Astra Zeneca a tramvajové dilema

Pracovník Evropské lékové agentury (EMA), který v ní vede tým zajišťující schvalování vakcín, prohlásil, že je „stále obtížnější říci, že neexistuje žádná souvislost mezi vakcínou AstraZeneky a velmi vzácnými případy neobvyklých krevních sraženin (...). Podle mého názoru můžeme nyní říci, že je jasné, že tam spojitost s vakcínou je. "

Toto zjištění může mít docela závažné ekonomické dopady. Týž pracovník EMA totiž sice dodal, že poměr rizika a přínosu vakcíny je stále ve prospěch očkovacího přípravku, ale marná sláva: i tak lze očekávat, že mnozí adepti očkování, na které vyjde vakcína AZ, se její aplikaci vyhnou v naději, že později na ně vyjde vakcína jiného typu. Oddálením očkování tito lidé sice zvýší riziko svého nakažení, ale na druhé straně sníží riziko sraženin.

Akt očkování je aktivním krokem, kdežto k nákaze člověk přijde pasivně; a tak zde nastupuje efekt známý jako omission bias, tedy že pociťovaný rozsah případné škody je u pasivně způsobených škod menší (viz slavné tramvajové dilema).

Pokud bude část adeptů očkování uvažovat a postupovat uvedeným způsobem, celý proces očkování se bude protahovat – s dopady na rychlost, s jakou bude možno uvolňovat protipandemické restrikce, a tedy s dopady na růst ekonomiky.

Efekt ale asi nebude fatální: dle výhledu ministerstva zdravotnictví bude Česko do června spoléhat na AZ ve vakcinaci jen asi z 1/4. A asi zdaleka ne každý, na koho ten pešek (očkování vakcínou AZ) padne, se rozhodne svou šanci na očkování nechat minout a čekat na příští kolo – zejména pokud bude proočkovanost podmínkou pro různé lákavé aktivity jako třeba cestování do ciziny.

Michal Skořepa