Makroekonomika | 20.04.2021 09:15:15

Návrat k plné zaměstnanosti USA již příští rok, fikce nebo skutečnost?

Jak je na tom americký trh práce, jaké má vyhlídky a kdy by se mohl vrátit „do normálu“? Některé odhady to vidí celkem růžově – třeba ministryně financí Janet Yellenová nedávno zmínila, že plná zaměstnanost by se mohla vrátit už příští rok.

Podle posledních zpráv je nyní v USA šest procent nezaměstnaných.

Je tedy reálné, aby se pandemií poškozený pracovní trh do plné kondice vrátil tak rychle? Je to ostatně jeden z cílů americké centrální banky (Fed).

Jenomže: pokud by to vyšlo, následky výrazně pocítí finanční trhy. Proč? Fed by totiž sáhl ke zvýšení úrokových sazeb mnohem dřív, než teď plánuje.

Pro srovnání, posledního extrému dosáhla nezaměstnanost v USA během světové hospodářské krize mezi lety 2007 a 2009. Tehdy bylo bez práce deset procent lidí. A návrat k „normální“ zaměstnanosti trval deset let…

Tu úplně nejvyšší zaměstnanost za poslední dekády zažily Spojené státy těsně před vypuknutím koronavirové pandemie v únoru 2020. Tehdy práci neměla zhruba 3,5 procenta Američanů.

Výše zmíněná očekávání Yellenové v podstatě ladí s vývojem, který koncem března ve svých předpovědích uvedl i Fed – na konci roku by letos mělo být bez práce 4,5 procenta lidí, příští rok asi 3,9 procenta a v roce 2023 kolem 3,5 procenta. Pro zajímavost, nezaměstnanost dosáhla v USA maxima letos v únoru – 14,7 procenta.

Na čem tyto prognózy stojí? Především se opírají o očkování, které postupně a plynule nabírá na otáčkách. Díky tomu to vypadá, že covid je ve Spojených státech na ústupu a ekonomika se pomalu otevírá. Přičemž stát ji nadále – a v bezprecedentním rozsahu – vydatně podporuje.

Může si to dovolit? Ano, díky nízké inflaci; a za předpokladu, že ji dole udrží i nadále. Stát totiž ekonomiku drží fiskální expanzí – a podobně činí i Fed expanzí monetární.

Je to stejné všude na světě – pandemie se nejvíc dotkla oblastí, které jsou závislé na kontaktu se zákazníky. Stravování a ubytování, doprava, turismus, volný čas a rekreace. Navíc: školy jsou zavřené a řada rodičů musí s dětmi zůstat doma. Velká část těchto lidí nefiguruje v evidenci pracovní síly, a tudíž ani ve statistikách (ne)zaměstnaných. Kdyby se tyto počty přidaly k oficiálním číslům, míra nezaměstnanosti by vzrostla až o několik procentních bodů, jak odhaduje guvernér Fedu Jerome Powell.

I tito lidé však mají naději, že se do práce vrátí brzy. Vždyť podle Fedu by v letošním posledním čtvrtletí měl růst HDP dosáhnout 6,5 procenta.

Pokud se předpovědi naplní a americká ekonomika takto poroste, bude to znamenat i rychlejší pokles silné monetární podpory. První fáze – omezení kvantitativního uvolňování – by měla nastat už v druhé polovině letošního roku. Fed to podmiňuje tím, že se situace přiblíží k vytyčeným cílům – tedy co nejvyšší zaměstnanosti a dvouprocentní inflaci.

Pokud míra nezaměstnanosti už příští rok skutečně klesne pod čtyři procenta a trh práce se dostane do stavu cíle Fedu plné zaměstnanosti, umožní to zvyšovat úrokové sazby – třeba už také v roce 2022, byť sám Fed říká, že nejlepší by bylo ponechat nulové sazby přinejmenším do roku následujícího. Předpokladem je ovšem dosažení i druhého zmiňovaného cíle, tedy dvouprocentní inflace a její zvyšování jen mírně nad tuto úroveň.

A co Česko? Jsme na tom daleko lépe, říkáte si? Nezaměstnanost u nás během pandemie – přestože postupně roste – zůstává relativně nízko než za oceánem. Nenechme se mýlit, nejde v tomto směru o dva zcela odlišné světy. Rozdíly pramení mimo jiné ze značně odlišné metodiky evidence nezaměstnanosti.

Když se totiž od těchto rozdílů v měření oprostíme, zjistíme, že trendy uplynulého roku, mezníky i skutečný stav obou trhů práce jsou si podobnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Navíc ten největší rozdíl pocítíme nejspíš už letos – boj s pandemií, a tedy oživování ekonomiky i trhu práce, je na starém kontinentu za Spojenými státy o jedno až dvě čtvrtletí pozadu. Proto můžeme očekávat, že i nezaměstnanost u nás bude kulminovat teprve v druhé polovině letošního roku.

Josef Kvarda, analytik SFG Holding

Josef Kvarda (1974)
Narodil se v jihomoravských Hustopečích, vystudoval národohospodářství na Ekonomické fakultě VŠB Ostrava. Jako ekonom a analytik prošel firmami Atlantik FT nebo Cyrrus, od roku 2018 působí jako hlavní analytik společnosti Finin, která se v roce 2019 stala součástí SFG Holdingu. Jeho doménou jsou finanční a komoditní trhy a makroekonomický vývoj, zaměřuje se na světovou ekonomiku s důrazem na USA, eurozónu, Čínu a Česko.

SFG Holding vznikl v roce 2019 sloučením dvou samostatných společností Success Group a Finin Group, za nimiž stojí jejich zakladatelé Tereza Kouklová a Michal Dědek. Holding se věnuje odbornému poradenství a financování jednotlivců i firem, realitním službám, projektovému řízení a investicím do developmentu, nemovitostí a startupů.