MakroMixér Jana Bureše a Roberta Břešťana III: O přidané hodnotě, tužkách, digitalizaci i Kellnerovi s majitelem Koh-i-nooru Břízou

Tři palčivá ekonomická témata a jeden exkluzívní host a jeho pohled na přidanou hodnotu, tužky, digitalizaci či elektromobilitu. O penězích, byznyse, ekonomice a trzích. S nadhledem a chytrými hosty. Přinášíme vám třetí díl nového podcastu Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, Roberta Břešťana, šéfredaktora Hlidacipes.org a jejich hostem, majitelem Koh-i-nooru Vlastislavem Břízou. Výstupy z podcastů naleznete na Patria.cz a Hlidacipes.org a samotné podcasty ve službách Spotify, Apple Music, Google Podcast či SoundCloud (nejprve na SoundCloud, následně postupně na dalších službách). Podcast MakroMixér pravidelně vybere tři důležitá ekonomická témata, ve druhé části vyzpovídá zajímavé a chytré hosty. Zaposlouchejte se!

Vysoké výnosy a silný dolar…

Vysoké výnosy a silný dolar ohrožují zranitelné, nastupuje do tří výrazných témat posledních týdnů hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Americký dolar posiluje a spolu s ním rostou americké výnosy. Je to dáno tím, že Amerika je jednoduše napřed ve vakcinaci, v ekonomickém oživení a přitahuje kapitál ze zbytku světa. To je problém pro zranitelné, rozvíjející se ekonomiky, které si zvykly na zahraniční zadlužení. Pro trhy je to v posledních měsících velké téma,“ říká Jan Bureš.

…a my máme své vlastní problémy: veřejné finance.

My máme své vlastní problémy, například nestabilní české veřejné finance, pokračuje druhým tématem Bureš. „Do března historicky nejhorší hospodaření, jaké jsme kdy měli, deficit okolo 120 miliard korun," uvádí.

"Přesto podle mne problém ani tolik není deficit samotný, ale za co jej utrácíme. Já tam vidím málo investic a problém zadělaný do budoucna. Zvyšujeme strukturální deficit trvalým snížením daní a nezbavíme se jej tak ani po konci pandemie. To potíž je, investoři na trzích to vidí,“ vnímá Jan Bureš.

Obsluha českého dluhu zdražuje. Výnosy nejvýš za dva roky

Stavu českých veřejných financí si všímají logicky ratingové agentury, české dluhopisy jsou pod tlakem, rostou výnosy a správa českého dluhu se prodražuje. „To je mé třetí téma, které tu máme na stole. Výnosy českých dluhopisů se pohybují na dvouletých maximech, v posledním měsíci či měsíci a půl vystřelily hodně vzhůru a bude to mít dopad,“ varuje Bureš.

Šéf Koh-i-nooru a pohled na českou ekonomiku

Co i na toto vše říká Vlastislav Bříza, generální ředitel hodingu Koh-i-noor a exkluzívní host třetího MakroMixéru? Pro široké rozkročení firmy od spotřebního průmyslu, přes zdravotnictví, energetiku, automotive, strojírenství, horecu či real estate jej Jan Bureš nazývá skvělým lakmusovým papírkem české ekonomiky. Co dělá Vlastislavu Břízovi radost a kde jsou dopady covidu složitější?

„Pokud jde o gamu, tedy medicínské výrobky, tam jsme v loňském roce dosáhli rekordu. Není to Českem, jak by si někteří mohli myslet, ale především exportem do celého světa, který nebývale narostl. Zatím se zdá, že letošní rok bude úspěšně pokračovat,“ začíná Bříza. U automotive je dle něj viditelné, že loni segment prakticky zarazil výrobu. Pokles dosahuje kolem 25 procent. „Dnes jsme ale v opačném gardu, až tomu moc nerozumíme. Auta tolik nejdou, ale továrny chtějí od nás dodávek velké množství,“ poznamenává Bříza.

Co jádro, spojené s názvem firmy, tedy tužky? „Loni nastal pokles a ten se letos někde zastavil. Obratem dnes tužky dělají zhruba čtvrtinu výkonu KOH-I-NOORu, ziskově je to ale jinak, značka funguje. A teď trochu odbočím, protože se musím usmívat, když slyším politiky: vypudíme vše, co nemá přidanou hodnotu. Dám vám krásný příklad.

