Obnovitelné zdroje energie: Investice století nebo nafouknutá bublina?

Jedni je milují, druzí zatracují. Pravdou však je, že jejich akcie jdou nahoru a např. společnost Photon Energy, která provozuje solární elektrárny, vzrostla na české burze za poslední rok čtyřnásobně. Potenciál obnovitelných zdrojů je značný, avšak s masivní produkcí se objevují první limity. Ne všechny se ale dají překonat. 

Nemálo odborníků označuje solární nebo větrné farmy jako budoucí energetiku, která je takřka za dveřmi. Mnoho států také zařazuje zelené zdroje do svého energetického mixu – např. Kalifornie vyrábí již třetinu „obnovitelné“ elektřiny, Dánsko téměř polovinu své spotřeby vykrývá z větrných elektráren, Rakousko má dokonce 80 % energie z vody a ostatní svojí „čistou budoucnost“ plánují. Skoro to vypadá, že do několika let bude uhlí, plyn nebo jádro vzdálenou minulostí. 

V takové situaci by bylo velmi rozumné investovat „zeleně“, koneckonců obnovitelné zdroje mají svoje nesporné výhody. Jsou ekologické a prakticky nevyčerpatelné, navíc se jejich pořizovací cena během doby snižuje. Na rozdíl od mohutných elektráren jsou flexibilnější, solární panely se dají např. instalovat na střechu rodinného domu. Taky jsou dotované a různé státní subvence budou ještě stoupat – EU chce mj. nařídit tzv. zelené financování, podle kterého mají banky při udělování půjček zohledňovat nejen solventnost klienta, ale také „udržitelnost“ představených projektů či investic.

„Rakousko se vyhýbá blackoutu jen proto, že odebírá uhelnou či jadernou elektřinu od okolních států“

Nic však není černobílé, obnovitelné zdroje mají i velké nevýhody. Jednou z nich je právě ekologičnost. V masovém měřítku se komplikovaně recyklují a např. fotovoltaické panely obsahují toxické či karcinogenní látky. 

Dalším zásadním problémem je to, že se obnovitelná energie nevyrábí dle poptávky (když je energetická špička), ale podle rozmarů počasí. Zmíněná Kalifornie tak již zažila řízený blackout (bohužel bylo zrovna oblačno a bezvětří) a vychvalované Rakousko se výpadku vyhýbá jen proto, že odebírá uhelnou či jadernou elektřinu od okolních států - zároveň je ještě poučuje o nebezpečnosti atomových elektráren.

Řešení spočívající v ukládání energie v bateriích je však zatím v nedohledu. V blízké budoucnosti rozhodně nebudeme schopni stavět tyto baterie v rozumném množství za rozumnou cenu, takže zálohování většinově obnovitelné elektřiny by bylo mnohonásobně dražší, než současná výroba. A to je právě ten největší limit. Pokud nedojde k neočekávanému průlomu v technice ukládání energie, mohou být obnovitelné zdroje jen doplňkem. Budou mít významné místo ve výrobě elektřiny pro domácnosti, avšak zřejmě ne v celostátní síti. Tato skutečnost by se měla zohlednit v investičních rozhodnutích. 

Potenciál energetiky spočívá spíše v rozšíření klasického, avšak bezemisního zdroje, kterým je jádro. Technologie jde velmi rychle kupředu a některé firmy slibně vyvíjí např. malé reaktory, které mohou zásobovat středně velké město a přitom se vejdou do větší garáže.