Fed by mohl naznačit, za jakých podmínek začne omezovat program QE (Tématické reporty)

Parametry nastavení měnové politiky ponechá Americká centrální banka ve středu beze změny. Mohla by však naznačit, jaké podmínky budou muset být splněny, aby začala omezovat svůj program nákupů aktiv. Zveřejněna bude i nová prognóza. Ta ale zřejmě zůstane bez výraznějších změn. Inflace podle ní pravděpodobně nepřekročí 2 % ani v roce 2023, takže není překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb bude pro následující tři roky počítat s jejich stabilitou. My prostor pro první zvýšení sazeb vidíme ve druhé polovině roku 2023. Dolarové sazby na trhu a výnosy amerických státních dluhopisů se v polovině roku odlepily ode dna a od té doby postupně rostou. Tento trend podle nás bude v příštím roce pokračovat díky nové vakcíně proti Covid-19 a očekávanému oživení ekonomiky. To by mělo podporovat i růst korunových sazeb, které jsou stále více ovlivněny právě dolarovými sazbami.

Americká centrální banka nakupuje měsíčně státní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 mld. Na tom se v nejbližší době podle našeho názoru nic nezmění. O snižování nákupů aktiv by Fed mohl začít uvažovat, pokud by se podařilo proočkovat populaci tak, jak je v plánu a americká ekonomika by ve druhém pololetí příštího roku začala výrazněji růst. Na středečním zasedání by tak mohl Fed prozradit své plány ohledně dalšího vývoje programu QE. Nejednalo by se ale pravděpodobně o stanovení nějakých konkrétních úrovní a pravidel, ale spíše o popis podmínek, za jakých by k tomuto kroku mohlo dojít.

Centrální banka ve středu zveřejní i svoji novou prognózu. Ta podle našeho názoru mnoha změn nedozná. Ta zářijová předpokládala pokles HDP v letošním roce o 3,7 %, růst o 4 % v roce příštím a o 3 % v roce 2022. Inflace by se měla postupně zvyšovat, přes 2 % se ale nedostane ani v roce 2023. Není tedy překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb předpokládal stabilitu úrokových sazeb až do konce roku 2023. Změnu zřejmě nepřinese ani nový medián. My vidíme prostor pro první zvýšení úroků ve druhé polovině roku 2023.

Vakcína a oživení ekonomiky požene dolarové sazby nahoru

Dolarové úrokové sazby na trhu po vypuknutí pandemie spadly na svá historická minima, ale zhruba od poloviny roku se postupně odlepují ode dna a pozvolna rostou. Tento trend podle nás bude pokračovat i v příštím roce. Výnos desetiletého státního dluhopisu se tak ke konci příštího roku dostane ze současných 0,90 % na 1,50 %. Hlavním důvodem k optimismu by stejně jako v Evropě měla být vakcína proti Covid-19 a očekávané oživení ekonomiky. K tomu by měla přispět i nadále uvolněná měnová politika a výrazné fiskální úsilí. To by mělo tlačit výnosy státních dluhopisů nahoru nejen z důvodu podpory ekonomiky, ale i kvůli obří nabídce dluhopisů na trhu vycházející s vysokých plánovaných deficitů veřejných financí. To by se mělo projevovat zejména u delších splatností a vést tak ke strmějšímu tvaru výnosové křivky. Obdobný nárůst očekáváme i u úrokových swapů. U desetileté splatnosti předpokládáme pro příští rok nárůst ze současných 0,90 % na 1,60 % a pro dvouletou splatnost z 0,20 % na 0,35 %.

Ačkoli dolarové financování hraje v tuzemské ekonomice pouze minoritní roli, vliv tržních dolarových sazeb na korunové od konce kurzového závazku ČNB stále roste. Od té doby lze až 85 % pohybu domácích sazeb (10y) vysvětlit právě pohybem jejich dolarovým ekvivalentem. V případě eurových sazeb je to přitom pouze 43 %. Ačkoli do tuzemského vývoje bezpochyby zasahují i další faktory, vliv dolarových sazeb je výrazný. Jejich růst by se tak měl promítnout v příštím roce i do růstu tuzemských sazeb a výnosů státních dluhopisů.