Jiří Rusnok: Chceme předejít chybě, kterou by šlo jen velmi těžko vzít zpět

Rizika a s nimi spojené náklady toho, že by Česká národní banka začala zvyšovat sazby příliš brzy, jsou mnohem vetší, než kdyby úroky zvýšila až později. Takové je hlavní poselství březnového zasedání bankovní rady ČNB.

Centrální banka na dnešním setkání ponechala úrokové sazby beze změny. Se stávající prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Nejistoty a rizika výhledu jsou v kontextu probíhající pandemie velmi výrazné. Nejvýznamnějším rizikem zůstává pomalejší odeznívání nepříznivé epidemické situace, a tím pádem i pozvolnější otevírání domácí i evropské ekonomiky. To by mohlo vést k potřebě udržovat měnové podmínky uvolněné o něco déle než v prognóze. Ta pro letošek předpokládá celkem trojí zvýšení sazeb, z toho první ve druhém čtvrtletí.

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka klade centrální banka důraz na obrovskou nejistotu s ohledem na těžko předvídatelnou pandemickou situaci a její dopady na ekonomiku a společnost. Bankovní rada v tomto kontextu nepojala žádnou jistotu, kdy by mohlo být vhodné zahájit postupný návrat na nějakou normálnější úroveň úrokových sazeb. Cítíme, že je potřeba pečlivě zvážit možný začátek procesu úrokové normalizace. Většina rady to vnímá tak, že můžeme být vystaveni mnohem větší měnověpolitické chybě, kdybychom jednali dříve. Taková chyba by pak šla jen velmi těžko vzít zpět, než kdybychom jednali až o něco později, uvedl guvernér.

Jeho slova potvrdil i na tiskové konferenci přítomný viceguvernér Tomáš Nidetzký. Podle něj chce bankovní rada před samotným začátkem debaty o úrokové normalizaci vidět ekonomické oživení nejen v prognóze, ale i v ekonomickém prostředí. Prvním signálem bude vyřešení pandemické situace. Rozhodně ale nevnímáme žádné významné riziko z prodlení, uzavřel Nidetzký.

Shrneme-li to zásadní, vývoj české ekonomiky je v souladu s prognózou, rizika ale zůstávají značná, proto je potřeba vyčkávat. Na základě toho jsme přesvědčeni, že z hlediska výhledu sazeb bude zajímavější květnová prognóza obsahující nejen data ze začátku roku, ale i posun v pandemické oblasti. Zatím stále předpokládáme, že by ČNB měla letos sazby zvýšit. Patrně by se tak mělo stát ve čtvrtém čtvrtletí. Jestliže by se ale urychlil proces vakcinace a díky němu i ekonomická obnova, mohli bychom se dočkat celkem dvou kol zvyšování úroků, a to ve třetím a čtvrtém čtvrtletí.