Cizinci v Pardubickém kraji ke konci roku 2019

22. 2. 2021

Ke konci roku 2019 žilo v Pardubickém kraji 19 248 občanů cizích zemí, což byla pouze 3,2 % z celkového počtu cizinců v České republice. Většina z těchto cizinců v kraji pobývala v okrese Pardubice (57,1 %). Ve srovnání s celou Českou republikou měl kraj mezi cizinci nadprůměrné zastoupení občanů Mongolska a také mužů, kteří tvořili téměř 60 % populace cizinců v kraji. Více než polovina cizinců v kraji spadala do věkové kategorie 25–44 let.

Na konci roku 2019 byl v Pardubickém kraji zaznamenán dosud nejvyšší počet cizinců za dobu existence kraje. Celkem se jednalo o 19 248 občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu (bez azylantů). Oproti stavu z konce roku 2018 žilo v kraji o 1 673 cizinců více. Na meziročním přírůstku cizinců v kraji se nejvíce podíleli občané Ukrajiny (přírůstek 589 osob), Bulharska (210 osob), Srbska (189 osob), Rumunska (183 osob), Mongolska (182 osob) a Slovenska (165 osob). Naopak nejvyšší úbytek se týkal občanů Turecka, jejichž počet se během roku snížil téměř na polovinu (úbytek 44 osob). Data o občanech dalších zemí jsou k nalezení v přílohové tabulce.

Cizinci v Pardubickém kraji podle pohlaví a státního občanství (stav k 31. 12.)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

Nejpočetnější zastoupení mezi cizinci v kraji měli ke konci roku 2019 občané Ukrajiny (27,3 %), následovali občané Slovenska (22,1 %), Vietnamu (7,9 %), Polska a Rumunska (shodně 6,6 %), Bulharska (6,3 %), Mongolska (5,6 %) a Srbska (2,2 %). Ve srovnání s územím celé ČR byli v kraji nadprůměrně zastoupeni zejména občané Mongolska. V kraji žilo 11,0 % ze všech Mongolů v ČR.

Cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech podle státního občanství k 31. 12. 2019
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

V Pardubickém kraji žilo ke konci roku 2019 celkem 19 248 cizinců, což byla pouze 3,2 % z celkového počtu cizinců v České republice. Většina z těchto občanů cizích zemí v kraji byla evidována v okrese Pardubice (57,1 %). V tomto okrese žilo 83,3 % Rumunů z Pardubického kraje, 83,1 % Srbů, 82,3 % Bulharů a 78,1 % Mongolů. Mimo to v okrese pobývala také více než polovina občanů Slovenska (58,6 %). Naopak převážná část občanů Polska z Pardubického kraje byla soustředěna v okrese Ústí nad Orlicí (64,1 %).

Cizinci v ČR a Pardubickém kraji podle geografické zóny k 31. 12. 2019
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

V České republice žilo ke konci roku 2019 celkem 593 366 cizinců, z toho 77,1 % pocházelo z evropských zemí. Mezi občany zemí Evropské unie můžeme zařadit 41,3 % cizinců v ČR, a to včetně osob ze Spojeného království, které vystoupilo z EU až během roku 2020. Převážnou část občanů mimoevropských zemí tvořili občané Asie (85,4 %); občané Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku se podíleli 9,1 %, občané Afriky 4,9 % a občané Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí 0,6 %.

Také v Pardubickém kraji patřila většina cizinců ke konci roku 2019 mezi občany evropských zemí (80,8 %, tedy o 3,7 procentního bodu více oproti celé ČR). Necelá polovina cizinců v kraji byla ze zemí Evropské unie (46,6 %, tedy o 5,2 procentního bodu více oproti celé ČR). Do kategorie cizinců z mimoevropských zemí můžeme zařadit 3 681 osob, z nichž 91,4 % bylo občany Asie. Ze Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku pocházelo 5,1 % mimoevropských cizinců v kraji, z Afriky 3,2 % a z Austrálie, Nového Zélandu a ostatních zemí Oceánie a polárních oblastí pouze 0,4 %.

