Datová schránka po novele zákona: bude povinná i pro živnostníky?

V Poslanecké sněmovně v současné době čeká na projednání vládní návrh zákona týkající se elektronizace postupů státní správy. Jeho součástí je také dílčí novela upravující problematiku komunikace prostřednictvím datových schránek. V případě jejího přijetí by podle společnosti Moore Legal CZ došlo k výraznému rozšíření okruhu právnických a fyzických osob, kterým by datová schránka byla zřízena automaticky – ze zákona. V určitých případech by datové schránky mohly být zřízeny dokonce i nepodnikajícím osobám (občanům).

Elektronická komunikace se i vlivem současné pandemie stává klíčovým nástrojem jak v soukromém styku, tak i v komunikaci s veřejnou správou a šířeji též v rámci eGovernmentu. V Poslanecké sněmovně se proto k projednání dostává novela zákona, která by mohla přinést zásadní změny ve zřizování datových schránek. „Pokud by byla novela v současné podobě přijata, podstatně by rozšířila možnosti zakládání datových schránek pro fyzické i právnické osoby. Doposud byly ze zákona datové schránky automaticky zřizovány zejména právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, laicky firmám. Přijetím novely by se tento okruh rozšířil o další právnické osoby ‚zapisované do registru osob‘, například nadace či spolky, a také podnikající fyzické osoby, což jsou typicky živnostníci,“ vysvětluje Jan Kubica, advokát a partner společnosti Moore Legal CZ ze skupiny Moore Czech Republic.

Datové schránky i pro běžné občany

V závislosti na dalším vývoji legislativního návrhu ale také může dojít ke změnám ve zřizování datových schránek ze zákona pro nepodnikající fyzické osoby, tedy běžné občany. Datová schránka by jim tak byla automaticky a bezodkladně zřízena poté, kdy by taková osoba poprvé použila tzv. kvalifikovaný prostředek pro elektronickou identifikaci. V České republice mezi tyto prostředky dnes patří především občanský průkaz s elektronickým čipem, portál NIA ID využívající jméno, heslo a SMS kód, a čipová karta pro vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu.

„Zatímco zjednodušení možnosti založit datovou schránku je jistě vývoj správným směrem, rozšiřování datových schránek bez dalšího je na zvážení. V současné době ale zatím není jasné, v jaké podobě a zda vůbec bude novela přijata,“ dodává advokát Jan Kubica. Podle současné právní úpravy jsou právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny mít datovou schránku, která je zřízena automaticky právě po zapsání subjektu do obchodního rejstříku. Jiné právnické osoby, jako jsou spolky, nadace nebo společenství vlastníků jednotek, datovou schránku mít nemusejí. Pokud ji chtějí využívat, je jim zřízena na jejich vlastní žádost.

Jeden komunikační kanál, jedna pravidla

Novela by podle současného znění návrhu měla také sjednotit okamžik doručení soukromoprávních dokumentů s okamžikem doručení veřejnoprávních dokumentů. Tím bude shodně okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má oprávnění k přístupu k dodanému dokumentu. Pokud se taková osoba do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání dokumentu do datové schránky, je dokument považován za doručený posledním dnem lhůty. „Účelem této úpravy je zabránit obstrukcím při doručování soukromoprávních dokumentů bez nutnosti rozlišovat, zda se jedná o doručování právě soukromoprávního dokumentu, anebo dokumentu obsahujícího veřejnoprávní úkon. To lze hodnotit jako rozumný krok správným směrem,“ doplňuje Jan Kubica.

Novela by také ve vhodné podobě napomohla většímu zabezpečení elektronické komunikace, ale i celkovému rozvoji eGovernmentu v obecné rovině. Právě ve státní správě zatím digitalizace dlouhodobě nepostupuje stejným tempem, jako je tomu v soukromém sektoru. Současná doba poznamenaná pandemií a mimořádnými opatřeními ale výraznější elektronizaci a automatizaci stále více nahrává.