26. 2. 2021

Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 

Průběh počasí loňského hospodářského roku byl pro většinu plodin příznivější než rok předchozí. Meziročně vyšší výnosy na hektar jsme v kraji zaznamenali u většiny plodin s výjimkou brambor, cukrovky a chmele.

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin se v Ústeckém kraji proti roku 2019 zvýšily u luskovin, brambor, řepky, pícnin na orné půdě, trvalých travních porostů a u vinic. S výjimkou řepky a trvalých travních porostů vzrostla výměra ploch u vyjmenovaných plodin i celorepublikově, za celou ČR se navíc zvýšily plochy technické cukrovky.

Růst/pokles ukazatelů sklizně vybraných zemědělských plodin v Ústeckém kraji

a v ČR mezi roky 2019 a 2020

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2020 plocha obilovin v Ústeckém kraji druhý nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (60,3 %) po Jihomoravském kraji (62,8 %). Podíl v Ústeckém kraji byl o 1,6 procentního bodu (p. b.) nižší než v roce 2019. Proti průměru republiky (54,6 %) byl podíl v kraji vyšší o 5,7 p. b. Nejnižší procento osevních ploch zaujímaly obiloviny v Kraji Vysočina (47,8 %). Podíl obilovin meziročně poklesl ve většině krajů s výjimkou Zlínského, Jihočeského, Jihomoravského a Pardubického kraje. Nejvyšší meziroční pokles zaznamenali v Praze (o 2,7 p. b.) a v Libereckém kraji (o 2,5 p. b.), snížení v Ústeckém kraji bylo čtvrté nejvyšší. Naproti tomu nejvíce podíl obilovin vzrostl ve Zlínském kraji (o 1,3 p. b.).

V roce 2020 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 531 848 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o 1,6 %

(o 8 425 tun zrna). Na meziročním růstu se podílely výhradně vyšší hektarové výnosy

(o 3,3 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 5,94 tuny zrna, tj. o 0,19 tuny více než v roce 2019. Vyšší výnosy než v předchozím roce, byly zaznamenány ve všech krajích republiky.

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (71,0 %) na celkové ploše obilovin nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly 96,5 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (388 164 tun) v roce 2020 představoval 73% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen, kde 68,0 % ploch představovaly jarní odrůdy. Na sklizni obilovin se úrodou 106 542 tun podílel ječmen celkem 20,0 %, sklizeň jarních odrůd dosáhla 67 354 tuny, tj. 63,4 % z celkového objemu sklizně ječmene.

Meziročně vyšší sklizeň v kraji jsme zaznamenali u většiny obilovin – u žita o 65,9 %, u ječmene o 5,9 %, u ovsa o 66,8 %, u triticale o 20,3 % a u kukuřice na zrno o 2,6 %. Nižší úroda byla pouze u pšenice ozimé (o 1,6 %) a vzhledem k tomu, že ozimy zaujímají zhruba 97 % celkové plochy i sklizně pšenice celkem, promítlo se snížení i do celkového poklesu sklizně pšenice, a to o 1,5 %.

Plocha a sklizeň obilovin v roce 2020

Proti úrovni předchozího roku byla v roce 2020 v Ústeckém kraji o 22,3 % vyšší produkce luskovin, což bylo ovlivněno jak nárůstem ploch, tak i vyšším výnosem. V loňském roce bylo v kraji na výměře 2 274 hektarů (nárůst o 160 ha, o 7,6 %) vypěstováno celkem 5 921 tun luskovin (o 1 079 tun více než v roce 2019). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,60 tuny zrna (meziroční nárůst o 0,31 t/ha, tj. o 13,7 %).

Produkce brambor ostatních (kromě raných a sadbových), reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2020 vyšší proti předchozímu roku, zásluhu na tom mělo výhradně mírné rozšíření pěstebních ploch o 25 ha, tj. o 4,6 %) na 557 hektarů. Výnos hlíz byl nižší než v roce 2019, a to o 0,38 t/ha (o 1,5 %), z jednoho hektaru tak bylo sklizeno 24,84 tuny. Celková úroda dosáhla 13 836 tun a byla meziročně vyšší o 406 tun (o 3,0 %).

Cukrovka technická se v roce 2020 v kraji pěstovala na 4 049 hektarech (pokles o 112 ha, tj. o 2,7 % proti roku 2019). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 61,41 tuny bulev, tj. o 0,7 % (o 0,41 t/ha) méně než v předešlém roce. Celková sklizeň 248 668 tun byla meziročně o 8 542 tuny (o 3,3 %) nižší proti roku 2019.

