Makroekonomika | 08.04.2021 10:24:21

Průmysl se v únoru lehce zadrhl

Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).

Mezi jednotlivými odvětvími tentokrát v pozitivním smyslu bohužel vyčnívají pouze ta, která mají ve skladbě české výroby spíše malou váhu. Jedná se o výrobu farmaceutických výrobků, která sice meziročně poskočila o 24,6 %, ovšem k celkovému výsledku to stačí pouze na příspěvek +0,3 procentního bodu. Následuje výroba dopravních prostředků (vyjma motorových vozidel) s meziročním růstem o 9,7 % a příspěvkem na úrovni +0,2pb. Naopak dolů český průmysl v únoru stáhla tradičně klíčová výroba motorových vozidel, která svým poklesem o 8 % celkový výsledek zhoršila o 1,6pb. Nedařilo se ani výrobcům nápojů (-17,9 %) či opravám a instalacím strojů a zařízení (-13,3 %), ovšem jelikož na těchto oborech český průmysl příliš nestojí, jednalo se o záporné příspěvky „pouze“ ve výši 0,2 resp. 0,3pb.

Únorové výsledky, byť poněkud zaostaly za očekáváními, je třeba vnímat v kontextu ostatních indikátorů, které z průmyslu dorazily v minulých týdnech a měsících. Průzkumy mezi průmyslníky přinášely až zázračně vysoká čísla, která jsou ovšem mixem skutečných a falešných signálů o momentální situaci. Metodika předstihových ukazatelů totiž zdržení dodávek a neschopnost uspokojit poptávku vyhodnocuje jako přehřívání odvětví a interpretuje ji tudíž jako pozitivní růstový signál. Během pandemie je ovšem mnohem pravděpodobnější, že se tentokrát spíše, než o raketově rostoucí poptávku jedná o nedostatky na straně nabídky, spojené s narušenými dodavatelskými řetězci či absencemi zaměstnanců. Právě tyto efekty patrně v únoru pro průmysl představovaly největší brzdu. I propad ve výrobě motorových vozidel, který měl na neslavném výsledku lví podíl, lze zřejmě chápat jako přechodný fenomén, což ostatně naznačuje i růst objednávek v tomto sektoru, který meziročně dosáhl robustních 8,9 %. Podle našeho názoru tak dnešní data není třeba vnímat přehnaně negativně a českému průmyslu i nadále věříme. Tím spíše za předpokladu, že by s příchodem teplejšího počasí a pokrokem v očkování měly pandemické zádrhely postupně odeznívat. Za celý letošní rok tak očekáváme i díky efektu nízké srovnávací základny z loňska růst objemu výroby o 6,7 %.