Na vývoj pojistného trhu v koronavirovém roce 2020 je třeba zatím pohlížet v rovině dvou vln šíření této pandemie. První, jarní vlna, byla pro všechny překvapením, zejména pak rychlost jejího šíření. Vládám tak nezbylo nic jiného než restriktivními opatřeními zbrzdit toto šíření, a dohnat tím nepřipravenost zdravotního systému na zvládnutí situace včetně zajištění ochranných prostředků před touto nákazou. Restriktivní opatření společně s méně příznivými letními podmínkami šíření nákazy přinesly významný pokles nakažených, což vedlo k iluzi zvládnutí pandemie a rychlému rozvolnění vládních opatření. Ponechat stranou nelze ani značně negativní vliv sdělovacích prostředků, sociálních sítí a parciálních politických a ekonomických zájmů, mnohdy reprezentovaných osobnostmi z různých oblastí, na veřejné mínění a potažmo na rozhodování exekutivy. Zpochybňování nebezpečí pandemie či opatření přijímaných ke zmírnění jejího dopadu do života a zdraví občanů, stejně jako předkládání katastrofických scénářů jejího průběhu či vlivu očkování, vyvolávalo zmatek a situaci pouze zhoršoval.
Nepříznivý vývoj nemoci tak na sebe nenechal dlouho čekat. I když byl na konci léta 2020 zdravotní systém již na pandemii připraven, rychlé rozvolnění restriktivních opatření a návrat dětí do škol přinesl skokové nárůsty nakažených a zdravotní systém se dostal na pokraj svých kapacit. Jasně se ukázalo, že bez odpovídajícího očkování nelze situaci s pandemií v dohledné době vyřešit a život společnosti se bude zmítat mezi větší či menší mírou omezení svobody pohybu a podnikání. Na ekonomiku státu i podnikání má takový stav zdrcující dopad.
Lidská populace je redukována infekčními nemocemi, stejně jako jiné živé organismy. V souvislosti s jejich šířením v populaci hovoříme o epidemii či pandemii. Pandemie není intenzivnější formou epidemie, jak se často mylně domníváme, ale vzniká, na rozdíl od epidemie, pokud se v populaci objeví nový subtyp infekční nemoci, proti kterému lidské tělo nemá vytvořeny protilátky. Takové onemocnění je pak schopno se rychle rozšířit. Tomu výrazně napomáhá vyšší hustota osídlení, současná globalizovaná doba a celosvětové propojení jednotlivých států. Jakmile pandemie propukne, není ji již prakticky možné zastavit. Podle dosavadních zkušeností probíhá ve vlnách a odeznívá podobně náhle, jako se objeví. Pokud se proto infekčnímu onemocnění po jeho prodělání nebo po očkování nevytváří trvalá imunita, musíme s jeho dopadem na naše zdraví počítat po celou dobu našeho života. Podle Wikipedie prošlo lidstvo těmito doloženými pandemiemi:
- Epidemie tyfu v Athénách, 430 př. n. l., nejspíše břišní tyfus zabil přibližně čtvrtinu athénských vojáků a čtvrtinu celkové populace za čtyři roky.
- Epidemie Antoninus (podle Marca Aurelia Antonina), 165–168 n. l, podle moderních odhadů se rozšířily neštovice, které zabily na Apeninském poloostrově až 5 milionů lidí, zemřela čtvrtina nakažených.
- Justiniánský mor, 541–750 n. l, z Etiopie se rozšířil mor do celé Evropy i Asie. Zabil 25–50 milionů lidí.
- Černá smrt, 1347–1353, do celé Euroasie se rozšířil mor, který zabil přibližně 75 milionů lidí.
- Morová rána v Asii, 1855–1904, mor se postupně šířil z Číny do Indie, celkově zabil přibližně 10 milionů lidí.
- Španělská chřipka, březen 1918 – prosinec 1920, virus se poprvé objevil mezi vojáky v táboře v Kansasu a zasáhl zhruba 500 miliónů lidí. Odhaduje se, že zemřelo 50 miliónů lidí.
- Asijská chřipka, 1957–1958, pandemie se objevila v jižní Číně, asi když viry lidské a ptačí chřipky současně napadly vepře a po výměně genů stvořily nový smrtící virus, zemřelo minimálně milion lidí.
- Hongkongská chřipka, 1968–1969, viry lidské a ptačí chřipky vytvořily nový virus, který byl poprvé zaznamenán v Hongkongu. Jelikož se vir do jisté míry podobal viru z roku 1957, byli proti němu lidé částečně imunní a počet obětí byl nižší, zabil cca 750 tisíc lidí.
- Mexická prasečí chřipka, březen 2009–srpen 2010, první případ byl zaznamenán v Mexiku, odtud se poté rozšířil do celého světa. Na tuto chorobu zemřelo 201 200 lidí.
- Pandemie covidu-19, prosinec 2019 (za pandemii Světovou zdravotnickou organizací prohlášeno 11. března 2020) – dosud, poprvé zaznamenána ve Wu-Chanu. Zda se ale nemoc doopravdy poprvé objevila ve Wu-Chanu, stále není známo. Stejně jako i samotný původ nemoci.