Pohled na Česko jako montovnu a přidanou hodnotu?

Přidaná hodnota je o značce a o trzích, říká podnikatel Bříza a vypomáhá si příkladem, kdy se produkt, vznikající v Česku, dodá přes Německo a Švýcarsko s vysokou přidanou hodnotou do Jižní Koreje. Řešení, že zlikvidujeme montovny a budeme mít něco, co má přidanou hodnotu, není všechno, tvrdí Bříza. I když je prý potřeba na to vsadit. „Značka Koh-i-noor je opravdu silná, já dokonce tvrdím, že roste s kvadrátem vzdálenosti od Českých Budějovic,“ podotkl. Jenom cizinci podle něj nechali loni v Čechách za tužky čtyřicet milionů.

Podobně jako jiní podnikatelé i on zmiňuje, že vážnějším problémem než slabá poptávka je v koronavirové době nedostatek lidí. Dlouhodobě pak je jedinou cestou automatizace, připomíná. Pokud jde o případné akvizice, jsou prý ve firmě připraveni. „Dnes je ale problém koupit něco, co by vypadalo smysluplně. Pro ty, kdo se kdysi soustředili na budování prostor a výstavbu budov, je těžké si uvědomit, že cenu v současnosti nemá budova jako taková, ale to, co ji vyplňuje“, podotýká Bříza.

Pandemie ukázala, že digitalizace je cestou

Pandemie koronaviru podle Břízy pomohla urychlit nové trendy, zejména digitalizaci. „Ukázalo se, že je to cesta, že je to směr,“ říká podnikatel. Nemyslí si sice, že by byl například home office někde zaváděn natrvalo, ale to, že by některý den v týdnu zůstal zaměstnanec doma a svou práci si odvedl bez cesty do kanceláře, to se podle majitele Koh-i-noor změní.

Evropa a elektromobilita?

Skepticky se Vlastislav Bříza dívá na nástup elektromobily. Evropa se podle něj vzdává oblasti, ve které má obrovskou konkurenční výhodu. „Byli jsme schopni vyladit spalovací motory tak, že to z ekologického hlediska nebylo tak „hrozné“, jako dříve. EU ale řekla, že tuto konkurenční výhodu končíme a jdeme na baterky,“ vypráví Bříza. V této oblasti ale již mají podle podnikatele výhodu Číňané, kteří se budou snaze Evropy spíše usmívat, soudí. Směr automotive průmyslu je ale podle podnikatele již jasný a z nastolené cesty se již uhýbat nebude.

Tlak na zezelenání výroby, snižování uhlíkové stopy a udržitelnost prozatím podle Břízy záleží spíše na konkrétním odběrateli, na druhé straně se ale tento trend nezastaví. Už před deseti lety tak skupina například všechny střechy svých objektů osadila solárními panely, nyní pak k ekologickému hledisku přihlíží už na začátku projektu, popisuje podnikatel.

Přemýšlení o ekologičnosti spotřebního chování je třeba vložit do mladé generace, domnívá se Bříza. „Je třeba, aby to měla v krvi a bylo to automatické,“ soudí.

Jaké je řídit „rodinnou“ firmu?

Jaké je to řídit firmu s rodinnými příslušníky ve vedení? „Je těžké pro obě strany a vždy musí zvítězit zdravý rozum,“ podotýká Bříza. „Mám to štěstí, že synové mají kvalitní vzdělání, a … s inteligentníma lidma, a to synové jsou, se dá domluvit,“ říká. Sám si ale stále nechává pod sebou finance a investice, přiznává Bříza. Ty jsou podle něj to nejdůležitější, bez čeho nelze jít dál.

1994: Když si Bříza vybral Kellnera

Na závěr vzpomíná Bříza na nedávno zesnulého Petra Kellnera. Toho si Bříza v roce 1994 v podstatě vybral, aby u něj dělal manažera. A následně, když Kellner začal rozprodávat své portfolio, od něj převzal Koh-i-noor. „On ovlivnil můj život, byl můj mezník,“ řekl Bříza. Co se Kellnerovy povahy týče, vyzdvihuje u něj jednu vlastnost, kterou by podle něj měl mít každý majitel: „Přes malé prase viděl velké“.