Turecko pokračuje v úspěšném boji o důvěru investorů

Na svém dnešním zasedání turecká centrální banka ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu na 17 %. V komentáři k rozhodnutí dále zdůraznila, že její prioritou nadále zůstává snížit vysokou inflaci. Ta v prosinci loňského roku dosáhla 14.9 % a v nejbližších měsících se bude dále zvyšovat. Centrální banka pokračuje v trendu zahájeném na začátku listopadu loňského roku, kdy došlo k prudkému obratu v hospodářské politice Turecka vynuceném prudkým oslabováním turecké měny.

To spolu s odlivem investorů a poklesem devizových rezerv donutilo prezidenta Erdogana k dramatickým změnám, kdy odvolal guvernéra centrální banka a hlavního ekonomického ministra Albayraka, který je shodou okolností jeho zetěm. Od té doby centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6.75 procentního bodu na aktuálních 17 % a zjednodušila způsob řízení měnové politiky. Do té doby řídila "cenu peněz" v ekonomice skrze kombinaci několika úrokových sazeb, dostupnosti likvidity a řady regulatorních nástrojů. Nyní její snahou je navrátit režim měnové politiky ke standardnímu cílování inflace, i když dosažení 7% cíle bude postupné a bude trvat několik let. Kromě toho ustoupila od strategie skrytých devizových intervencí skrze státem ovládané banky a akumulace devizových rezerv se stala prioritou pro letošní rok. Turecko dále zrušilo řadu regulatorních opatření schválených v době jarní krize, která znepříjemňovala život zahraničním investorům a motivovala domácí k banky k agresivnímu půjčování peněz.

Rok 2021 by měl být rokem obratu pro Turecko, jehož ekonomika by měla projít měkkým přistáním. Těžiště růstu by se z přehřáté domácí poptávky mělo přesunout k exportům a turismu a napomoci ke snížení vysokého deficitu běžného účtu platební bilance, který za loňský rok dosáhne zhruba 5.5 % HDP. Ekonomika by přitvrzením měnové politiky tolik trpět neměla. Za prvé vysoká míra dolarizace ekonomiky a vysoká schopnost tureckých bank, firem i domácností fungovat v prostřední prudkých výkyvů kursu zvýšily odolnost Turecka vůči finančním turbulencím. Za druhé by uvolnění restrikcí a návrat zahraničních turistů měly dodat výrazný prorůstový impuls turecké ekonomice. Za celý letošní rok by růst mohl přesáhnout 5 %, ačkoliv Turecko bude vycházet z vyšší srovnávací základny oproti jiným zemím díky očekávanému růstu o cca. 1 % v roce 2020. Zároveň by stabilizace liry spolu s chlazením domácí poptávky a přísnou měnovou politikou měly napomoci ke snížení inflace směrem k 10 % na konci letošního roku.

Změnu v chování Turecka ocenili i investoři. Od počátku obratu v politice na začátku listopadu turecká lira posílila o 13 %, turecké akcie (MSCI Turecko) vzrostly o 35 % a hodnota dolarového státního dluhopisu Turecka s desetiletou splatností o 12 %. Domníváme se, že Turecko zůstává atraktivní i nadále. Jednak očekáváme výše zmíněné zlepšení ekonomické situace a v jeho prospěch hraje i jeho relativní atraktivita ve světě ultranízkých úrokových sazeb a drahých finančních aktiv. Turecká lira, akcie i dluhopisy jsou nadále levné ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se trhy, o trzích vyspělých ani nemluvě. Nicméně investoři musí akceptovat vyšší volatilitu spojenou s investicemi v Turecku a zvýšenou citlivost vůči turbulencím na globálních finančních trzích.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.