Podíl cizinců na obyvatelstvu v okresech České republiky k 31. 12. 2019

Podle územního členění regionů soudružnosti NUTS 2 měla nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu ke konci roku 2019 Praha (15,9 %), následovaly regiony soudružnosti Střední Čechy (5,9 %), Severozápad (5,4 %), Jihozápad (5,1 %), Severovýchod (3,9 %, v samotném Pardubickém kraji 3,7 %, tedy hodnota uprostřed mezikrajského žebříčku), Jihovýchod (3,8 %), Moravskoslezsko (2,4 %) a Střední Morava (2,0 %). V rámci Pardubického kraje měl nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu okres Pardubice (6,3 %, 11. nejvyšší podíl mezi okresy ČR). Naopak nejnižší podíl cizinců na obyvatelstvu můžeme v rámci kraje zaznamenat v okrese Svitavy (1,8 %, 10. nejnižší podíl mezi okresy ČR). Okres Ústí nad Orlicí měl pak vyšší podíl cizinců (2,9 %) než okres Chrudim (2,2 %). Oproti stavu z konce roku 2018 se zvýšil podíl cizinců na obyvatelstvu ve všech krajích i regionech soudružnosti NUTS 2. Nejvyšší meziroční růst vykazoval region soudružnosti Jihozápad (růst o 0,5 p. b.). V Pardubickém kraji byl zaznamenán meziroční růst o 0,3 procentního bodu, přičemž nejvíce se na něm podílel okres Pardubice (růst o 0,7 p. b.).

Podle pohlaví můžeme zaznamenat mezi cizinci převahu mužů, a to nejen v rámci celé České republiky, ale také v rámci Pardubického kraje a všech jeho okresů. Oproti celé České republice měl Pardubický kraj ke konci roku 2019 nadprůměrné zastoupení mužů mezi cizinci. Zatímco v Pardubickém kraji tvořili muži 59,7 % cizinců, v ČR to bylo pouze 57,4 %. Z okresů kraje byli muži nejvíce zastoupeni v okrese Pardubice (61,6 %), dále následovaly okresy Chrudim (60,4 %), Ústí nad Orlicí (55,9 %) a Svitavy (55,5 %).

V rámci věkových skupin byla převaha mužů u cizinců v Pardubickém kraji patrná pouze mezi skupinou obyvatel v produktivním věku (ve věkové skupině 15–64 let), kde byli muži zastoupeni 61,1 %. Naopak ve věkové skupině 0–14 let muži netvořili ani polovinu (49,7 %). Obdobně tomu bylo také v nejstarší skupině cizinců 65letých a starších, kde byli muži zastoupeni 48,1 %. V úhrnu více než polovina cizinců v Pardubickém kraji (50,9 %) patřila do věkové kategorie 25–44 let.

Cizinci v Pardubickém kraji podle věkových skupin a pohlaví (stav k 31. 12.)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

Ve srovnání se stavem z konce roku 2018 vzrostl počet mužů ve všech základních věkových kategoriích cizinců v Pardubickém kraji (0–14, 15–64, 65 a více let) a také ve všech podrobnějších věkových kategoriích cizinců, které jsou uvedeny ve výše zobrazeném grafu. Počet cizinek v kraji se oproti předchozímu roku zvýšil ve všech základních věkových kategoriích a téměř v každé podrobnější věkové kategorii. Jedinou výjimkou byla věková kategorie 15–24 let, ve které můžeme zaznamenat mírný meziroční pokles.

V dlouhodobějším pohledu (ve srovnání se stavem z konce roku 2005) můžeme vidět ve struktuře cizinců z hlediska věku snížení podílu osob v mladších věkových kategoriích (15–24 i 25–34 let) a zároveň růst zastoupení osob v navazujících vyšších věkových skupinách.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v Pardubickém kraji ke konci roku 2019 zaznamenáno celkem 26 525 zaměstnaných cizinců, z toho 2 222 mělo platné živnostenské oprávnění. Oproti stavu z konce roku 2018 se počet zaměstnaných cizinců zvýšil o 3 071, přičemž občané cizích zemí s živnostenským oprávněním se na tomto růstu podíleli pouze 1,2 %. Podle nejnovějších dat se počet zaměstnaných cizinců zvýšil také v období mezi lety 2019 až 2020. Ve srovnání s předchozími lety se ovšem tempo růstu výrazně zpomalilo, neboť počet zaměstnaných cizinců v kraji meziročně vzrostl pouze o 349. Ke konci roku 2020 tak bylo v Pardubickém kraji zaměstnáno celkem 26 874 cizinců, z toho 2 297 mělo platné živnostenské oprávnění.

Zaměstnaní cizinci v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech (stav k 31. 12.)
Prameny: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu