Rozbřesk: Největší propad ekonomiky v novodobé historii (3.3.2021)

Výsledek české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku byl, alespoň podle zpřesněného odhadu statistického úřadu, ještě lepší, než naznačoval bleskový odhad. Ve srovnání s ním totiž HDP mezikvartálně rostl dvojnásobným tempem (o 0,6 %), což v časech nouzového stavu a téměř nepřetržitého lockdownu bylo docela překvapivé. Hlavní zásluhu na tom měl export, respektive exportně orientovaný průmysl, který se vezl na vlně rostoucí poptávky nejenom po autech, ale i výrobcích chemického a elektrotechnického průmyslu. Zatímco zahraniční poptávka rostla, ta domácí opět zejména v důsledku restrikcí klesala. Vidět to bylo především na spotřebě domácností, které výrazně omezily především výdaje za služby.

Jen v tomto jednom čtvrtletí za ně utratily nominálně o 46 mld. korun méně než před rokem. Za celý rok pak služby přišly v případě spotřebitelů celkem o 116 mld. korun. Když k tomu připočteme i výrazně nižší útraty nerezidentů (-50 % ve srovnání s rokem 2019), které primárně zasahují služby, tak už se pohybujeme téměř na hranici dvou set miliard, jen v této jedné části ekonomiky. Naproti tomu až překvapivě dobře si vedly investice, které se tentokrát snížily jen o 0,3 % (mezikvartálně). Výrazně tomu napomohla stabilizace ve výstavbě, nikoliv však bytů.

Pokles ekonomiky v čase lockdownu v podstatě odvrátil především průmysl. Tomu se dařilo po celé druhé pololetí bez ohledu na rozběh další vlny pandemie. Pozitivní čísla však přišla i z většiny odvětví služeb, jako třeba financí, IT, realit, nicméně to největší – obchod, doprava plus HORECA – postihl opět výrazný pád. A tak vlastně ani nepřekvapí, že právě tato část ekonomiky se nejvíce podílela na loňském propadu HDP. Tak výrazný pokles jako loni ovšem tyto služby nezažily poprvé. O více než 11 % na přidané hodnotě přišly už v roce 2009, kdy česká ekonomika dostala zásah z titulu světové finanční krize. Příčiny i důsledky tenkrát sice byly jiné, avšak k návratu na úroveň roku 2008 celé odvětví tenkrát potřebovalo téměř šest let.

Česká ekonomika v loňském roce propadla o 5,6 %. Je to největší propad v novodobé historii, nicméně není to tragické číslo ve srovnání s většinou ostatních zemí v EU. Dopadlo to nakonec lépe, než to vypadalo na začátku první vlny loni na jaře. Zásluhu na lepším výsledku měl především průmysl, ve druhé polovině roku i jen stagnující nezaměstnanost, příklon k e-commerci a v neposlední řadě i flexibilita tuzemských firem, které dokázaly, že fungovat a inovovat se často dá i v těžkých časech.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna se dál drží na slabších úrovních a ani lepší výsledek HDP jí k výraznějším ziskům nepomohl. Během dne sice mírně – stejně jako ostatní měny v regionu – posílila, avšak dobývání „ztracených“ pozic nemělo dlouhého trvání. Stín koronaviru dál drží korunu v oslabení, avšak stále ještě silnější, než ve své prognóze pro první kvartál počítala ČNB. V nejbližších dnech bude koruna i nadále těžko hledat sílu k prolomení šestadvacítky, ke kterému pomůže nejspíše až vyjasnění na kovidové frontě.

Zahraniční forex
Jestliže minulý týden proti růstu výnosů delších dluhopisů intervenovali centrální bankéři z ECB, tak tentokrát již explicitně zasáhl i americký Fed. Konkrétně to byla Lael Brainardová, která uvedla, že Fed velmi pozorně sleduje současný výprodej dluhopisů a s tím související utajování měnových podmínek, a to zejména pokud by tento stav vydržel déle. Delší americké sazby v reakci na tuto intervenci včera dále poklesly, přičemž se to pozitivně podepsalo i na eurodolaru.

Dnes budou ale v centru pozornosti americká data – konkrétně: předskokan pátečních payrolls ADP report a index podnikatelské nálady ze sektoru služeb (ISM). S ohledem na pokračující otevírání americké ekonomiky čekejme dobré výsledky.

Dnes proběhne velmi důležité zasedání polské centrální banky. NBP od loňského prosince razí politiku “slabého zlotého”, proti kterému dokonce aktivně intervenovala. NBP si totiž nepřeje, aby situaci, kdy Polsko ohrožuje třetí vlna pandemie zlotý již nyní procyklicky posiloval. Podle našeho názoru NBP dnes úrokové sazby nezmění, ale možnost intervencí proti vlastní měně velmi pravděpodobně zůstane zmíněna v jejím komentáři. Pokud jde o novou kvartální prognózu, tak zřejmě dojde k navýšení inflačního odhadu pro letošní rok a to až nad inflační cíl (2,5 %). Zajímavé však budou odhady NBP pro následující rok. Pokud prognóza NBP naznačí rychlý návrat k cíli či dokonce pod něj, bude to implikovat, že jakékoliv utažení měnové politiky (včetně zrušení intervencí) není na pořadu dne. To by mohlo být pro zlotý problém.

Dodejme, že tiskovka NBP k rozhodnutí je až v pátek ve 14:00.

Akcie
Americké akciové trhy uzavřely včerejší obchodní den v červených číslech a zkorigovaly tak pondělní mohutný růst, kdy indexy posílily nejvíce za posledních devět měsíců. Konkrétně S&P 500 odepsal 0,8 % na hladinu 3870 bodů, když pod ještě větší tlak se dostal technologický Nasdaq se ztrátou 1,7 %. Nedařilo se zejména technologickým titulům, kdy Apple ztratil 2,1 %, Nvidia 3,1 %, Microsoft 1,3 % a například Tesla 4,5 %. Jeden z nejhorších výsledků z indexu S&P 500 vykázala rovněž společnost Target, jejíž akcie propadly o 6,8 %. Velmi silný růst naopak zaznamenala společnost Rocket Cos., která posílila o 71,2 %. Dařilo se i automobilkám, kdy Ford zpevnil o 4,8 % a General Motors o 3 %. Index Dow Jones včera odepsal 0,46 %, S&P 500 0,81 % a Nasdaq 1,69 %.