Rok 2021 - Ministerstvo spravedlnosti přináší přehled novinek v oblasti práva v roce 2021

Ministerstvo spravedlnosti informuje o nově přijímaných opatřeních a novelizaci právních předpisů účinných v roce 2021.

Právní úprava v oblasti insolvencí bude i v novém roce reagovat na současnou epidemiologickou situaci, kdy zákonem Lex Covid Justice II (zákon č. 460/2020 Sb.), který nabyl účinnosti dne 13. 11. 2020, byla prodloužena či obnovena platnost některých opatřeních přijatých zákonem Lex Covid Justice (zákon č. 191/2020 Sb.).

Podívejte se také: 
Rok 2021 - kalkulačky mzdy, důchodu, daní. 
Ministerstvo spravedlnosti přináší přehled novinek v oblasti práva v roce 2021.
Ministerstvo financí - přehled nejdůležitějších změn pro rok 2021.

Mimořádné moratorium

Dlužníci, kteří jsou podnikateli, a kteří se v důsledku mimořádných opatření při epidemii SARS CoV-2 dostali do přechodných problémů a před 5. 10. 2020 nebyli v úpadku, mají možnost podat do 30. 6. 2021 návrh na mimořádné moratorium. Předpokladem je, že dosud o mimořádné moratorium nepožádali. Mimořádné moratorium pak může být na návrh dlužníka prodlouženo nejdéle o tři měsíce, přičemž u mimořádných moratorií, která byla dlužníkem navrhnuta do 31. 8. 2020, není k jejich prodloužení potřeba souhlas věřitelů.

Cílem mimořádného moratoria je dočasná ochrana dlužníka před jeho věřiteli, neboť dlužník jeho prostřednictvím získá čas pro řešení svým finančních potíží. Během trvání moratoria nelze například rozhodnout o úpadku dlužníka a nelze provést exekuci na jeho majetek.

Odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh

Při normálním běhu věcí má dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, povinnost podat na sebe insolvenční návrh poté, co se dozví o svém úpadku, přičemž tuto povinnost musí splnit bez zbytečného odkladu. Pokud se ovšem takovýto dlužník ocitne v úpadku v důsledku mimořádných opatření při epidemii SARS CoV-2, nemusí na sebe podat insolvenční návrh až do uplynutí 6 měsíců od zrušení těchto mimořádných opatření, nejdéle však do 30. 6. 2021.

Opatření týkající se zrušení schváleného oddlužení

Pokud se dlužník, o jehož úpadku bylo rozhodnuto do 31. 5. 2019, dostane v důsledku opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 přijatých do 30. 6. 2021 do situace, že nebude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře, nebude tato skutečnost důvodem pro zrušení jeho oddlužení.

Podle předchozí právní úpravy mohl insolvenční soud vydat rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení až po jednání, ke kterému předvolal dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Nově má insolvenční soud povinnost nařídit jednání pouze v případě, že to insolvenční správce nebo věřitel navrhne nebo pokud dlužník na jednání trvá. V případě, že se dlužník k výzvě soudu do 10 dnů nevyjádří, přepokládá insolvenční soud, že dlužník na jednání netrvá, a není-li zde návrh insolvenčního správce či věřitele, jednání ohledně zrušení schváleného oddlužení nenařídí.

Ochrana povinného v exekuci a při soudním výkonu rozhodnutí

V době do 31. 1. 2021 nelze provést výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a prodejem nemovitostí, kde má povinný místo trvalého pobytu. Do 28. 2. 2021 se také prodlužuje ochrana prostředků na bankovním účtu povinného v exekuci a při výkonu rozhodnutí z dvojnásobku na čtyřnásobek životního minima.

Zvýšení částky životního minima

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje zvýšit částku životního minima z nynějších 3 860 Kč na 4 990 Kč.

Zvýšení částky životního minima bude mít vliv na výši tzv. nezabavitelné částky, tedy částky, která nesmí být dlužníku v průběhu insolvenčního řízení sražena z jeho měsíční mzdy. Ta přitom v současné době činí tři čtvrtiny součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení (v případě nezabavitelné částky na dlužníka), resp. jednu třetinu nezabavitelné částky na dlužníka (v případě nezabavitelné částky na každou vyživovanou osobu a manžela dlužníka).

