Export (export.cz)
Ze světa  |  15.01.2021 08:24:54

Čína zažívá boom telemedicíny a digitálního zdravotnictví

Pandemie covid-19 poukázala na celou řadu technologických úspěchů a systémových předností Číny. Upozornila však také na řadu mezer v poskytování zdravotní péče a odhalila díry nebo také příležitosti v sektoru čínského zdravotnictví. Ty se rýsují v oblasti zdravotnických technologií, telemedicíně a digitální zdravotní péči. Vzhledem k nástupu 5G sítí a internetu věcí (IoT) bude oblast digitalizované zdravotní péče a telemedicíny v příštích letech jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí.

?Ilustrační foto: Shutterstock

Čínský zdravotnický průmysl v roce 2020 utrpěl tvrdou ránu. Epidemie koronaviru odhalila nedostatky v oblastech prevence epidemií a poskytování zdravotní péče v zemi. Boj s epidemií donutil Čínu přehodnotit své priority v systému poskytování zdravotní péče a posílit zdravotnickou infrastrukturu, digitální služby či podporu veřejného zdraví.

REFORMY POSLEDNÍHO DESETILETÍ

Čínský zdravotnický sektor je druhý největší na světě hned po USA. Posledních pět let zaznamenává trvale rychlý růst. Trh vzrostl o více než třetinu. V roce 2019 dosahoval hodnoty 7,82 bilionu jüanů (1,1 bilionu USD), tj. o 10 % vyšší hodnoty než v předchozím roce. Ačkoliv meziročně rostl v průměru o 11 %, zůstává relativně nerozvinutý.

Hlavní reformy posledního desetiletí umožnily posun v orientaci čínského zdravotnictví od léčby nemocí k celkovému zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Nyní se Čína hodlá zaměřit na podporu dlouhodobých inovací v poskytování zdravotní péče. S tím také počítají současné iniciativy, jako je 13. pětiletý plán (13th Five-Year Plan), Zdravá Čína 2030 (Healthy China 2030) a Vyrobeno v Číně 2030 (Made in China 2030). Aby Číňané přilákali západní know-how, snaží se utvářet konkurenceschopnější prostředí pro zahraniční investory.

ŽHAVÉ TÉMA TELEMEDICÍNA

Už před vypuknutím epidemie byla telemedicína v Číně velmi diskutovaným tématem. Průzkum v roce 2019 ukázal, že telemedicínu neboli technologii k poskytování vzdálených klinických služeb, využívalo 24 % čínských respondentů.

V důsledku epidemie covid-19 došlo k rychlejšímu rozšíření digitální technologie jak do oblastí poskytování zdravotnických služeb (vzdálené monitorování pacientů, online rezervace a telemedicína), tak do oblastí digitálně asistovaného poskytování zdravotnických služeb (umělá inteligence či strojové učení pro diagnostiku a léčbu, rozšířená realita či AR výcvik chirurga, robotická asistence aj.).

VYUŽÍVÁNÍ MOBILNÍCH APLIKACÍ

Pozoruhodným novým jevem bylo rozsáhlé využívání mobilních aplikací k získání lékařských informací a služeb. Díky technologiím byli lidé schopni držet krok s vývojem epidemie v reálném čase. Aplikace sociálních médií jako WeChat a Weibo se ukázaly jako populární, ale zároveň hodnověrné kanály pro šíření informací o veřejném zdraví. Čínský technologický gigant Baidu zase přišel s rozšířením své mapové aplikace tak, aby zvýraznila vysoce rizikové oblasti, kde by výskyt infekce mohl být nejpravděpodobnější.

ONLINE LÉKAŘSKÉ PLATFORMY

Minimální pohyb populace vzhledem k prevenci šíření nemoci způsobil exponenciální nárůst online lékařských platforem a jejich uživatelské základny. Tak například největší čínská zdravotnická platforma Ping An Good Doctor zaznamenala v období od prosince 2019 do ledna 2020 900% nárůst nových uživatelů a 800% nárůst online konzultací. Uživatelé mohli prostřednictvím mobilní aplikace této platformy například online konzultovat svůj zdravotní stav, rezervovat si osobní online/offline schůzku s lékařem, koupit léky a zdravotnické produkty aj. Platformy jako WeChat a Alipay zase vytvořily mobilní mini-aplikaci, tzv. Health Kit, která monitoruje infekční zdravotní stav uživatelů a dokáže tyto informace dokonce sdílet s vládními úřady.

DRONY A ROBOTY

Vedle různých aplikací a sociálních médií se v boji proti koronaviru osvědčily také další technologie jako například drony, které Čína nasadila na dezinfekční postřik, přepravu lékařských vzorků, provádění testů či doručování spotřebního zboží. Drony posloužily také gigantu v oblasti elektronického obchodování JD pro doručování zboží do těžko dostupných oblastí.

Některé čínské nemocnice se zase snažily usnadnit práci svým zdravotníkům a využily roboty a internet věcí (IoT) k měření teplot pacientů, sledování jejich vitálních funkcí, srdeční frekvence a dalších ukazatelů. Roboty využívají také nemocnice a karanténní hotely k doručování potravin a léků, čímž nahrazují mezilidskou interakci a snižují riziko šíření viru.

INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOSTI

Epidemie zkrátka přiměla poskytovatele zdravotní péče, pacienty a pojišťovny přijmout nástroje telemedicíny mnohem rychleji a snadněji, než by tomu bylo za běžných okolností. Není divu, že telemedicína loni zaznamenala nárůst o 164 %.

Vlivem epidemie se změnil také přístup spotřebitele k digitální zdravotní péči. Čínští pacienti nyní očekávají, že v příštích pěti letech budou moci více využívat digitální zdravotnické služby, tj. že budou mít online přístup ke své zdravotní kartě, výsledkům vyšetření, službám zdravotní péče či aplikaci svého zdravotního/životního pojištění. Platformy online zdravotní péče tak budou růst na pozadí přetíženého a nevyváženého systému poskytovatelů zdravotní péče s cílem vytvořit model více zaměřený na pacienta.

Nové příležitosti v oblasti digitální zdravotní péče se tak rýsují zejména společnostem, které se zabývají zdravotnickými technologiemi (MedTech) či poskytují software jako službu (SaaS). Jedná se zejména o partnerství s offline poskytovateli zdravotní péče při přechodu na inovativnější modely poskytování zdravotní péče mezi podniky a spotřebiteli (B2C).

Ačkoli jsou digitalizované zdravotnické služby stále v relativně rané fázi vývoje, představují jednu z potenciálně největších oblastí růstu ve zdravotnictví. S blížícím se zaváděním 5G sítí a internetu věcí (IoT) bude podpora digitalizované zdravotní péče a telemedicíny v příštích letech jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí.

Barbora Mbuyi Kocourková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Pekingu


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688