Vliv daňové změny na naší prognózu - silný růst spotřeby domácností od příštího roku a podpora růstu HDP

Včera jsem v Restartu avizoval, že dnes zveřejníme náš odhad vlivu daňové změny. Balíček daňových změn byl schválen v pátek a implikuje pokles daňových příjmů ve výši zhruba 130 mld, z toho 40 mld se týká municipalit. Jde o opravdu velký impulz do ekonomiky, a to jak na straně výrazného zadlužení, tak i spotřeby domácností.

Dá se čekat, že nějaká změna daní bude nakonec schválená (byť vyloučit se nedá nic, a to ani úplné zamítnutí). V tomto ohledu nicméně čekáme, že páteční balíček v jeho aktuální podobě neprojde Senátem a celkový vliv bude nakonec nižší. Proto v tuto chvíli pracujeme s impulzem zhruba 100 mld a navíc počítáme s tím, že negativní vliv na rozpočty municipalit bude „jen“ zhruba 16 mld (buď přes finanční kompenzace od vlády nebo přes změnu daňového balíčku).

Tempo růstu HDP posouváme o šest desetin procentního bodu nahoru, když hlavní vliv bude mít významně vyšší spotřeba domácností. Na druhou stranu je ale tento vliv vzhledem k výši celkového impulzu relativně malý. To je dáno třemi faktory. Zaprvé, domácnosti část prostředků uspoří. Zadruhé, zhruba 42 % spotřeby domácností jde dle našich odhadů na dovozy, z čehož zhruba polovina jde na přímé dovozy (nákupy zahraničních výrobků) a polovina na dovozy mezispotřeby (nákupy českých výrobků, které ale obsahují výrobní součástky z dovozu). A třetím vlivem je pokles investiční aktivity municipalit.

Významný růst spotřeby domácností bude nicméně značně proinflační, zvlášť během období rychlého ekonomické zotavení, které čekáme po skončení pandemie. Proto posouváme prognózu inflace nahoru, a to především pro příští rok, kdy ještě zůstanou sazby nízké (v dalších letech bude inflaci brzdit ČNB, viz dále).

Vyšší domácí poptávka bude mít kladný vliv na trh práce, když se bude po krizi o něco rychleji snižovat míra nezaměstnanosti. Podobně se bude rychleji zvyšovat růst nominálních mezd (naše nová prognóza trhu práce je v letech 22 a 23 nicméně ovlivněna i dalšími vlivy, proto celé zvýšení nejde jen na vrub daní).

Kurz bude mírně slabší, a to především kvůli nižšímu příspěvku čistých vývozů (vyšší dovozy pro spotřebu domácností). Na druhou stranu ale neuvažujeme v rámci prognózy možný negativní vliv významného zhoršení veřejných financí na vývoj kurzu (ten se nedá vyloučit, například pokud by ratingové agentury zhoršily hodnocení ČR).

Ohledně ČNB čekáme rychlejší zvyšování sazeb jako reakci na silnější proinflační tlaky. To ale až v letech 2022 a 2023. Pro rok 2021 ponecháváme prognózu stejnou, když začátek roku bude stále ovlivněn pandemií koronaviru a ČNB bude chtít dát před prvním zvýšením sazeb, které čekáme v listopadu, ekonomice prostor k nadechnutí. Na druhou stranu daňová změna významně posouvá inflační rizika směrem nahoru a s tím roste pravděpodobnost, že by mohla ČNB zasáhnout do sazeb již například v srpnu 2021. To vnímáme jako alternativu, nicméně její pravděpodobnost se významně zvyšuje!

Jiří Polanský

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz