Akcie v ČR | 23.04.2021 06:23:04

Gigantická akce se nekonala – akcie Harvardu si vyzvedla sotva desetina akcionářů

Již téměř před dvěma lety akcionáři společnosti Harvardský průmyslový holding v likvidaci (HPH) na valné hromady rozhodli vzhledem k nákladovosti o poměrně diskutabilní přeměně zaknihovaných cenných papírů na listinné. Následně od podzimu roku 2019 si akcionáři mohli začít listinné akcie přebírat. V kontextu stále zhruba 240 tisíc akcionářů HPH šlo v počátku asi těžko rozpoznat, zda na několik měsíců dopředu rozebrané rezervační termíny pro převzetí akcií indikovaly zájem většiny akcionářů. Opak se stal pravdou.

Do na domácí scéně vlastně administrativně nevídané transakce navíc vstoupila loni na jaře pandemie způsobená onemocněním COVID-19. Fyzické vyzvedávání akcií HPH tak následně bylo pozastaveno. Společnost však přišla s alternativní variantou posvěcenou ČNB, kdy na základě příslušných žádostí akcionářů začala pro ně listinné akcie uschovávat pro budoucí fyzické převzetí.

V souladu se zákonem HPH loni v létě vyhlásila tzv. dodatečnou lhůtu pro vyzvednutí, resp. tedy vlastně pro úschovu akcií. Jako konečný termín stanovila 20. listopad. Nejspíše, ale žádosti akcionářů akceptovala i později. Každopádně dle vydané zprávy HPH došlo k 26. březnu k předání či úschově celkem zhruba jen 4,928 mil. akcií. K přeměně na listinné akcie přitom původně bylo určeno téměř 16,47 mil. akcií HPH. Daný počet se vlastně reálně snížil o téměř 1,58 mil. akcií, když loni v listopadu nakonec došlo ke snížení základního jmění o nabyté vlastní akcie. Jak jsme dříve informovali, o akcie HPH získané darem od kyperských společností HARMS a BERIO. Tedy akcie HPH k nimž se V.Kožený a B.Vostrý měli původně dostat trestnou činností a jež se coby náhrada za poškození HPH dostaly do společnosti.

Kožený mimo hru?

Akcií HPH i tak zkrátka byla „vyzvednuta“ vlastně sotva třetina. Dle všeho si tedy akcie HPH nevyzvedl Viktor Kožený, resp. celá řada kyperských společností ovládaných jeho matkou. V souhrnu podíl daných společností totiž dosahoval více než 7 milionů akcií HPH. Jak i dříve prezentovala HPH, většina těchto společností byla již dříve na Kypru reálně právně „mrtvých“, takže vyzvednutí akcií z jejich strany se považovalo za málo pravděpodobné.

Akcionářů, kteří si v rámci přeměny vyzvedli či uschovali akcie HPH bylo za zhruba 1,5 roku početně nakonec sotva 21,5 tisíc. Tedy zhruba jen 9 %. Velké množství akcionářů vlastní menší množství akcií, obvykle do 40 kusů, když je drží ještě z dob kupónové privatizace. Zájem o přeměnu vlastně neveřejně obchodovaných akcií byl tedy evidentně velmi nízký. Připomeňme, že HPH vznikl v roce 1996 sloučením bývalých Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu.

Prodej nevyzvednutých akcií

Ze zákona má společnost nevyzvednuté listinné akcie prodat. Jednat má s odbornou péčí, avšak není zákonem striktně dáno, že musí formou veřejné dražby. Vzhledem k tomu, že se však akcie HPH na burze nikde neobchodují, dražba se na první pohled zdá jasnou nejprůhlednější volbou. Pokud k této variantě dojde, společnost musí minimálně dva týdny předem uveřejnit podrobnosti k dražbě.

Otázkou samozřejmě zůstává, kdo bude téměř 10 milionů akcií HPH v dražbě v balíku ochoten koupit a za jakou cenu. Jak už jsme se zamýšleli v minulém článku k výměně akcií HPH, variantou by mohl být také tzv. „book building“. Přinést by pak již „bývalým“ akcionářům potencionálně mohl i vyšší výnos. Právě získané finanční prostředky za prodané nevyzvednuté akcie budou totiž po odečtení nákladů náležet akcionářům, kteří si akcie nevyzvedli.

Vzhledem k majetkové situaci HPH je příp. výnos z prodeje každopádně velkou hádankou. Zvláště při současném pohledu na zbohatnutí rozhodně nevypadá. Při menším počtu akcií by výnos možná ani nepokryl náklady na zaslání složenkou…

Každopádně dle sdělení HPH se zatím, do plánované letošní valné hromady (na červen), neuvažuje o zpeněžení nevyzvednutých akcií. A to především z epidemických důvodů. HPH tím dává možnost akcionářům nadále provést přeměnu a úschovu akcií distanční formou.

Zmiňovaná letošní valná hromada nicméně může být další výraznou etapou v již 23 let trvající likvidaci. Dle posledních veřejných informací se společnosti zatím z řady sporů nepodařilo fyzicky vymoci nějaký výraznější majetek. A to přestože se ve vztahu k HPH stále vlastně váží potencionálně miliardové majetky. Znovu zkrátka může vyvstat otázka likvidity společnosti, resp. schopnosti vůbec financovat její provoz. Naposledy se tato situace řešila před více než 2 lety formou navýšení kapitálu o 25 mil. korun. Ve svém důsledku to následně přineslo ředění podílů akcionářů, kteří se transakce nezúčastnili, resp. celkově zamíchalo s akcionářskou strukturou. Hlavním téměř pětinovým vlastníkem HPH se stal Vlastimil Jiřík.