětví služeb aktuálně postižených pandemií a souvisejícími restrikcemi. Stejně jako v jiných zemích může dojít k nárůstu cenových tlaků spolu s tím, jak se firmy a podnikatelé budou snažit kompenzovat ztráty a zvýšené náklady vyvolané pandemií a „hladoví" spotřebitelé mohou být ochotni růst cen tolerovat. To nabádá k velké opatrnost při případném uvolňování měnové politiky. Unáhlené snížení úrokových sazeb či intervence na trzích by mohly vyplašit investory, dostat pod tlak tureckou měnu a ohrozit slibované snížení vysoké inflace. Když centrální banka vydrží, mohlo by se „okénko" pro snížení úrokových sazeb otevřít v závěru roku. Kromě domácích faktorů však bude muset centrální banka zvážit i situaci na finančních trzích, neboť v té době již může být FED na cestě k částečné redukci svých opatření na podporu ekonomiky, což může mít pro tradičně zranitelnou liru negativní důsledky.

Kromě snah o zajištění měnové stability se Turecko nyní potýká s historicky největší vlnou nákazy covid-19. Stejně jako v jiných zemí se v Turecku v průběhu jara začaly šířit nové nakažlivější mutace koronaviru SARS-CoV-2, které vedly k prudkém růstu nakažených i úmrtí na historicky nejvyšší úrovně. Přitom si Turecko nepočínalo zvlášť neopatrně, i když k určitému uvolnění na začátku roku došlo. Vláda na kritickou situaci zareagovala výrazným zpřísněním protiepidemických opatření. Dále omezila provoz služeb a obchod, zavřela školy a omezila možnost Turků cestovat v rámci Turecka. Zpřísnění opatření bylo důležité i z důvodu právě vrcholícího ramadánu, který je tradičně spojen s nočním společenským životem a návštěvou blízkých a přátel. Dále se Turecko snaží maximálně urychlit tempo vakcinace obyvatelstva. Počet podaných dávek aktuálně odpovídá necelým 30 % obyvatelstva, což je o trochu méně než v České republice, a Turecko si dalo za cíl otevřít možnost vakcinace pro všechny dospělé nad 40 let a pro celou populaci do konce léta. Za tímto účelem země podepsala smlouvy o dodávkách 240 mil. vakcín, z nichž 100 mil. připadá na čínský Sinovac, 90 mil. na konsorcium Pfizer/BioNTech a 50 mil. na ruský Sputnik V. To by mělo bohatě postačovat k proočkování jeho 83 mil. obyvatel. V sázce je mnoho a zlepšení epidemiologické situace je kritické zejména pro turistický ruch, který se v uplynulém roce téměř zastavil. Odhadujeme, že i návrat počtu návštěvníků na polovinu roku 2019 by mohl přidat k růstu a ke snížení deficitu běžného účtu platební bilance cca 1,5-2 % HDP. To by mělo do značné míry vykompenzovat negativní vliv prudce rostoucích cen ropy a komodit na inflaci a bilanci zahraničního obchodu a přinést „tvrdou" měnu, která je v Turecku tolik potřeba.

Zvýšení důvěryhodnosti turecké centrální banky a úspěšný restart turismu a ekonomiky jsou nutnou podmínkou pro to, aby se obnovila důvěra zahraničních i domácích investorů v Turecko a země nespadla z trajektorie oživení do víru měnových turbolencí a nezůstala po řada let uvězněna v inflační pasti. Aktuální snahy vlády a centrální banky hodnotíme pozitivně. Další hazard s důvěrou by vyšel Turecko velice draho. Na místě je ovšem velká opatrnost, neboť znalost a respektování základních pravidel měnové a hospodářské politiky nepatří mezi silné stránky prezidenta Erdogana.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.