Názorným příkladem takového důležitého leč zakázaného parametru je pohlaví, které se z důvodu údajné diskriminace nesmí používat už téměř osm let. Nemá cenu se vracet zpět k dávno proběhlým diskuzím. Spíše se mějme na pozoru před tím, aby těchto faktorů nepřibývalo. Občas někde zazní názor, že diskriminační je třeba i věk a zdravotní stav. Naštěstí jde o ojedinělé výkřiky, kterých se zatím žádný z „budovatelů Dobra“ nechytil. Nahrává tomu i to, že teď je v centru jejich pozornosti úplně něco jiného – rasismus.
Z pohledu tohoto tématu mohou být pojišťovny poměrně v klidu. Rasu totiž jako cenotvorný parametr nepoužívají. Byť nepochybně vliv na výši pojistného rizika má. Ovlivňuje třeba pravděpodobnost propuknutí různých onemocnění. Zatímco běloši jsou například v porovnání s černochy zhruba dvakrát méně rizikoví z pohledu nebezpečí vzniku rakoviny prostaty, tak těm zase pro změnu vůbec nehrozí otoskleróza (degenerativní onemocnění vnitřního ucha hrozící až ohluchnutím). Kandidátem na zařazení na seznam nejvíce diskriminačních onemocnění je pak osteoporóza. Ta je totiž mrška „nevyvážená“ nejen rasově, ale i genderově. Nejen že hrozí více běloškám než ženám jiných ras, ale dokonce i více ženám než mužům.
Černochům pak téměř nehrozí rakovina kůže, zato mají častěji zelený zákal. Rasa ovlivňuje také propuknutí takových onemocnění jako třeba lupus, různé druhy rakovin, vysoký krevní tlak nebo alkoholismus a jiné závislosti. Z pohledu střední délky života jsou na tom pak mezi všemi rasami nejlépe běloši. I když tady hraje nejspíš svoji roli i sociální zázemí daného člověka.
Rasa zkrátka rizika krytá v rámci životního pojištění ovlivňuje. Není zřejmé jak moc, protože pokud to už někdo někdy analyzoval (podle mne nepochybně ano), tak si nechal výsledky pro sebe. Což bylo rozumné už dřív a dnešní rozjitřené atmosféře dvojnásob. Je to totiž spolehlivý „běh na vidle“. Pokud by totiž vycházely „bělošské“ sazby příznivěji než ty „černošské“, získal by dotyčný nálepku rasisty. No a pokud by to bylo naopak, tak se zase rozpoutá štvanice na pojišťovny, že po desetiletí černochy diskriminovaly, když jim účtovaly „nespravedlivě“ vysoké pojistné. A jejich šéfové by si sypali popel na hlavu a klečíce prosili černochy za odpuštění.
Ovšem nejenom rasa je z pohledu uplatnění rizikových faktorů pro určení výše pojistného citlivé téma. Vedle toho je to třeba také soužití lidí různých kultur. Pamatuji si, jak před lety na jedné konferenci hovořila zástupkyně jakési britské pojišťovny o pojištění pro případ terorismu. Shodou okolností jsem ji moderovala, a tak když ona dáma svoje poměrně zajímavé povídání skončila, vyzvala jsem diváctvo ke kladení dotazů a čekala, zda se najde odvážlivec, který zvedne ruku a skutečně se na něco zeptá. Což se obvykle nestává, ani když je přednáška v češtině, natož v angličtině.
V tu chvíli nastupuje moderátor, aby úvodním dotazem diskuzi rozhýbal. A mne nenapadlo nic lepšího, než položit tuto otázku: „Podle toho, kde se teroristické útoky v Evropě především odehrávají, je zřejmé, že rizikovým faktorem pro jeho spáchání je i národnostní a kulturní nehomogenita společnosti. A tak je vyšší pravděpodobnost teroristického útoku v Bruselu než třeba v nějakém malém městě v Čechách. Pracujete pro stanovení výše pojistného i s těmito typy parametrů?“
Schválně si tipněte, co mi dotyčná přednášející odpověděla. Nabízím tři možnosti:
- Samozřejmě, že s těmito parametry pracujeme, ale je to naše firemní know-how, takže jistě pochopíte, že se nebudu pouštět do žádných podrobností.
- Nemyslím si, že pojišťovnám přísluší řešit problém výše rizika teroristického útoku v závislosti na etnickém složení obyvatelstva. Pojištění je také o solidaritě, takže pojištěný z malého města v Čechách solidárně přispívá svým pojistným na krytí újmy poškozeného, který byl zasažen útokem v Bruselu. A aby se toto riziko navzájem srovnalo i fakticky, je třeba lidi z jiných kulturních okruhů integrovat.
- Bohužel Vám nemohu odpovědět. Neznám totiž úplný detail toho, jak a na základě kterých parametrů se pojistné počítá.
Co myslíte, platila možnost a), b), nebo c)? No ono to zase není až tak těžké uhodnout…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
RSS
Přebírání zpráv
