Vyhlídky brazilské ekonomiky do roku 2021

Brazilská ekonomika prožívá nejhlubší recesi za posledních 30 let. A to nehledě na fakt, že koncem roku 2020 začala vykazovat pozitivní znaky oživení v rámci probíhající krize (ve třetím kvartálu se výrazně zotavila a následně dokonce rostla o téměř 8 %). Důležitý faktor v tomto vývoji sehrála řada vládních fiskálních balíčků napříč sektory s cílem podpořit ekonomiku a poptávku (např. formou zajištění stálého „nouzového“ příjmu). Zahraniční investice v Brazílii klesly v loňském roce o 50 % ve srovnání s rokem 2019 a obsáhly 34 mld. USD.

Od druhé poloviny prosince 2020 se projevuje opět prudký nárůst nakažených a současně i výskyt nového typu koronaviru (mutace P1) z amazonské oblasti. Z výše uvedených důvodů zůstává otázka hospodářského oživení v roce 2021 velkou neznámou, ačkoliv pozitivní scénáře očekávají ekonomický růst až 4 %. Ekonomové však dovozují, že nepřipravenost národní očkovací strategie, uzavření vládních dodávek vakcín pouze s několika hráči na trhu, nejasné stanovisko populistické vlády ke střednědobým strategickým cílům (např. daňová rovnováha) i nebývale rychlé odlesňování amazonského deštného pralesa představují dominantní rizika, jež se mohou negativně projevovat v tomto roce.

Neudržitelnost fiskálních příspěvků

Jednou ze stěžejních otázek následujícího ekonomického vývoje bude jednání o dalším osudu nouzového příspěvku, vládním programu na podporu příjmu obyvatel zaměstnaných v neformální ekonomice (pro 65 mil. osob, tj. 30 % populace v produktivním věku) ve výši 600 BRL (ekvivalent 2,5 tis. Kč). Ten byl na počátku dubna 2020 prosazen navzdory prezidentu Bolsonarovi, jež ho ale vzápětí přijal za svůj v rámci zvýšení popularity zejména u chudší části společnosti. Kvůli vysokému deficitu veřejných financí (fiskální deficit dosáhl 16 % a veřejný dluh 89,3 % HDP) nebyl vládní program prodloužen a dle analytiků bude hlavním motorem růstu spíše než domácí poptávka zejména export. Očekává se, že v hlavních destinacích brazilského vývozu (Číně, USA, aj.) dojde k prudkému oživení a růstu spotřeby včetně zvýšení poptávky po brazilském zboží. Současně se lze domnívat, že i přes problémy s prohlubujícím se deficitem veřejných financí dojde minimálně do poloviny roku k určité formě obnovení finanční podpory osob v neformální ekonomice, neboť se očekává velký nárůst nezaměstnanosti, jež byla uměle tlumena vládním programem (bez příspěvku by se mohlo 63 mil. obyvatel propadnout na okraj chudoby a 20 mil. do extrémní chudoby). A nejen to – v roce 2022 se uskuteční prezidentské volby a Bolsonaro se bude snažit uchovat přízeň této části elektorátu.

Komerční rizika a protekcionismus

V současném ekonomickém kontextu a z hlediska českých ekonomických a obchodních zájmů v Brazílii, resp. V 8 státech jihovýchodní Brazílie, – jež patří do jurisdikce generálního konzulátu v Sao Paulu a které tvoří zhruba 75 % ekonomického potenciálu země v přepočtu na tvorbu HDP –, se hodnocení komerčního rizika pro české firmy postupně snižuje a nyní se nachází v kategorii „C“. To se konkrétně může projevit určitým zpožďováním podnikových plateb. V důsledku masivního oslabení domácí měny (BRL), ekonomického propadu a významnému odlivu kapitálu je dnes referenční úroková sazba centrální banky na historickém minimu 2 % – což při inflaci 4 % znamená, že reálné úrokové sazby jsou záporné. Výsledkem je jen minimální ochota bank poskytovat půjčky bez vládních záruk či jiných podpůrných garančních programů.

Brazílie dlouhodobě patří mezi nejchráněnější světové trhy. To je dáno velikostí domácího trhu a tradiční vládní protekcionistickou politikou chránící domácí výrobce. Nyní, v době pandemie, se tato tendence zesiluje: přístup na zdejší trh pro české výrobky a služby formou tradičního vývozu naráží na mnoho celních i obchodních překážek. Proto je obecným trendem firem a investorů přemístit své výrobní aktivity do Brazílie a využít existující systém federálních a státních (popř. municipálních) fiskálních investičních pobídek.

Brazilská ekonomika se již před pandemií potýkala s nízkým růstem, malým objemem investic, slabou konkurenceschopností a rozsáhlými problémy v oblasti veřejných financí. Krize způsobená pandemií tyto problémy spíše prohloubila a bude záležet, jak se k těmto tématům postaví vládní činitelé a podnikatelská sféra. Nicméně, pandemie jako jakákoliv jiná krize ukázala také nové cesty v rámci celých sektorů a vyjevila nezbytnost modernizace a implementace inovací, jež jsou v tomto kontextu hojně diskutována na všech úrovních a představují nové příležitosti pro české firmy.

Autoři: Miloš Sklenka, generální konzul; Filip Vavřínek, ekonomický specialista, Generální konzulát ČR v Sao Paulu.