Z tohoto přehledu je zřejmé, že riziko pandemie není výjimečné a je třeba s ním v životě i podnikání počítat. Na počátku šíření infekce covid 19 bylo jednoznačně riziko jejího šíření podhodnoceno, a to včetně hrozících vládních opatření k zamezení jejího šíření a přípravy zdravotnického systému na její zvládnutí. Pandemie tak rychle odkryla jeho nepřipravenost, stejně jako nepřipravenost podnikatelské sféry na přizpůsobení se změněným podmínkám a na vyrovnání ztrát způsobených omezením podnikání v době výjimečného stavu. V pojištění se to projevilo zejména v pojištění úvěrů a následně v pojištění cestovních kanceláří proti jejich úpadku. Aby nedošlo k masivním krachům podniků a s tím spojené nezaměstnanosti, což by nevratně poškodilo ekonomiku a uvrhlo řadu občanů do bídy, musel nastoupit stát s masivní podporou podnikání v oblastech zasažených vládními opatřeními.
Zásadních změn doznalo i samotné podnikání včetně zaměstnávání osob. Významně pokročila digitalizace, způsoby online podnikání, forma home office výkonu práce ukázala, že řadu činností lze vykonávat touto formou a ušetřit řadu nákladů, mnohdy i s dosažením vyšší výkonnosti.
Na druhé straně svět doposud nečelil takovému ochromení ekonomiky, jakému nyní čelí v souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2. To také bude zásadně ovlivňovat životy lidí, podnikání i činnosti států v právě započatém roce 2021. Lze předpokládat, že během tohoto roku dojde k výraznému snížení počtu infikovaných koronavirem, a tím i k postupnému uvolnění restriktivních opatření, ale také i utlumení vládních podpor. Ekonomika se však tak rychle do normálního stavu nevrátí. Řada firem i živnostníků zanikla, řada jich zanikne po ukončení vládní podpory. Chování klientů se změnilo zejména vyšším využíváním internetových nákupů, poroste poptávka po likviditě, zpřísní se podmínky získání úvěrů, zvýší se inflace. Počítat příliš nelze ani s dalšími zmírňujícími vládními opatřeními, neboť podpora ekonomiky má za následek výrazný růst veřejného dluhu. Fiskální politiku státu bude nutné stabilizovat, což si vyžádá zvýšení fiskálních příjmů, tedy zvýšení daní, nebo snížení fiskálních výdajů, tedy omezení počtu státních zaměstnanců, snížení podpor nebo investičních výdajů.
V tomto prostředí bude svoje místo hledat i pojišťovnictví. Je zřejmé, že v životním pojištění přetrvá období nízkých úrokových sazeb, rozlučme se se závazky pojišťoven garantujícími klientům vysoké výnosy. I když v současnosti nezaznamenalo pojišťovnictví zásadnější propad v přijatém pojistném, nelze s tímto předpokladem pohlížet na vývoj v tomto roce. Pokračující vládní restrikce zpomalují ekonomický vývoj a budoucí ukončení vládních podpor povede k výrazným změnám v budoucím složení podnikatelské sféry. U řady klientů vzrostou rizika, což se musí odrazit na ochotě pojišťoven i zajišťoven tato rizika pojistit, resp. zajistit. U některých rizik lze předpokládat výrazné zhoršení jejich průběhu, např. riziko schopnosti splácení úvěrů, riziko insolvence, měnové riziko, ale také třeba zdravotní rizika, a to nejen jako následek koronavirového onemocnění, ale i jako následek omezení pohybu osob, což vedlo k nárůstu hmotnosti obyvatelstva. Počítat je třeba také s vyšším rizikem odpovědnosti managementu firem, neboť lze předpokládat, že se jejich vlastníci v případě potíží budou zajímat o kroky, které tento management podnikl k jejich eliminaci či zmírnění.
Úspěšnost podnikání v pojištění je přímo závislá na ochotě lidí se pojistit a jejich schopnosti platit pojistné. Pojistitelných zájmů je mnoho, pojištěných jen část z nich. To, kolik pojistitelných zájmů bude v nadcházejícím roce skutečně pojištěných, tedy jak bude pojišťovnictví úspěšné, tak z velké části bude záviset na rychlosti, s jakou se mu podaří vrátit do běžných ekonomických podmínek a jakým způsobem se stát a jednotliví podnikatelé vypořádají s přechodem z výjimečného stavu do obvyklých podmínek. Že to nebude bezbolestné, je myslím více než zřejmé. Bude však také záležet na tom, jak pružně bude pojišťovací sektor schopen na tyto změny reagovat, a to nejen upravenou nabídkou pojistných produktů, ale také upravenými způsoby jejich prodeje. Distribuční sítě, které nebudou schopny zvládat on-line komunikaci s pojišťovnou, nemají budoucnost. A více než kdy jindy bude záležet na schopnosti managementu pojišťoven a zajišťoven správně vyhodnotit rizika, která sebou tyto zcela výjimečné podmínky přinesou. A poučení pro nás pro všechny, nepodhodnocujme rizika, která jsou po dlouhou dobu latentní, protože s o to větším dopadem poté působí. Pojišťovna Morava, a.s., je toho v naší branži novodobým důkazem.
PhDr. Vladimír Přikryl
Specialista na pojišťovnickou legislativu
_w60h45_w76h50.jpg)
RSS
Přebírání zpráv
