Další elektroautomobilka míří na Wall Street, prezentuje se jako „jiná“

Téměř o polovinu (nad 28 USD) však včera na Wall Street posílily akcie CIIG Merger (CIICU), které se ještě v minulém týdnu držely i jen nevýrazně nad hladinou 10 USD. Výrazná růstová vlna posledních dnů je dána oznámením, že firma se v návaznosti na speciální operaci stane součástí britského startupu Arriaval. Firmy, která tvrdí, že již za rok začne produkovat elektroautobusy. Následně ve 3. čtvrtletí 2022 pak rovněž elektřinou poháněné dodávky (2 typy), kterých si známá zasilatelská společnost UPS předběžně objednala 10 tisíc navíc s opcí na dalších 10 tisíc vozů. O další rok později má již mít automobilka, díky také „malému vozu“, v nabídce celkem čtyři elektroautomobily.

Historie společnosti Arriaval sahá do roku 2015, v současnosti již v různých zemích pro ni pracuje přes 1200 osob. Ve Velké Británii na LinkedIn byla v segmentů startupů letos vyhodnocena jako „No 1“. Letošek je pro firmu evidentně výrazným milníkem. Již počátkem roku automobilky Kia a Hyundai zainvestovaly do firmy na 100 mil. EUR. V rámci dohody mají moci využívat technologie britského startupu (Arrival hovoří o svých 180 patentech). Ve spolupráci již společnost Charge Cars použila technologie firmy pro limitovanou sérii vozů inspirovanou legendárním Fordem Mustang z 60. let, který tak disponuje výkonem 400 kW a zrychlením z 0 na 100 km/h za 4 vteřiny. Naposledy v říjnu pak světově největší investiční skupina BlackRock poskytla firmě na rozvoj dalších 118 mil. USD.

Navíc právě BlackRock jde nalézt coby největšího akcionáře zmiňované společnosti CIIG Merger, která se vlastně na venek právě stane danou automobilkou. Současní akcionáři CIIG Merger nicméně budou v minoritě, když na 88,1 % ve společnosti budou vlastnit současní akcionáři Arrival. Speciální operace má každopádně Arrivalu přinést, díky zejména dalším prostředkům od BlackRock, celkem 660 mil. USD (14,6 mld. Kč).  

Změna automobilové výroby

Oproti konkurenci se Arrival prezentuje jako naprosto inovativní výrobce, když na haly o rozloze tisíců kilometrů čtverečních máme zapomenout. Vlastně pásová výroba, se kterou jak známo prvotně přišel Henry Ford, se má stát minulostí. Budoucnost a efektivitu Arrival vidí v mikrotovárnách, kdy bude vůz díky převážně robotům smontován na jednom místě. Umožnit to má výrazně modulární platforma každého vozu. Vzniknout tak mají továrny na mnoha místech nejen USA, což má napomoci lokální zaměstnanosti a také snížit environmentální stopu. Jednotlivé moduly mají být právě vyráběny vždy lokálně za pomoci různých partnerů.


V USA již v Rock Hill roste továrna na produkci autobusů, v Británii pak v Bicesteru na výrobu dodávek. Na výrobních automatizovaných technologiích se má podílet Fiat, resp. jeho dceřiná Comau.

Nereálné cíle?

Zmiňovaný způsob produkce má být dle firmy podstatně efektivnější, a díky tak i maržím, se má Arrival brzy dostat do zisku i pozitivního cash flow. . Napomoci má i výrazné používání kompozitních materiálů. Oproti tradičním výrobcům mají být provozní náklady zhruba poloviční! Otevřít mikrotovárnu má trvat jen 6 měsíců

Zkrátka v roce 2024 Arrival predikuje své příjmy na 14,1 mld. USD a hrubý zisk na 3,7 mld. USD! V roce 2025 se firma chce zařadit mezi TOP 3 EV výrobce. Zmiňuje v daném roce produkci 670 tis. vozů, což tak z hlediska umístění může být teoreticky reálné tak maximálně jen mezi čistě elektroautomobilkami. Plány předních tradičních automobilek jsou jak známo na vyšších úrovních.

Arrival ke svým plánovaným elektromobilům mnoho specifikací stále neoznámila, o cenách nemluvě. Ve srovnání s vybranou konkurencí prezentuje u dodávek více nákladního prostoru na metr délky, více nosnosti a kupodivu naopak celkovou menší hmotnost samotného vozu. Podobně srovnává i autobusy a obecně jako ostatní výrobci elektromobilů hovoří o podstatné úspoře celkových nákladů oproti tradičním vozům. „Samozřejmě“ Arrival také hovoří i o budoucím autonomním řízení.

Například tak o druhu baterií či jejich kapacitě není nic známo. Jen o možném „širokém“ dojezdu. Autobusy pro 80 až 120 osob by měly mít dojezd 240-400 km. Dodávka s nosností 2 t pak 150-340 km, resp. větší verze s dvojnásobným užitečným nákladem 190-400 km.

Zmínit závěrem snad ještě také lze, že ve vedení Arrival figuruje řada osob s ruskými jmény, resp. kořeny/aktivitami.