Ředitelé škol, učitelé, žáci i rodiče, spojme se!

„Milý pane Hnízdile, už nějakou dobu sledujeme Váš postoj k současnému virovému šílenství. Je nám velmi blízký a jsme Vám moc vděční, že se nebojíte jít proti proudu. Obracíme se na Vás s prosbou o radu. Moc rádi bychom zvedli svůj hlas proti vládním opatřením, ale moc nevíme jak. Jsme rodina s dvanáctiletým synem a sedmnáctiletou dcerou a naše děti velmi trpí omezením sociálních kontaktů.

To je další věc, která není vůbec brána v potaz, totiž psychické problémy, které opatření způsobují nejen mladým lidem, ale ve velké míře i samotné ohrožené skupině, kvůli které jsou vlastně zavedena. Staří lidé jsou často velmi vystrašení médii, která je ještě ke všemu neustále nabádají, aby se izolovali od ostatních, takže zůstávají doma v nejistotě a strachu a neodvažují se s nikým, kdo by je mohl podpořit, setkat. Vidíme to na vlastní oči na vlastních starých rodičích, kteří se s námi odmítají ze strachu setkávat, dobrovolně se uzavřeli v panelákovém bytě a navzájem se ničí svými negativními emocemi.

Kutáčkovi z Mouřínova, 7. 11. 2020“

Podobných dopisů dostávám řadu. Jinými slovy se v nich opakuje totéž. Děti bez školy, bez sociálního kontaktu, senioři bez kontaktu s nejbližšími a bez možnosti se bránit se, lidé bez práce, bez kultury, bez sportu, bez bohoslužeb, bez společenského života, bez zpěvu, bez vycházek, bez cestování, bez možnosti volně dýchat, bez svobody, mladí lidé mnohdy doma bez lásky. Právě nesmyslná, chaotická a nedůvodná omezení ze všeho nejvíc poškozují naše zdraví. To se má náš život omezit na roušky, odstupy, dezinfekci a čekání na vakcínu? To se omezit necháme? Jak dlouho ještě budeme nečinně přihlížet krádeži budoucnosti našich dětí? Krátce po dopisu Kutáčkových mi přišel mail od pana Luboše R., otce čtyř dětí. Lépe bych to nenapsal. Kutáčkovi i pan Luboš svolili ke zveřejnění.

Kolik nevratně poraněných dětských duší chcete ještě položit na oltář koronavirového šílenství? Kolik zmarněných mladých životů? Zmatenými opatřeními, z nichž krátkozrakostí a idiocií vyčnívá zavření škol na neurčito, jste připravili celou jednu generaci o rok vzdělání (zatím). Vzdělanostní úroveň tohoto státu jste (zatím) snížili přibližně o 10 %. Jak směšně působí velkohubá prohlášení super-ministra Havlíčka o Průmyslu 4.0 a technologicky orientované společnosti budoucnosti. Kde chcete to vzdělání, které je podmínka nutná pro tuto vizi, sebrat? Upíráte mladé generaci základní lidská práva. Vy starší, zmínění přímo či nepřímo (pod titulem koronahysterici) mezi adresáty tohoto mailu, v předdůchodovém či důchodovém věku, to už nějak i s tím státním dluhem, který se teď zvětší o více než půl biliónu korun, doklepete. A po vás potopa? Jak má ten dluh další generace uhradit? Bez vzdělání? Mají se nechat zaměstnat jako dělníci v čínských továrnách, které sem pomůže importovat Miloš Zeman a jeho nohsledi? Jak máme věřit jedinému slovu z vašich úst, když jste před celým národem slíbili, že se první stupně základních škol v KAŽDÉM PŘÍPADĚ otevřou 2. listopadu, tedy před více než týdnem. A ani dnes není jejich otevření na obzoru. Je nám líto starých, teď navíc velmi opuštěných lidí, umírajících na LDN-kách či respirátorech. Ptá se jich někdo, jak si představují poslední chvíle svých životů? Ptá se jich někdo, jestli stojí o vaši dusivou péči?

Luboš R., Praha, 9. 11. 2020“

P. S.: Jako 3x otec a brzy 2x dědeček se připojuji k výzvě: VRATMEDETIDOSKOLY.CZ
Jan Hnízdil

10. 11. 2020, psáno pro blog.aktuálně.cz