Na rozloze 25 510 hektarů byla v roce 2020 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně se její plochy zvýšily o 3 143 hektarů, tj. o 14,1 %. Celková sklizeň ve výši 83 581 tun byla proti roku 2019 vyšší o 16 199 tun (o 24,0 %). Na vyšší úrodě se podílela jak zmíněná vyšší sklizňová plocha, tak vyšší výnos řepkového semene. Z jednoho hektaru byly sklizeny v průměru 3,28 tuny, což představovalo meziroční nárůst o 0,26 tuny na hektar (o 8,8 %).

Plocha a sklizeň řepky a brambor v roce 2020

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě se v Ústeckém kraji v roce 2020 rozšířila o 2,7 % (o 494 ha) a dosáhla 18 638 hektarů. Celkem bylo sklizeno 183 813 tuny sena. Úroda loňského roku byla o 15 439 tuny (o 9,2 %) vyšší než v předchozím roce, což bylo ovlivněno kromě nárůstu ploch i vyšším výnosem. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 9,86 tuny, tj. o 0,58 tuny (o 6,3 %) více než v roce 2019.

Plocha a sklizeň pícnin na orné půdě a sena z trvalých travních porostů v roce 2020

PHA + JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK

STC

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 62 943 hektarů zaznamenala meziroční nárůst o 1 587 ha, tj. o 2,6 %. Příznivé klimatické podmínky se projevily vyšším dosaženým výnosem 3,27 t/ha, který oproti předchozímu roku znamenal nárůst o 12,1 %, tj. o 0,35 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 205 739 tun sena, což bylo o 15,0 %, tj. o 26,9 tis. tun hmoty (přepočtené na suchou píci) více než v roce 2019.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (56,7 %) plodících chmelnic České republiky. Do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v dalších pěti letech došlo jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. V posledních dvou letech plocha opět mírně klesala – meziroční pokles v loňském roce v kraji představoval 21 ha a za celou ČR 37 ha, u obou shodně 0,7 %. Kromě poklesu ploch byl v kraji proti roku 2019 o pětinu nižší i výnos. Z jednoho hektaru bylo v Ústeckém kraji sklizeno 1,19 tuny, což bylo o 0,31 t/ha (o 20,5 %) méně než v roce 2019. Produkce „zeleného zlata“ v kraji v roce 2020 tak byla proti rekordní krajské sklizni z roku 2019 (4 253 tun) o 21,1 % (o 897 tun) nižší. Celkem bylo v loňském roce v kraji sklizeno 3 356 tun chmele.

Pro poslední uváděnou kulturu – vinice, jejíž plodící plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze necelá 2 %, byl rok 2020 příznivější než rok předchozí. Vlivem vyššího výnosu o 4,7 % (o 0,22 t/ha) bylo z plochy o výměře 312 hektarů (meziroční nárůst o 2,1 %, o 6 ha) sklizeno 1 550 tun hroznů, tj. o 101 tun (o 6,9 %) více než v roce 2019.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P₂O₅, K₂O) je uváděna za hospodářský rok 2019/2020 (tzn. od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy.

Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2019/2020

^*) přepočteno na čisté živiny (N, P2O5, K2O)

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji patří v mezikrajovém srovnání mezi nejnižší v republice. V porovnání s předchozím rokem se ve většině krajů, včetně Ústeckého, snížila spotřeba minerálních hnojiv. Pokles v Ústeckém kraji o 7,2 % byl třetí nejvyšší. K poklesu v kraji došlo u všech druhů minerálních hnojiv, z toho nejvíce u draselných hnojiv, a to o 22,8 %, u fosforečných o 6,4 % a u dusíkatých hnojiv o 6,0 %. Spotřeba vápenatých hnojiv poklesla v osmi krajích republiky vč. Ústeckého. Meziroční snížení v Ústeckém kraji představovalo 12,9 % a bylo mezi kraji třetí nejnižší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně vzrostla v polovině krajů, vč. Ústeckého kraje, kde byl růst nejvyšší. V porovnání s hospodářským rokem 2018/2019 poklesl v jedenácti ze čtrnácti krajů objem spotřeby statkových hnojiv, v Ústeckém kraji představovalo snížení 0,6 % a bylo druhé nejnižší. Pokles jsme zaznamenali u hnoje (o 1,6 %), u močůvky (o 52,9 %) i u ostatních složek statkových hnojiv (o 6,3 %), které zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. výkaly zvířat na pastvě. Meziročně se v kraji zvýšilo pouze využívání kejdy, a to o 11,0 %.

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 605 452 027

E-mail: ruzena.funkova@czso.cz

Podrobnější údaje naleznete v publikaci Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin - 2020.

Přečtěte si také