Šok na trhu s ropou: Klíčoví těžaři nezvyšují těžbu, pohonné hmoty v ČR dále citelně podraží

Členové kartelu OPEC a jejich spojenci v čele s Ruskem dnes šokovali ropné obchodníky, když nepřikročili k citelnému zvýšení těžby. Umocnili tak obavu trhu, že ropy nebude v čase globálního ekonomického zotavení dost, což vyžene její cenu dále vzhůru. Podpořili tak spekulace, že barel ropy by se ještě letos mohl prodávat až za sto dolarů.

Zatím je barel ropy takové cenovce na hony vzdálený, aktuálně se barel ropy typu Brent prodává za necelých 68 dolarů. Nicméně v reakci na překvapivý krok kartelu a jeho spojenců cena ropy prudce vyskočila na své maximum za celé období od loňského 8. ledna, konkrétně až na 67,75 dolaru. Loni v lednu cena ropy přechodně vyskočila mírně nad sedmdesát dolarů za barel v důsledku vyostřeného blízkovýchodního napětí po zabití Kásima Sulejmáního, velitele jednotek Quds íránských revolučních gard.

Trh předpokládal, že OPEC a jeho spojenci dnes k navýšení těžby přistoupí. Spekulovalo se spíše o tom, jak citelné navýšení bude. Konsensus trhu předpokládal, že pokud nevýšení bude nižší než 1,4 milionu barelů denně, růst cen ropy se nezastaví. Ropa letos už přitom zdražila o více než třicet procent. Nyní lze tedy předpokládat její další zdražení. Příští jednání plánuje OPEC se svými spojenci na 7. dubna.

Tuzemští řidiči se tak musí připravit na znatelné zdražení pohonných hmot, zejména pak benzínu. Ten poprvé od loňského března překročí cenu 30 korun za litr, nárůst cen pohonných hmot se může ale počítat až na koruny. Od začátku roku benzín podražil o 1,50 koruny na litr, nafta pak o necelých 70 haléřů na litr. Zdražování nafty brzdí snížení spotřební daně z ní, které loni vláda schválila s platností od začátku letošního roku.

Rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců tak přidělává vrásky na čele tuzemským dopravcům, ale zprostředkovaně také Česká národní bance. Pro dopravce znamená nákladovou zátěž v čase, kdy je jejich podnikání pod neblahým tlakem v důsledku pandemické situace. Z hlediska ČNB znamená krok OPEC a jeho spojenců zesílení inflačních tlaků.

Forwardoví obchodníci nyní sázejí na to, že ČNB bude muset se základní úrokovou sazbu nahoru hned čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Klíčovým důvodem takové sázky je přesvědčení, že ČNB bude muset utažením měnové politiky krotit příliš silnou inflaci. Tu pochopitelně dražší pohonné hmoty zásadně umocní.

Růst inflačních očekávání by měl ale vrásky na čele dělat ještě někomu: české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády ČR dnes překonal úroveň 1,83 procenta ročně – a je tak nejvyšší od května 2019.

Takový vzestup vládě prodražuje obsluhu dluhu. Tento dluh přitom i letos enormně naroste. Vláda tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by přitom vzhledem k vývoji inflačních očekávání rostly i bez navyšování dluhu. S jeho navyšováním tedy porostou tím rychleji, takže celkový růstu nákladů obsluhy dluhu to jen umocní. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje.

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Člen, Národní ekonomická rada vlády