Makroekonomika | 04.12.2020 10:11:56

Svět je zase v pořádku, výdělky rostou a to je příjemné překvapení

Průměrný Čech si ve třetím čtvrtletí oproti loňsku polepšil, když mu na pásce zasvítila cifra o 5,1 % vyšší. Nově tak pobírá 35 402 Kč. Vzhledem ke svižné české inflaci musí ovšem krotit nadšení, jelikož reálně si za výplatu může dovolit „jen“ o 1,7 % více nežli před rokem. Mediánová mzda, tedy ta, na kterou jedna polovina Čechů nedosáhne a druhé by přišla nízká, pak nově činí 31 183. Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 3,1 %.

Zatímco druhý letošní kvartál přinesl poprvé po téměř 7 letech snížení reálných výdělků (-2,5 %), ten třetí se vyvedl znatelně lépe. Tržní odhady se přitom značně lišily a v souhrnu vyhlížely jen nepatrný růst o 0,2 %. My jsme byly znatelně většími optimisty, ovšem konečný výsledek příjemně překvapil i nás. S přihlédnutím k českému ekonomickému kontextu ovšem zas tak velký šok nepředstavuje. Ve druhém čtvrtletí pracovalo mnoho českých zaměstnanců vynuceně v omezeném režimu a jejich živobytí bylo větší či menší měrou podporováno vládními záchrannými programy. Tyto prostředky se ovšem pochopitelně nezapočítávají do mezd, a ty tudíž mohly budit zdání dramatického propadu. Po odeznění horké fáze první vlny epidemie se většina pracovníků vrátila do běžného režimu, a ve statistikách se tak opět projevily jejich před-pandemické vyjednané mzdy. A byť k výraznému nárůstu nezaměstnanosti dosud ani nedošlo, nejčastěji o práci kvůli koronaviru pravděpodobně přicházeli pracovníci s nižšími mzdami, což ve zbytku populace mechanicky zvyšuje průměr. Zároveň se projevilo letošní administrativní zvýšení platů ve státní sféře, která není ekonomickým poklesem obvykle bezprostředně zasažena.

To potvrzuje i sektorální pohled, podle kterého si nejvíce přilepšili pracovníci ve zdravotní péči (11,8 %), administrativě (11,6 %), veřejné správě (7,7 %) či vzdělávání (7,3 %). O něco překvapivější pak byl vývoj mezd v oblasti kultury, kde přibylo taktéž slušných 7,9 %, ovšem zároveň zde byl evidován odliv zaměstnanců o 4,1 %. Podle očekávání se dařilo i v informačních a komunikačních oborech (5,3 %) či v zemědělství (5,0 %) a potravinářství (6,1 %). Naopak neslavně dopadlo peněžnictví a pojišťovnictví, kde mzdy poklesly o 0,9 %, či výroba strojů a zařízení (-0,1 %). Na uplynulé čtvrtletí, a zřejmě i na celý rok 2020, budou neradi vzpomínat pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, kteří sice ve třetím kvartále nezažily v rámci ekonomiky nejslabší mzdový růst (1,1 %), ovšem rozloučili se s 15 % svých kolegů.

Z geografického pohledu bylo letošní druhé čtvrtletí nejslabší v Praze, kde mzdy nominálně vzrostly o 3,5 %, naopak nejlépe si vedl kraj Olomoucký, který vykázal růst o 6,4 %.

Vhledem k probíhající druhé pandemické vlně, a s ní spojenými restrikcemi, bude letošní mzdová dynamika zřejmě připomínat houpačku. Po slušném prvním kvartále, příšerném druhém a nadějném třetím, bude ten poslední pravděpodobně opět z těch slabších.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.