Zvýšení částky životního minima bude mít rovněž vliv na výši částky, nad kterou lze dlužníku v průběhu insolvenčního řízení srazit jeho měsíční mzdu bez jakýchkoli omezení. Tato částka se v současné době vypočte jako dvojnásobek součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Výpočet výše splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, včetně základních informací k jejich výpočtu, mohou dlužníci nalézt na internetových stránkách www.insolvence.justice.cz v části „Dlužník" pod záložkou „Kalkulátor splátek".

Novela vyhlášky o náležitostech formulářů pro insolvenční řízení

Dne 1. 1. 2021 by měla nabýt účinnosti novela vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

V uvedené vyhlášce se novelizují vzory formulářů pro insolvenční řízení. Stávající vzory se modernizují, aktualizují na novou právní úpravu a jejich vyplnění bude pro jednotlivé účastníky insolvenčního řízení jednodušší. Zároveň se bude jednat o plně inteligentní formuláře, které významnou měrou ušetří práci insolvenčním soudům (nebude nutné jednotlivé údaje z formulářů ručně přepisovat, takové údaje se promítnou automaticky).

Novela insolvenčního zákona týkající se oddlužení

V průběhu roku 2021 by měl nabýt účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Novela by měla transponovat pravidla směrnice o restrukturalizaci a insolvenci upravující oddlužení fyzických osob. Hlavní změna spočívá ve zkrácení délky oddlužení z dosavadních 5 let na 3 roky, a to pro všechna řízení, která budou zahájena po účinnosti zákona, bez ohledu na to, zda jde o podnikatele či spotřebitele.

Nová právní úprava v oblasti znalců a tlumočníků (překladatelů)

Počátkem roku 2021 nabydou účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

Nová právní úprava přináší mnoho změn, a to jak pro znalce, tak pro tlumočníky. Dochází k rozdělení právní úpravy znalecké a tlumočnické (překladatelské) činnosti, ale současně oba zákony centralizují znaleckou a tlumočnickou agendu na Ministerstvo spravedlnosti, které se tak stane jediným správním orgánem, který povede licenční, kontrolní a přestupková řízení.

Nově je na zápis do seznamu znalců i tlumočníků v souladu s právem Evropské unie právní nárok. Pokud tedy znalec nebo tlumočník splní všechny podmínky pro výkon činnosti, Ministerstvo spravedlnosti jej zapíše do seznamu. Znalecký zákon nově dělí právnické osoby vykonávající znaleckou činnost na znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Tyto právnické osoby budou muset splňovat podmínky stanovené zákonem, tedy zejména vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím kvalifikovaných osob, mít vypracovaná pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti a mít odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti. V souvislosti s těmito zákony se v trestním řádu zakotvuje nově právo konzultanta ze soukromé sféry přibraného orgánem činným v trestním řízení na odměnu a náhradu hotových výdajů. Znalci i tlumočníci jsou oprávněni nadále vykonávat jejich činnost na základě oprávnění získaného podle dosavadního zákona, nicméně mohou tak činit po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti nového zákona.

Úpravou prošly náležitosti znaleckého posudku, které vytváří podmínky pro efektivní hodnocení znaleckého posudku jako důkazu.

Současně s novou právní úpravou bude ministerstvo od příštího roku správcem dvou zcela nových informačních systémů veřejné správy a to seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů
a seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů a taktéž evidence znaleckých, tlumočnických a překladatelských úkonů, do které budou znalci, znalecké kanceláře, znalecké ústavy a tlumočníci
a překladatelé zapisovat veškeré provedené úkony.

Tyto systémy budou přehlednější a uživatelsky komfortnější, budou obsahovat některé nové údaje, např. kontaktní údaje na znalce či tlumočníka (pro jejich lepší dostupnost pro klienty), údaje o jeho případných prohřešcích (spáchané přestupky) a dále údaje o jejich pracovitosti (počet provedených znaleckých či tlumočnických úkonů v jednotlivých letech).

Znalci budou mít nově povinnost být pojištěni pro případ způsobení škody (v souvislosti s výkonem znalecké činnosti), a to v minimální výši 1 000 000 Kč.

Dojde i ke zvýšení odměn za znalecké a tlumočnické úkony.

