Anatomie propadů indexu Nasdaq 100 a psychologie investorů

Index Nasdaq 100 se propadl o 10,9 %, což je 15. největší propad od 1. ledna 2003. Historie napovídá, že pokud to bude z hlediska profilu zotavení průměrný pokles, mohl by trvat 121 obchodních dnů. To se podle nás významně podepíše na psychologii investorů, protože noví drobní investoři, kteří se na akciových trzích objevili v loňském roce, zatím nemají zkušenost s dlouhodobějším poklesem a zpomalením akciových trhů. Proto razíme teorii, že růstové investování a jeho podpora v nejbližší době budou záviset na trvání tohoto propadu, a že tedy půjde o jeden z klíčových indikátorů, které je třeba do budoucna sledovat.

Index Nasdaq 100 klesl o 10,9 % a náš koš „bublinových“ akcií se nachází 27,9 % pod maximem. Mnozí růstoví investoři, drobní soukromníci i profesionálové soudí, že šlo o brutální posun, a hodně z nich překvapil, protože často podcenili citlivost akcií na úrokové sazby a nevěnovali jí pozornost. Pro mnohé z nich to bude bolestné, ale my si dokážeme představit i propad našeho koše „bublinových“ akcií o 50 %, čímž by se jeho index celkového výnosu vrátil někam na úroveň loňského září – to by samozřejmě znamenalo, že se tyto akcie propadnou ze současné úrovně ještě o dalších 32 %. S nadměrnými zisky je zpravidla spojena vyšší následná volatilita a někdy i dramatické propady. Kdybychom se poučili z historie, nebyli bychom teď překvapení.

Každý propad má svou jedinečnou příčinu a srovnávat můžeme jen velmi opatrně, ale když se s podobně velkým propadem setkáte, měli byste si zjistit relevantní statistické údaje. Současný propad je od 1. ledna 2003 až 15. největší, takže i když mnohým investorům připadá dramatický, je to v podstatě stále jen neškodná korekce. Medián trvání těchto 15 propadů je 121 obchodních dní a střední doba trvání 157 obchodních dní, takže pokud to bude průměrný propad, může se protáhnout na 6-9 měsíců.

Pro psychologii investorů bude důležitá hlavně délka trvání propadu. Ta byla jedním z hlavních důvodů, proč začali drobní investoři opouštět akciový trh, když praskla internetová bublina. Ačkoli často tvrdí, že investují dlouhodobě, jsou to investoři v jádru netrpěliví. Drobných investorů ubylo i po finanční krizi v roce 2008, která přinesla propad trhu a s ním související nezaměstnanost. Ještě v letech 2016 a 2017, kdy už byl býčí trh znovu v plném proudu, vycházely články, které se ptaly, kam zmizeli drobní investoři a zda se na akciové trhy ještě někdy vrátí. Často si také stěžovaly, že se do obchodování málo zapojují ženy a mladá generace.

Zdroj: Bloomberg a Saxo Group

 V posledních letech ovšem býčí trh, lepší dynamika trhu práce, extrémní mediální pozornost věnovaná technologickým akciím, Tesla a vzestup kryptoměn přilákaly na akciové trhy právě mnoho žen a mladých. Lidé často začínali obchodovat loni, když je lockdown donutil zavřít se doma. A tak spousta nových marginálních kupujících technologických akcií nikdy nezažila žádný propad, nebo aspoň žádný delší propad. Proto máme za to, že pokud současný propad technologických akcií kvůli vyšší inflaci a úrokovým sazbám potrvá delší dobu, změní se psychologie investorů zvyklých na růstové investování. Mnohým z nich dojde trpělivost a změní strategii nebo dokonce opustí trh docela. Jakmile zmizí rychlé a snadné výnosy, přestává to být zábava.

Níže uvedený graf ukazuje zmíněných 15 propadů spolu s profilem následného zotavení. Modrá křivka představuje zotavení poté, co loni pandemie viru COVID-19 rozpoutala historický výprodej a způsobila propad o 27,7 %. Bylo to dosud nejrychlejší zotavení z tak velkého propadu a kvantitativní strategie a strategie alokace aktiv s něčím takovým často vůbec nepočítaly. My nyní budeme nějaký čas sledovat oranžovou křivku, která ukazuje současný propad a která nepochybně bude mít vliv na psychologii investorů.

Autor: Peter Garnry, vedoucí kapitálové strategie Saxo Bank