Ranní glosa: Pátý týden dovolené by firmy mohl stát desítky miliard korun

Mezi rusko-českou diplomatickou přestřelku a pandemii COVID 19 se v posledních dnech vklínilo ještě jedno téma - požadavek KSČM na povinných pět týdnů dovolené. Česko je v tuto chvíli v evropském pelotonu z pohledu délky povinné dovolené někde uprostřed, pokud tedy započítáme i státní svátky. Méně povinných dnů volna mají například v Británii nebo v Německu, více naopak v sousedním Slovensku nebo ve Francii. Řada podniků přitom v Česku používá pátý týden dovolené flexibilně jako bonus tam, kde to z jejich pohledu dává smysl - například jako věrnostní odměnu za počet odpracovaných roků. Zdá se tedy, že v evropském srovnání zatím výrazně nevybočujeme a překvapuje proto trochu načasování tohoto kroku, který by nás katapultoval na místa s nejdelší povinnou dovolenou v EU ve chvíli, kdy stát spíše rozmýšlí, jak stimulovat rozjezd ekonomiky. V řadě odvětví COVID omezil dostupnost zahraničních pracovníků, a i proto firmy ve stavebnictví uvádějí jako hlavní bariéru růstu právě nedostatek zaměstnanců, zatímco podle firem v průmyslu je to druhá největší bariéra (hned za slabými zakázkami). Delší povinná dovolená by problém s nedostatkem “lidí” jenom vyostřila a mohla by zkomplikovat oživení v řadě sektorů. Navíc by firmy mohla stát ročně okolo 30 miliard korun, a ještě více by snížila jejich motivaci vytvářet “klasická pracovní místa”..., na popularitě by naopak rostl flexibilnější “švarcsystém”.

Na globálních trzích je dnes událostí číslo jedna zasedání ECB. Klíčové rozhodnutí, jak dlouho pokračovat ve zrychlených nákupech v programu PEPP, by však mělo padnout asi až na červnovém zasedání. Tam budou mít centrální bankéři k dispozici novou inflační prognózu i zprávy o vývoji likvidity v bankovním sektoru.