Veškeré novinky v oblasti znalecké a tlumočnické činnosti pak najdou jak znalci a tlumočníci, tak veřejnost na nových webových stránkách www.znalci.justice.cz a www.tlumocnici.justice.cz.

Novela zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících zákonů

Dne 1. 1. 2021 nabyde účinnosti novela zákona o obchodních korporacích (zákon č. 33/2020 Sb.)

Novela přináší řadu zjednodušení a zejména časových úspor pro společnosti. V určitých situacích bude například možné založit společnost s ručením omezeným pouze během jedné návštěvy u notáře.

Zákon výrazně usnadňuje proces zakládání společností s ručením omezeným. V současnosti musí zakladatel navštívit notáře, který sepíše společenskou smlouvu, dojít do banky, kde založí bankovní účet, na který splatí vklady, a pak se vrátit za notářem, který udělá zbytek nezbytných úkonů a společnost s ručním omezeným zapíše do obchodního rejstříku. Nově bude možné, aby se vklady do 20 000 Kč splácely i jinak než na bankovní účet. Zakladatel tak bude moci založit společnost s ručením omezeným za jedinou návštěvu u notáře, tedy v řádu několika hodin.

V současnosti zákon o obchodních korporacích vyžaduje notářský zápis i v případech, kdy to není nezbytně nutné. Například pokud se společníci nechtějí scházet na valné hromadě a chtějí rozhodovat mimo valnou hromadu (tzv. per rollam), musí jít v případě některých rozhodnutí za notářem a před ním projevit svůj souhlas či nesouhlas s rozhodnutím společnosti. Nově se společníkům ušetří čas i peníze, protože bude stačit úředně ověřený podpis, který lze jednoduše získat například na kontaktním místě Czech POINT.

Zjednodušuje se i vnitřní organizace některých akciových společností. Zákonem se ruší orgán statutárního ředitele v případě tzv. monistického modelu. Akciové společnosti tak mohou mít nově jen jeden orgán, a to správní radu. Jedná se o alternativu k tradičním dvěma orgánům v akciové společnosti, představenstvu a dozorčí radě.

Vyjasňují se i některé sporné otázky. Například je možné, aby některé informace zveřejňované společností na internetu byly přístupné jen společníkům po zadání hesla. Není tedy pravda, že každá informace zveřejňovaná na internetu musí být přístupná každému a zdarma. Některým společnostem se také sníží administrativní zátěž, nově nebudou muset psát zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku.

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Cílem návrhu je řádně transponovat do českého právního řádu některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle tzv. V. AML směrnice a v té souvislosti revidovat relevantní transpozici novelizované IV. AML směrnice. Zásadní změny, které V. AML směrnice přináší je

(1) požadavek na veřejnost alespoň některých údajů o skutečných majitelích,

(2) zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci,

(3) stanovení efektivních sankcí.

V souvislosti s vymezením skutečného majitele je vhodné poukázat na skutečnost, že se explicitně stanoví, že některé subjekty skutečného majitele nezapisují – týká se to např. společenství vlastníků jednotek, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, honebních společenstev, církví a náboženských společností, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací územního samosprávného celku, školských právnických osob zřízených státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, veřejných výzkumných institucí, apod. V tomto dochází k výraznému odbřemenění některých subjektů.

Novinkou je také tzv. automatický průpis, který významně snižuje administrativní zátěž evidujících osob a registrujících autorit. V praxi je totiž u mnoha právnických osob jejich skutečný majitel zjevný komukoli zdarma již z veřejného rejstříku, přesto je v současné době nutné skutečného majitele zaevidovat. Nově proto ve stanovených případech dojde k automatickému průpisu údajů evidovaných ve veřejném rejstříku. Automatický průpis nezbavuje evidující osobu povinnosti zajistit zápis skutečného majitele, neodpovídají-li propisované údaje údajům o skučeném majiteli, nebo
odpovídají-li jen částečně (je zde např. další skutečný majitel, jehož pozice není ve veřejném rejstříku zachycena). Evidující osoba by tak měla vždy, je-li si vědoma specifik stran svého skutečného majitele, podat návrh či žádost o zápis změny údajů s cílem nápravy (automaticky propsaných) údajů v evidenci skutečných majitelů.

Účinnosti by měl zákon po úspěšném dokončení legislativního procesu nabýt prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (tj. reálně v první polovině roku 2021).

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

29. 12. 2020