Ekonomické subjekty v Libereckém kraji k 31. 12. 2020

V Registru ekonomických subjektů bylo ke konci roku 2020 registrováno 118,1 tis. subjektů se sídlem v Libereckém kraji, ze kterých 57,1 tis. subjektů vykazovalo ekonomickou aktivitu. Více než 42 % subjektů mělo sídlo v okrese Liberec.

K 31. 12. 2020 podle Registru ekonomických subjektů (RES) v Libereckém kraji sídlilo 118 076 ekonomických subjektů, tj. meziročně o 772 subjektů (0,7 %) více. Podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů byla aktivita zjištěna u 48,4 % uvedených ekonomických subjektů. Na celkovém počtu registrovaných ekonomických subjektů se sídlem v České republice (2,9 mil. subjektů) se Liberecký kraj podílel 4,0 %.

Z pohledu právní formy ovlivnily zmíněný nárůst ekonomických subjektů v našem kraji především právnické osoby. Jejich počet vzrostl o 578 subjektů (2,5 %) na 23 917 jednotek (tj. 20,3 % všech subjektů v Libereckém kraji). Na zvýšení počtu se podílely společnosti s ručením omezeným (+412 subjektů, +3,4 %), dále pak také spolky (+119 subjektů, +2,9 %). Naopak se snížil počet akciových společností (-9 subjektů, -1,9 %) a veřejných obchodních společnosti (-9 subjektů, -2,1 %), ubylo také 11 družstev (-2,9 %). O 1 subjekt meziročně méně bylo ke konci roku 2020 také v případě komanditních společností a evropských společností. Počet fyzických osob se zvýšil o 194 subjektů na 94 159 jednotek (79,7 %). V případě fyzických osob byl přírůstek zjištěn na straně živnostníků (+168 subjektů, +0,2 %), zemědělských podnikatelů (+39 subjektů, +1,9 %) a zahraničních fyzických osob (+25 subjektů, +2,4 %). Naopak o 38 subjektů (-1,4 %) se snížil počet fyzických osob nepodnikajících podle živnostenského zákona, jedná se o tzv. svobodná povolání.

K 31. 12. 2020 tak v Libereckém kraji mělo sídlo např. 88 400 živnostníků (z toho 45,4 % aktivních), 12 690 společností s ručením omezeným (72,4 % aktivních), 466 akciových společností (83,7 % aktivních), 415 veřejných obchodních společností (21,4 % aktivních). Registr ekonomických subjektů dále evidoval 8 státních podniků (z toho 3 aktivní) a 4 273 spolků (23,7 % aktivních). Z 20 evropských společností se sídlem v kraji byla aktivita zjištěna u 90,0 % subjektů.

Ve struktuře ekonomických subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců převažovaly subjekty bez zaměstnanců. Ke konci roku 2020 bylo v této kategorii registrováno 37 788 subjektů a v porovnání s rokem 2019 došlo k nárůstu o 832 subjektů. Ve všech ostatních velikostních kategoriích podniků se počet subjektů meziročně snížil. V Libereckém kraji tak mělo na konci roku 2020 sídlo 7 429 mikropodniků s 1 až 9 zaměstnanci (-194 subjektů, -2,5 %), 1 470 malých podniků s 10 až 49 zaměstnanci (-19 subjektů, -1,3 %) a 408 středních podniků s 50 až 249 zaměstnanci (-28 subjektů, -6,4 %). Svou činnost ukončily dva velké podniky, které zaměstnávají 250 a více zaměstnanců, ke konci roku 2020 bylo v kraji registrováno 72 těchto subjektů.

Struktura ekonomických subjektů podle převažující činnosti se dlouhodobě nemění. Necelá jedna pětina ekonomických subjektů se sídlem v Libereckém kraji patřila na konci roku 2020 do odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (22 843 jednotek). Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byly průmyslové podniky (17 884 jednotek, 15,1% podíl na celkovém počtu subjektů), mezi nimi převažovaly subjekty zabývající se zpracovatelským průmyslem (93,7 % podniků z odvětví průmyslu). Ve stavebnictví se realizovalo 13,9 % subjektů, 10,9 % subjektů příslušelo do odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. Nejvyšší meziroční absolutní přírůstek byl evidován v odvětví ostatní činnosti (+248 subjektů) a činnosti v oblasti nemovitostí (+212 subjektů). Naopak úbytek o 574 subjektů a 2,5 % zaznamenalo dominantní odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, o 136 subjektů (-1,0 %) se snížil počet podniků zabývajících se profesními, vědeckými a technickými činnostmi. Meziroční pokles registrovaných subjektů byl zaznamenán také v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (-60 subjektů, -0,7 %).

V rámci Libereckého kraje je dlouhodobě nejvíce ekonomických subjektů soustředěno v okrese Liberec (50 315 subjektů v roce 2020, tj. 42,6 % subjektů v kraji), naopak tomu bylo v okrese Semily (20 271 subjektů, tj. 17,2 %). Struktura ekonomických subjektů podle právní formy odpovídá krajské situaci, tj. ve všech okresech kraje převažují fyzické osoby nad osobami právnickými. Nižší než 80% zastoupení fyzických osob však vykazuje pouze okres Liberec (76,0 %). Krajskému složení odpovídá také struktura ekonomických subjektů jednotlivých okresů podle odvětví činnosti. Nejvyšší zastoupení mělo i v jednotlivých okresech odvětví velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel. V okresech Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily patřila druhá příčka průmyslu, třetí stavebnictví, v okrese Liberec bylo pořadí odvětví obrácené.

Napříč Českou republikou sídlilo k 31. 12. 2020 nejvíce ekonomických subjektů v hlavním městě Praze (644 586 subjektů, tj. 22,0 % z celorepublikového počtu), dále v krajích Středočeském (351 185 subjektů, 12,0 %) a Jihomoravském (326 100 subjektů, 11,1 %). Na opačném konci žebříčku se umístil Karlovarský kraj (73 997 subjektů, 2,5 %) a Kraj Vysočina (116 360 subjektů, 4,0 %). Liberecký kraj v tomto porovnání obsadil 3. nejnižší pozici.

Nejvyšší zastoupení ve všech krajích mělo odvětví služeb. V hlavním městě Praze představovalo 78,5 %, nejnižší podíl byl zjištěn v Kraji Vysočina (58,9 %). V Libereckém kraji byl v odvětví služeb zaznamenán 6. nejnižší mezikrajský podíl (63,7 %). V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov byl nejvyšší podíl zjištěn v Kraji Vysočina (8,7 %), nejnižší v hlavním městě Praze (1,7 %). Liberecký kraj se s podílem 4,8 % zařadil mezi kraji na 6. nejnižší pozici. V odvětví průmyslu dominoval Zlínský kraj (16,0% podíl z celkového počtu subjektů v kraji), následován kraji Pardubickým (15,2 %) a Libereckým (15,1 %), nejnižší podíl dosáhl hodnoty 8,1 % a byl dosažen v hlavním městě Praze. V odvětví stavebnictví dosáhl Liberecký kraj mezi regiony na 2. nejvyšší podíl (13,9 %) po kraji Ústeckém (14,0 %). Na opačném konci žebříčku se umístilo hlavní město Praha (7,8 %).