PMI odhalí rozevírající se nůžky mezi sektorem služeb v eurozóně a USA

V tomto týdnu budou klíčovou událostí dubnové PMI indikátory pro eurozónu a USA. Bude nás zajímat nejen vývoj ve službách a výrobě, ale i informace o tom, zda přetrvávají, či se dokonce nezhoršují podmínky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Ty jednak limitují výrobu a jednak tlačí ceny vstupů vzhůru. V tomto směru budou zajímavé také březnové ceny průmyslových výrobců, jež dorazí z tuzemska i Německa. Kromě ekonomických dat se koná zasedání ECB, od kterého nečekáme změnu jak v nastavení sazeb, tak v komunikaci měnové politiky.

Dnešek je z pohledu dat prázdný. Za zmínku stojí pouze zveřejnění týdenní statistiky nákupu aktiv v rámci PEPP, kterou ECB pravidelně aktualizuje. Na posledním zasedání ECB nastavila Lagarde vysoká očekávání, když zmínila, že banka značně navýší tempo nákupů. Nicméně dosavadní data o tom moc nevypovídají. Mezitýdenní navýšení činilo k 9. dubnu 17,1 mld. EUR, což pouze mírně přesahuje 15 mld. EUR, tedy průměrnou týdenní změnu za únor.

Úterý zahájíme cenami německých průmyslových výrobců za březen. Trh očekává meziměsíční růst o 0,6 % (v únoru o 0,7 %), což by v meziročním srovnání odpovídalo růstu o 3,3 % (v únoru o 1,9 %). Výsledek bude předzvěstí českých průmyslových výrobců, který ČSÚ zveřejní jen o hodinu později. Dle PMI ve výrobě čelí firmy rostoucím cenám, jež žene vzhůru chybějící materiál a dražší doprava. Navíc dochází k růstu cen komodit na globálních trzích. Očekáváme tak, že ceny českých průmyslových výrobců v březnu meziměsíčně přidaly 0,9 % a jsme tak mírně nad konsensem trhu (0,8 %). V meziročním srovnání očekáváme růst o 2,8 % oproti předchozím 1,4 %.

Po prázdném středečním kalendáři usedne ve čtvrtek k jednacímu stolu ECB, avšak o nikterak zajímavou událost pravděpodobně nepůjde. ECB ponechá úrokové sazby na stávající úrovni a změnu neočekáváme ani v rétorice. Vše důležité již centrální bankéři stihli několikrát okomentovat v posledních týdnech. Zaprvé, ECB monitoruje řadu dat z finančního trhu s cílem zajistit nízké úrokové podmínky. Zadruhé, ECB se soustředí jak na nominální sazby, tak i na reálné sazby, jelikož ty jsou důležité z hlediska investic a spotřeby. Za třetí, ECB nebude tolerovat růst výnosů státních dluhopisů, pokud takový vývoj nebude odrážet lepšící se ekonomické vyhlídky. Navíc se od posledního zasedání nedostavila překvapující ekonomická data, a tak i z tohoto pohledu nemá ECB co komentovat.

Na závěr týdne dorazí očekáváné indikátory PMI. V eurozóně dosáhl PMI ve výrobě v březnu na 62,5 bodů, což je historicky nejvyšší hodnota. Na vysoké hodnotě se měl stabilizovat i v dubnu (konsensus trhu ukazuje na 62 bodů), jelikož v průmyslovém sektoru roste objem nových objednávek, firmy navyšují výrobu a nabírají nové zaměstnance. Na druhé straně je vývoj v sektoru služeb nadále slabší z důvodu pandemických restriktivních opatření, která jsou napříč členskými státy nerovná, což znamená, že rozdílné by mohly být i PMI výsledky jednotlivých států. Pro eurozónu jako celek se počítá s poklesem PMI ve službách na 49,1 z 49,6 bodů. Oproti tomu dochází v USA k postupnému rozvolňování restrikcí a sektor služeb se tak již významně podílí na oživení tamní ekonomiky. To by měl reflektovat i PMI ve službách, od kterého se očekává mírné zlepšení na 61,5 bodů (z 60,4). To samé platí i pro subindex výroby, jež by měl dosáhnout na 60,5 bodů (z 59,1).

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.