(Kurzy.cz)
Inflace tažena vyššími cenami pohonných hmot
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 2,3 % oproti 2,1 % v únoru a skončily tak mírně pod konsensem trhu (2,4 %). Dostavilo se tím přerušení trendu, kdy sedm měsíců v řadě docházelo ke zmírňování meziročního tempa inflace. Tento vývoj je ovšem očekávaný, a to nejen v tuzemsku, ale i v ostatních zemích.
Meziroční míra inflace totiž začíná být přechodně zkreslena výkyvy z nástupu první vlny pandemie a zavedení uzavírek ekonomik v březnu minulého roku. Jeden z výkyvů, který je již patrný v dnešním zveřejnění, a který bude v příštích měsících tlačit spotřebitelské ceny vzhůru, jsou ceny pohonných hmot. Ty v souladu s naším odhadem meziměsíčně vzrostly téměř o 6 % a jejich efekt bude v příštích měsících dále sílit, jelikož se začne projevovat loňský prudký pokles cen ropy, v jehož návaznosti se propadaly i tuzemské ceny pohonných hmot. Zatímco minulý březen byl jejich meziroční pokles ještě relativně mírný (-3,3), v dubnu a květnu již výrazný (-16,9 %, resp. -21,9 %). Meziroční ztráty pak byly ukrajovány pouze postupně. Do zvýšení meziroční inflace významněji přispěly také ceny alkoholu a tabáku, které k meziroční dynamice přidaly 0,9pb. Naopak ceny potravin meziměsíčně pouze stagnovaly. V neposlední řadě zesílil také efekt navýšení spotřebních daní.
Spotřebitelská inflace | |||||
Aktuální | Předchozí | RB | Trh | ||
v % r/r | 2,3 | 2,1 | 2,3 | 2,4 | 2,0 |
v % m/m | 0,2 | 0,2 | 0,2 | 0,3 | - |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB |
Z pohledu měnového kurzu nemá nepatrná odchylka od tržního očekávání moc potenciál ovlivnit korunu. Tu by mohlo rozhýbat spíše zveřejnění americké inflace dnes odpoledne, respektive jeho dopad na eurodolar.
Kromě zmíněného efektu srovnávací základny budou celkovou míru inflace ovlivňovat také narušené sezónní faktory. Kdy se ovšem projeví bude záviset na trvání ekonomických restrikcí. Z důvodů uzavření řady služeb a obchodů chyběla data o vývoji cen, která tak byla v některých případech nahrazena imputovanými (dopočtenými) cenami. Tímto došlo k vyřazení jejich běžné sezónnosti. S otevřením obchodů a služeb budou ceny opět dostupné, což povede k dočasným výkyvům. Dalším proinflačním rizikem je kromě cenových tlaků na straně výroby efekt pozdržené spotřeby. Nicméně dopad obou faktorů vidíme jako dočasný a v souhrnu pro letošní rok očekáváme inflaci v průměru poblíž 2,3 %. Kvůli nadcházející zvýšené rozkolísanosti celkové inflace budeme sledovat především vývoj její jádrové složky, která vylučuje některé z pandemií ovlivněných položek (zejména ceny pohonných hmot). Jádrová inflace setrvala v druhé polovině minulého roku překvapivě zvýšená a letos očekáváme sestupný trend. Naplnění tohoto scénáře by mělo postavit centrální banku do komfortní pozice, která jí umožní počkat s normalizací měnové politiky až do doby, kdy si bude jista, že neohrozí ekonomický restart.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Více zpráv k tématu PHM - benzín a nafta
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti
Ole Hansen, Saxo Bank
Šokující předpovědi - Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI