Fed zvýší sazbu na přebytečné rezervy bank (Ranní zpráva z finančního trhu)

Americká centrální banka dnes pravděpodobně zvýší sazbu IOER na přebytečné rezervy bank. Bude se však jednat o zásah spíše technického charakteru, takže žádnou výraznější reakci na toto opatření neočekáváme. Měnová politika Fedu zůstane i nadále extrémně uvolněná. Počet nově zahájených staveb v USA zřejmě vzroste. Poptávka po nemovitostech je stále díky rekordně nízkým úrokovým sazbám a stěhování obyvatel do méně zalidněných oblastí velmi vysoká. Inflace v eurozóně bude potvrzena na úrovni předběžného odhadu. Česká koruna by mohla těžit z rostoucích sázek na domácí zvyšování úrokových sazeb a pozvolna se lepšící pandemické situace.

Inflace v eurozóně v následujících měsících poroste

Klíčovou úrokovou sazbu ponechá americká centrální banka na svém dnešním zasedání beze změny. O pět bazických bodů by ale mohla zvýšit sazbu IOER, za kterou si u ní banky ukládají přebytečné rezervy. Nákupy aktiv ve stávající výši 120 mld. USD měsíčně podle naší prognózy poběží až do jara příštího roku. Diskuze o kontrole výnosové křivky není podle našeho názoru na pořadu dne. Přicházela by v úvahu, pokud by výkonnost ekonomiky zaostávala za očekáváními, což se zatím neděje, spíše naopak. Americké úrokové sazby tak mají otevřenou cestu k dalšímu růstu, což sebou potáhne nahoru i ty evropské, potažmo české. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3rWFLVR.

Inflace v eurozóně bude potvrzena na úrovni 0,9 %, jádrová pak na 1,1 %. Zde by se jádrová inflace měla podle naší prognózy držet v průběhu celého roku. Celková harmonizovaná inflace bude ale zrychlovat, obzvláště pak ve druhém pololetí letošního roku. Za jejím růstem budou stát efekty srovnávací základny, snížení německého DPH ve druhé polovině loňského roku i očekávaný vývoj na světových komoditních trzích. Inflace by se tak v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohla dostat až na 2,1 %. V roce 2022 se však vrátí na průměrných 1,1 %.

Koruna posiluje i navzdory umírněným výrokům z ČNB

K měnové politice se včera vyjádřili Aleš Michl a Tomáš Holub. Podle Michla může být očekávání trhu ohledně zvyšování úrokových sazeb už letos v létě předčasné. Že by pro jejich navýšení hlasoval v květnu, si nedokáže představit. Zároveň není nyní schopen předpovědět, zda bude připraven zahájit normalizaci sazeb v létě anebo později. V podobném duchu se vyjadřoval i Tomáš Holub. I ten by byl se zvyšováním úrokových sazeb opatrný. Za poměrně realistické by považoval, že by k jejich zvyšování mohlo docházet v průběhu druhého pololetí letošního roku, troje či čtvero zvýšení úroků v letošním roce je ale podle jeho názoru nereálné. Celkově by mělo nastat v situaci, kdy se vakcinace bude chýlit ke konci.

Kratší forwardové sazby na vyjádření centrálních bankéřů reagovaly mírným poklesem, ty delší naopak růstem. V horizontu šesti měsíců je již v tržních cenách zakalkulováno téměř plně jedno zvýšení úrokových sazeb, v horizontu devíti měsíců pak dvojí. Investoři navíc začínají domácí pandemickou situaci vnímat jako zlepšující se, což koruně otevírá potenciál pro posílení. V průběhu úterního obchodování si na své konto připsala 0,3 % a posunula se na 26,11 CZK/EUR. Pokud se bude pandemická situace zlepšovat, mohl by se kurz poměrně rychle vrátit k úrovním 25,90-26,00 CZK/EUR.

Společná evropská měna včera naopak ztrácela. Náladu jí nevylepšily ani americké maloobchodní tržby, které nepříjemně překvapily propadem o 3 % meziměsíčně. Pokles (o 3,5 %) se nevyhnul ani kontrolní skupině, která se přímo propisuje do HDP. I tak ale euro ve srovnání s předchozím dnem skončilo o 0,3 % slabší na úrovni 1,189 USD/EUR.

Autor: Jana Steckerová