Celosvětová produkce oceli poklesla v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 pouze o 1 %, ale v tomto čísle se skrývá řada rozdílů mezi různými světovými regiony. Ve skutečnosti se produkce v Evropské unii v roce 2020 snížila o více než 15 %, stejně jako v regionu NAFTA. V SNS byl pokles výroby méně výrazný (- 9 % v roce 2020), zčásti díky poptávce z Číny. V Asii a Oceánii je vývoj roční produkce pozitivní (+ 2,1 %), a to zejména díky Číně, která kompenzuje pokles výroby v Indii. Očekává se, že ve všech těchto regionech v roce 2021 výroba oceli poroste, ale ne natolik, aby dosáhla předkrizových úrovní. S výjimkou Číny, jejíž roční produkce stále roste již řadu let.
Poptávka po oceli
Celosvětová poptávka se vydala opačnou cestou, zejména díky opětovnému nastartování aktivit v Číně, především kvůli masivním investicím do infrastruktury. Průměrný import do Číny se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšil o 65 %. Tato situace ilustruje přední riziko trhu s ocelí - a to jeho silnou závislost poptávce z Číny.
Očekává se, že poptávka po oceli bude v Číně v průběhu času pomalu klesat, protože sektor nemovitostí (který představuje přibližně 35 % domácí spotřeby oceli) pravděpodobně zpomalí. Z dlouhodobého hlediska povede k nižší poptávce po oceli ochota čínské vlády orientovat ekonomiku více na služby a odsunout tak stranou práce na infrastruktuře. Toto snížení poptávky by v kombinaci s neustálým růstem domácích výrobních kapacit mělo přinést více oceli na světový trh, což povede k vyššímu exportu a tlaku na globální ceny oceli. I když se předpokládá, že ceny oceli v nadcházejících měsících zůstanou zvýšené, na konci letošního roku a v roce pravděpodobně opět 2022 klesnou.
Hlavní rizika ocelářského sektoru
Největším rizikem pro ocelářské společnosti je tak náhlý pokles poptávky v Číně, ke kterému pravděpodobně znovu dojde, což povede k nižší ceně oceli. Dále se očekává, že celková výroba oceli poroste rychleji než spotřeba a výsledkem tedy bude opět tlak na cenu oceli. Historicky vysoká cena železné rudy navíc snižuje marže firem, které nezvládají přenést zvýšení nákladů na své klienty - i když očekáváme, že cena železné rudy v průběhu času mírně poklesne. Dalším faktorem, který je třeba sledovat a který by mohl ceny oceli ovlivnit, je vývoj vztahů mezi Čínou a USA. Poptávku po oceli by také mohlo vychýlit jakékoli zpoždění vakcinací nebo neočekávané rozšíření dalších mutací Covid-19.
Ceny železné rudy a mědi v důsledku zvýšené čínské poptávky prudce stouply
Investice do železné rudy, klíčové komodity pro výrobu oceli, měly v průběhu pandemie Covid-19 dobrou návratnost. Poklesem poptávky na začátku roku 2020 železná ruda téměř neutrpěla a počínaje prosincem 2020 její cena dokonce doslova explodovala a dosáhla 163 USD za tunu (+ 32 % od 1. prosince 2020 do 12. ledna 2021), což je o 53 % vyšší cena než průměr roku 2020, který byl již tak výjimečně silný. Hlavními důvody jsou na jedné straně nižší než očekávaný růst těžby železné rudy a na druhé straně nárůst čínské poptávky.
Výroba,
zejména v Brazílii, rostla pomaleji, než se očekávalo a poptávka proto
nemohla být plně uspokojena. Obnovení těžební činnosti v posledním
čtvrtletí roku 2020 to kompenzovalo jen částečně. Celosvětová roční
produkce se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšila o pouhá 4 %. Nicméně
slabší nabídku těžebních společností kompenzovalo v roce 2020 zvýšení
ceny.
Poptávka šla opačným směrem, a to jednoduše kvůli obnovení činnosti v Číně podpořené masivními investicemi do infrastruktury ve chvíli, kdy ostatní významné ekonomiky zpomalily[1]. Jedno z rizik trhu se železnou rudou představuje silná závislost na čínské poptávce (která reprezentuje 75 % celosvětové poptávky). Kromě toho je Čína sama silně závislá na dodávkách železné rudy z Austrálie, protože 60 % jejího dovozu pochází právě odtud. Čínská měna navíc v roce 2020 posílila o 6 % a díky tomu byla železná ruda pro čínské dovozce dostupnější, což podpořilo její cenu.
Jak jsme již uvedli výše, největším rizikem pro společnosti zabývající se těžbou železné rudy je pokles poptávky z Číny. K tomu pravděpodobně nejspíš znovu dojde a povede to k nižší ceně železné rudy. Napjatý vztah mezi Čínou a Austrálií by navíc mohl bránit dodávkám železné rudy, to by ovlivnilo mezinárodní ceny. Z této situace by těžili jiní než australští producenti. Dalším faktorem, který je třeba sledovat, je vývoj vztahů mezi Čínou a USA. A konečně, riziko znehodnocení jüanu vůči americkému dolaru by železnou rudu zdražilo, což pro výrobce také představuje riziko. Pro cenu železné rudy však existují i další rizika, například nepříznivé počasí nebo další omezení související s covid-19, která by ovlivnila těžební operace, jako k tomu došlo v Brazílii v roce 2020. V nadcházejících měsících by cena měla zůstat vyšší (v souladu s průměrnou cenou v roce 2020, tj. 105 USD za tunu), ale měli bychom očekávat, že se bude postupně pomalu snižovat.
Stejně jako cena železné rudy i cena mědi od začátku pandemie prudce vzrostla. Současná cena je o 72 % vyšší než minimum dosažené v březnu loňského roku. Jako v případě železné rudy i zde sehrálo svou roli rychlé oživení v Číně, ale také napětí mezi Čínou a Austrálií a oslabení amerického dolaru. Na rozdíl od železné rudy se ovšem musíme podívat za čínské hranice. Stimulační výdaje avizované v USA a v Evropě by měly dále zvyšovat poptávku po mědi, a to prostřednictvím dvou kanálů - poptávky domácností po veškerém volném spotřebním zboží, na jehož výrobu je potřeba měď (elektrická vozidla, ICT zboží atd.) a prostřednictvím výdajů na projekty infrastruktury.
Na
rozdíl od ceny železné rudy se očekává, že cena mědi zůstane dlouhodobě
vysoká. Zejména proto, že zásoby po celém světě jsou malé a produkce
dolů je omezená. Někteří analytici dokonce očekávají silnější růst cen.
Hlavní riziko pro společnosti působící v těžbě mědi proto spočívá ve
významném zvýšení nabídky prostřednictvím šrotu nebo nových dolů. Toto
riziko je však vzhledem k době potřebné k otevření nových dolů a
nezbytné infrastruktuře jen velmi mírné. Stejně jako u ostatních kovů
však i zde existují také další rizika vzestupu cen, například nepříznivé
počasí nebo další omezení související s covid-19, která by ovlivnila
těžební činnost.
Matthieu Depreter
Analytik Credendo
[1] Dovoz železné rudy do Číny se během prvních 11 měsíců roku 2020 ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zvýšil o 22%.
RSS
Přebírání zpráv
