Druhá vlna pandemie bere práci citelně rychleji ženám než mužům. Prohlubuje se propast mezi pohlavími i mezi odvětvími ekonomiky

Míra nezaměstnanosti v únoru setrvala na úrovni 4,3 procenta je tak nejnižší v Evropské unii. Tento jistě příznivý výsledek však nelze přeceňovat. Hlubší pohled napoví, že příkopy mezi jednotlivými částmi společnosti se rozevírají.

Zaprvé existuje stále propastnější rozdíl mezi šancemi na trhu práce dle pohlaví. Nezaměstnanost mužů letos meziročně narůstá jen o méně než třetinu, zatímco počet žen hledajících zaměstnání se ve srovnání se začátkem loňska více než zdvojnásobil. Druhá, podzimní vlna pandemie zkrátka dopadla mnohem hůře na ženy, resp. jejich zaměstnavatele. Ženy jsou totiž častěji než muži zaměstnány ve zvláště těžce zasažených sektorech, jako jsou obecně služby, konkrétněji pak maloobchod (např. jako prodejní asistentky), ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony, kadeřnictví atp. Zato „mužské obory“ typu těžšího průmyslu zůstávají pandemickou situací z velké míry nezasaženy, neboť nedochází k jejich plošné uzávěře.  

Zadruhé, hloubí se příkop právě mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. Na jedné straně jsou odvětví prakticky nezasažená ekonomickými dopady pandemie. To jsou také ta financovaná z velké části či výhradně z veřejných rozpočtů, tedy pozice úředníků, zdravotníků, učitelů, policistů, hasičů a dalších. Pak existují odvětví pandemií naopak velmi těžce zasažená, o nichž už byla řeč. Tato situace vytváří podhoubí pro určitou společenskou polarizaci. Frustrace a únava části veřejnosti se v rámci této polarizace o to snáze přetavuje ve hněv až vzdor vůči státu a vládě, což pak vede k nedostatečnému dodržování protipandemických opatření. Na nedodržování restrikcí se vláda snaží reagovat restrikcemi dalšími, silnějšími, včetně potenciální uzávěry části průmyslu, o které se nyní vede veřejná debata. Svým způsobem se tak země ocitla v jakémsi zakletém kruhu, jejž může zcela přetnout zřejmě jen vakcinace dostatečné části populace.

Neblahé dopady této závažné situace tlumí vládní podpůrná opatření, bez nichž by míra nezaměstnanosti byla o několik procentních bodů výše, až kolem úrovně deseti procent. V letošním roce ale zůstanou dále v platnosti programy typu Antiviru, příp. na něj navazujícího kurzarbeitu, což umožní udržet po celý letošní rok nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, maximálně šestiprocentní. Tento výsledek je a bude vykoupen enormním nárůstem veřejného zadlužení, neboť podpůrné programy jsou financovány právě na dluh. Tento dluh se bude splácet v budoucnu zejména navýšením různých daní. 

Lukáš Kovanda,

Hlavní ekonom, Trinity Bank