Hanke: Dolarem proti vysoké inflaci, akcie bezpečným přístavem nejsou

Steve H. Hanke z Cato Institute pravidelně sestavuje žebříček zemí s nejvyšší inflací. Na jeho čele stále figuruje Venezuela. Její ekonomika se dosud nachází ve spárech hyperinflace, kterou ekonom podle svých výpočtů odhaduje na 2 436 % ročně a která podle něj nevykazuje známky zeslábnutí.

Lidé ve Venezuele se snaží s hyperinflací vypořádat tím, že v maximální možné míře používají americké dolary. Dochází tedy ke spontánní dolarizaci a podle ekonoma to vede prezidenta země Nicoláse Madura ke zvažování oficiální dolarizace. Tu Hanke podle svých slov zemi doporučoval již v roce 1995, když působil jako poradce prezidenta Rafaela Caldery. A nyní ekonom tvrdí, že kdyby tehdy přechod na používání americké měny skutečně proběhl, Venezuela by nikdy nemusela procházet další hyperinflací.

Na druhém místě Hankeho seznamu leží Zimbabwe. Tedy země, která si během posledních 13 let prošla hyperinflací dvakrát a jejíž roční inflace se nyní podle odhadů pohybuje na 343 %. Na třetím místě žebříčku se pak nachází Libanon, jehož roční inflaci ekonom odhaduje na 286 %. Dobrou zprávou je, že vláda této země zvažuje navázání měnového kurzu na dolar a krytí domácí měny dolarovými rezervami.

Hanke míní, že takový krok by ukončil měnovou krizi, kterou Libanon prochází, a okamžitě by ukončil i vysokou inflaci. Hanke to tvrdí i na základě vlastních zkušeností, protože podobný systém pomáhal zavést v Bulharsku v roce 1997. V červenci toho roku tamní inflace dosahovala 1 230 %, na konci roku 1998 se pohybovala na 1,6 %. A zatímco na počátku období produkt klesal o 10,1 %, na jeho konci rostl o 3,5 %.

Hanke podle svých slov často slyší otázku, zda akcie představují dobré zajištění proti inflaci. Tato otázka většinou zaznívá ze Spojených států, i když tato země se ani nepřibližuje tomu, aby se dostala na jeho seznam. Ekonom následně připomíná slova Miltona Friedmana, který hovořil o tom, že inflace je vždy a všude monetárním jevem v tom smyslu, že vzniká ve chvíli, kdy je růst objemu peněz vyšší než růst produktu. V USA nyní dosahuje růst peněžní zásoby ve formě agregátu M4 tak, jak jej definuje William A. Barnett, 27,7 % ročně. A to tedy podle ekonoma znamená, že „inflace je za rohem“.

Hanke pak poukazuje na výzkum, který zpracoval John A. „Jack” Tatom a podle kterého existuje „silná negativní korelace mezi inflací na straně jedné a reálnými a nominálními cenami akcií na straně druhé“. Jinak řečeno, tento výzkum navzdory obecnému názoru tvrdí, že akcie dobrým zajištěním proti vysoké inflaci nejsou. Opak může podle ekonoma platit o zlatu a nemovitostech.

Zdroj: Cato Institute