Víkendář: Biden jako Roosevelt? Jen částečně

Plán mohutné fiskální stimulace, se kterým přichází nová americká vláda, podle ekonoma Noaha Smithe právem připomíná kroky Franklina Delano Roosevelta. Ekonom se ale domnívá, že zatímco cíle mohou být podobné, současný prezident je přece jen v rozdílné pozici, a to má své důsledky.

Bidenovy návrhy v mnohém připomínají takzvanou Novou dohodu třeba v tom, že zahrnují peníze na nové silnice, mosty, bydlení, školy a rozvodné sítě. I FDR prosadil velké výdaje do těchto oblastí a „pokud Biden své záměry prosadí, změní to, jak země vypadá a zanechá za sebou nové stavby a vyšší životní standard chudých.“ Podobně jako FDR se i Biden snaží podporovat odbory a Smith míní, že jeho politika by mohla obrátit dlouhodobý trend prohlubující se ekonomické nerovnosti.

Jenže tímto výčtem podobnosti podle ekonoma končí a Biden se musí vypořádat s jinou ekonomickou realitou než jeho předchůdce. V první řadě totiž platí, že současné ekonomické prostředí není další Velkou depresí. Pandemie nevedla ke kolapsu finančního systému, ani nevyvolala vlnu pesimismu ve společnosti. Naopak se zdá, že panují očekávání přicházejícího ekonomického boomu.

Biden se díky omezenému propadu agregátní poptávky nemusel zaměřit na fiskální aktivity s vysokým multiplikátorem. A díky tomu, že již neexistuje Zlatý standard a Fed byl ochoten snížit sazby k nule, se nový americký prezident nemusel vypořádat ani s utaženými finančními podmínkami. V neposlední řadě pak má podle ekonoma mnohem lepší ekonomická data a lepší přehled o tom, co funguje a co ne.

Ti, kteří vytvořili Novou dohodu, podle Smithe pracovali hlavně s daty týkajícími se cen a produktu, tudíž se snažili svou politikou ovlivnit zejména tyto proměnné. Jenže cenové limity a podobné nástroje nejsou moc efektivním nástrojem. Biden naopak čerpá z ekonomického výzkumu, podle kterého jsou přímé dávky lidem efektivnější, než se dříve myslelo, a podle Smithe to je důvod, proč se na ně zpočátku zaměřil.

Ekonom ale míní, že na poli inovací to má Biden svým způsobem těžší než FDR. Ten sice čelil hluboké depresi, ale i v ní v americké ekonomice probíhala řada inovací a objevů. Biden naopak čelí trendu zpomalování tempa růstu produktivity. A také větší konkurenci ze strany jiných zemí a zejména Číny. „Kvůli přesunu centra ekonomické aktivity do Asie nemá Biden luxus, že by mohl počítat s tím, že si Spojené státy vyrobí vše, co potřebují,“ píše Smith.

FDR se tedy pokoušel zejména o reflaci a oživení amerického hospodářství, Biden zase čelí především útlumu v oblasti produktivity a konkurenčnímu tlaku Číny. FDR „změnil strukturu americké ekonomiky, ale většinou díky náhodě či faktorům, které souvisely s druhou světovou válkou. Biden musí postupovat plánovaně,“ uzavírá ekonom.

Zdroj: Bloomberg