Výzkum, vývoj a informační technologie v Pardubickém kraji v roce 2019

27. 1. 2021

Výzkumem a vývojem se v Pardubickém kraji v roce 2019 zabývalo 2,7 tis. osob a bylo na něj vynaloženo 3,2 miliardy Kč. V oblasti ICT bylo v kraji zaměstnáno 8,8 tis. odborníků (v roce 2018). Více než tři čtvrtiny domácností v kraji byly v roce 2019 vybaveny počítačem. Přibližně každá pátá domácnost neměla připojení k internetu. Uživatelů internetového bankovnictví bylo v kraji více než uživatelů sociálních sítí (osoby ve věku 16 a více let).

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2019 zabývalo 79 245 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, proti roku 2018 se zvýšil o 5,7 %, přičemž nárůst byl zaznamenán téměř ve všech krajích. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze, necelá pětina v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.

V roce 2019 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 111,6 miliardy korun, proti roku 2018 vzrostly o 8,6 %. K největšímu nárůstu (téměř o třetinu) došlo v Karlovarském kraji, přesto jsou zde výdaje na VaV mezi kraji nejnižší. Více než čtvrtinový nárůst byl zaznamenán v Ústeckém kraji. Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž byla v roce 2019 realizována více než třetina (35,9 %) celkových výdajů v České republice, konkrétně 40,1 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, každý s podílem přibližně 16 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,1 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,6, resp. 2,5 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje kolem 0,3 %.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 68,8 mld. Kč, z toho více než čtvrtina (27,4 %) v hl. m. Praze a dále 19,2 % ve Středočeském kraji a 15,1 % v Jihomoravském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2019 vynaloženo 36 mld. Kč, tedy o 2,4 mld. více než v roce 2018. Největší část prostředků (15,8 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 11,6 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,4 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.

V Pardubickém kraji se v roce 2019 věnovalo činnostem v oblasti výzkumu a vývoje 2 711 pracovníků (přepočteno na plné úvazky), což bylo o 5,2 % více než v předchozím roce. Zatímco ve srovnání s územím celé České republiky byl meziroční růst v Pardubickém kraji o 0,5 procentního bodu nižší, z krajů spadajících do regionu soudružnosti NUTS 2 Severovýchod byl nejvyšší.

Na výzkum a vývoj bylo v Pardubickém kraji v roce 2019 vynaloženo 3,2 miliardy Kč, což bylo pouze o 1,3 % více než v roce 2018 (nižší hodnota než průměrná roční míra inflace). Tento meziroční nárůst byl mezi kraji nejnižší a jen díky poklesu výdajů na výzkum a vývoj v Moravskoslezském kraji (o 0,9 %) nebyl Pardubický kraj poslední. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v kraji tvořily 1,4 % regionálního hrubého domácího produktu vytvořeného v kraji.

Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2019

 

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2018 zabývalo 200,5 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 49,5 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Počítač má doma 78,3 % českých domácností, tento podíl se v posledních letech již výrazně nemění. Roste však využívání přenosných počítačů, tedy notebooku nebo tabletu.

Internet v České republice používá 81 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se za posledních 10 let ztrojnásobil na současných 55 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,3 % z obyvatel této věkové skupiny.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2019 dosáhl v republikovém průměru 81,1 %, nejvíce to bylo v Praze (84,9 %), nejméně v Ústeckém kraji (74,8 %). Roste podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2019 jej používalo v hlavním městě Praze 72,8 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 16,1 % obyvatel. Obdobný vzestup nastal i v dalších krajích (v Pardubickém kraji ze 7,0 % v roce 2011 na 62,7 % v roce 2019).

Internetové bankovnictví využívá v České republice 61 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2010 trojnásobek. Zvyšuje se také podíl online nakupujících. Ještě v roce 2010 v e-shopech nakupovala pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2019 to bylo téměř 60 %.

V oblasti ICT bylo v Pardubickém kraji v roce 2018 zaměstnáno 8,8 tis. odborníků, z toho 54,5 % připadalo na ICT techniky a 45,5 % na ICT specialisty. Počet zaměstnanců v oblasti ICT se v kraji ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 2,3 %, což bylo o 1,8 procentního bodu méně než na území celé ČR.

Více než tři čtvrtiny domácností v Pardubickém kraji byly v roce 2019 vybaveny počítačem (76,0 %). Ve srovnání s ostatními kraji se jedná spíše o podprůměrnou hodnotu, na což poukazuje také republikový průměr, který je o 2,3 procentního bodu vyšší.

Domácnosti vybavené počítačem podle krajů

Připojení k internetu nemělo v Pardubickém kraji v roce 2019 pouze 21,4 % domácností, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než v předchozím roce. Ve srovnání s republikovým průměrem se jednalo o nadprůměrný podíl domácností, neboť podíl za ČR byl v roce 2019 o 2,5 procentního bodu nižší. Pokud bychom ovšem vzali v úvahu pouze domácnosti s dětmi, v rámci kterých nemělo připojení k internetu pouze 0,1 % domácností v kraji, nebyl na tom žádný jiný kraj lépe (republikový průměr 2,1 %).

Z obyvatelstva Pardubického kraje ve věku 16 a více let využívalo internet v roce 2019 celkem 80,5 % obyvatel této věkové kategorie. Podle ekonomické aktivity využívalo internet v této věkové kategorii 100 % studentů, 95,9 % zaměstnaných obyvatel a 36,3 % důchodců. Podle nejvyššího dosaženého vzdělání (zde se jedná o osoby ve věku 25 a více let) byl nejvyšší podíl uživatelů internetu mezi vysokoškolsky vzdělanými (96,1 %) a vysoký podíl byl také u středoškolsky vzdělaných (80,1 %). Naopak mezi skupinou obyvatel se základním vzděláním využívalo internet pouze 28,5 %, což byla nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání (při republikovém průměru 38,9 %).

Mezi uživatele internetového bankovnictví můžeme v roce 2019 zařadit 64,9 % obyvatel Pardubického kraje ve věku 16 a více let (druhý nejvyšší podíl po Praze). Sociální sítě využívalo v kraji v této věkové kategorii méně osob než internetové bankovnictví. Přesto se v roce 2019 dostal podíl uživatelů sociálních sítí na obyvatelstvu kraje (ve věku 16 a více let) poprvé přes padesátiprocentní hranici (54,2 %).