Ranní okénko - ECB se zřejmě vyjádří k růstu výnosů

Evropský datový kalendář je pro dnešek prázdný, a za pozornost tak bude stát hlavně pravidelné měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Budeme zvědavi na podobu její nové makroekonomické prognózy, o něco méně pak na samotné rozhodnutí o nastavení monetární politiky, která pravděpodobně zůstane beze změn. Očekává se ovšem přinejmenším jasný verbální signál prostřednictvím šéfky ECB Lagardeové, kterým zareaguje na probíhající svižný růst výnosů na evropských dluhopisech. Ten je tažen kromě globálního vývoje i rostoucími očekáváními ohledně budoucího vývoje sazeb ECB, která přitom vzhledem k prognóze inflace žádnou změnu směrem k více jestřábímu přístupu nechystá. Rostoucí výnosy dluhopisů se pak ECB příliš nehodí do krámu, když mohou potenciálně ohrožovat finanční stabilitu v některých členských zemích. Lze tak předpokládat, že Lagardeová trhu důrazně vzkáže, že se současnou situací není ztotožněna a je ochotna proti ní případně i zakročit, například zintenzivněním nákupů dluhopisů prostřednictvím ECB.

Jediným dnešním kvantitativním makroekonomickým údajem bude týdenní zpráva o vývoji amerického trhu práce. Trh si od ní slibuje další pokles počtu nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, kteří s postupně se otevírající ekonomikou budou čím dál častěji mířit spíše do nově nalezených zaměstnání nežli na úřad práce. Odhady se pohybují kolem 725 tisíc nových žadatelů, což by bylo o 20 tisíc více než před týdnem. 

Pohled zpět:

Růst českých spotřebitelských cen v únoru zpomalil z lednových 2,2 na 2,1 % meziročně, což odpovídá růstu o 0,2 % meziměsíčně. Inflace tak mírně zaostala za tržními odhady, což bylo zřejmě způsobeno hlavně o něco slabší cenovou dynamikou v oddíle potravin. Zpomalila ovšem i jádrová složka. V nejbližších měsících se do inflace začne propisovat efekt nižší srovnávací základny z loňské první vlny pandemie, který by ji mohl dočasně zvýšit. Podle nás se ovšem bude jednat pouze o přechodný fenomén a po zbytek roku čekáme spíše umírněný růst cen, který by tak za celý letošní rok měl dosáhnout 2,3 %. Více naleznete v komentáři zde: https://bit.ly/3t9PPLm

Americká inflace přesně naplnila očekávání, když za únor vykázala hodnotu 0,4 % meziměsíčně, tedy o desetinu procentního bodu více než před měsícem. V meziročním srovnání to tak odpovídá růstu cen o 1,7 %. Velká část růstu amerických cen přitom byla způsobena zdražováním energií. Jádrová složka, která tyto položky odmýšlí, zůstává utlumenější, když zopakovala lednový výsledek a dosáhla 1,4 % meziročně. Podobně jako v Česku i v Americe lze již od března očekávat nárůst inflace vlivem efektu nízké srovnávací základny. Tamní centrální banka Fed se ovšem již nechala jasně slyšet, že případný dočasný skok inflace nepovažuje z pohledu měnové politiky za problém.  

Dnešní makroekonomické ukazatele:

        

Co bude:

PÁ: ČR průmyslová výroba, EUR průmyslová výroba, USA index cen průmyslových výrobců, USA Uni Michigan index spotřebitelské důvěry 

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik 
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.