Třetí čtvrtletí přineslo silné oživení také do zbytku středoevropského regionu (Ranní zpráva z finančního trhu)

Zveřejněny dnes budou předběžné odhady o vývoji HDP na Slovensku, a také v Polsku a Maďarsku. Z výsledků ostatních ekonomik, které už známe, víme, že třetí čtvrtletí bylo ve znamení rychlého oživení. I pro zbytek středoevropského regionu se tak čeká silný mezičtvrtletní nárůst HDP. Pokles evropské zaměstnanosti vlivem oživení ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí odezněl. ČNB dnes zveřejní zápis z posledního zasedání, kde bankovní rada překvapila prezentací trojího zvýšení úrokových sazeb během roku 2021.

Ekonomika eurozóny vzrostla ve 3Q o více než 12 %

Dnes se dozvíme, jak se ve třetím čtvrtletí letošního roku vedlo zbytku středoevropského regionu. Zveřejněny totiž budou předběžné odhady vývoje HDP pro Slovensko, Maďarsko a Polsko. Z výsledků ostatních ekonomik, včetně té české, které zveřejňují předběžné odhady o zhruba čtrnáct dní dříve, však již víme, že třetí čtvrtletí bylo ve znamení rychlého oživení. Po uvolnění restriktivních vládních opatření z první vlny koronavirové pandemie tak ve většině sektorů započal rychlý návrat k běžnému fungování. Slovenská ekonomika podle našeho odhadu vzrostla mezičtvrtletně o 6,5 %, po předchozím poklesu o 8,3 %. Pro Maďarsko trh očekává mezičtvrtletní nárůst o 10,2 % po poklesu o 14,5 % a pro Polsko růst o 8,0 % po předchozím snížení o 8,9 %.

Zveřejněn dnes rovněž bude zpřesněný odhad HDP pro celou eurozónu, trh však žádnou revizi nečeká. Mezičtvrtletní růst evropské ekonomiky tak bude zřejmě potvrzen poblíž 12,7 %. Přes toto výrazné oživení však evropská ekonomika v porovnání s loňskem i nadále ztrácela, a to více než 4 %. Tento pokles se navíc s největší pravděpodobností ve čtvrtém čtvrtletí opět prohloubí, když nemalá část evropských vlád byla nucena vlivem druhé vlny pandemie znovu přistoupit k restriktivním opatřením. Oživení ve třetím čtvrtletí zřejmě v eurozóně vedlo i k odeznění předchozího poklesu zaměstnanosti, a ta tak podle nás oproti druhému čtvrtletí stagnovala. V porovnání s loňským rokem, stejně jako v případě ekonomické aktivity, však podle našeho odhadu zůstává o 3 % nižší a závěr roku na tom již nic nevylepší.

Česká národní banka dnes ráno zveřejní záznam z posledního měnově politického zasedání, které se konalo minulý čtvrtek. To žádné překvapení nepřineslo, když centrální bankéři podle očekávání rozhodli o ponechání úrokových sazeb na současné nízké úrovni. Překvapující však byla nově zveřejněná prognóza centrální banky, která očekává trojí zvýšení úrokových sazeb v příštím roce. Guvernér Rusnok však na tiskové konferenci uvedl, že podle velké části bankovní rady zůstanou úrokové sazby nízké po delší dobu. Dnešní záznam by tak mohl poodhalit, v jakých ohledech jednotliví centrální bankéři s prognózou ČNB souhlasí a kde se naopak jejich pohled s pohledem sekce měnové rozchází. Podle nás zůstanou úrokové sazby ČNB na současné úrovni až do konce roku 2021. Proč podle nás centrální banka v příští roce sazby zvyšovat nebude, jsme popisovali také zde https://bit.ly/3kn64j9.

Vyznění dnešních ČNB minutes by ve výsledku mohlo zmírnit jestřábí vyznění poslední prognózy centrální banky a možná i trochu zchladit optimismus na korunovém trhu.

Americká inflace zůstává nad 1 %

Konečný odhad říjnové inflace v Německu potvrdil pokračující deflační vývoj tamní ekonomiky. Ten souvisí jak s výrazným poklesem poptávky, tak i s červencovým snížením daně z přidané hodnoty. Meziroční pokles spotřebitelských cen měřených indexem CPI v říjnu setrval na zářijových -0,2 %. V harmonizovaném vyjádření došlo k mírnému prohloubení poklesu ze zářijových -0,4 % na -0,5 % v říjnu.

Americká inflace sice také zůstává pod cílem centrální banky, i nadále se však pohybuje nad 1 %. Její říjnová hodnota činila 1,2 %, což bylo o dvě desetiny méně než v září a jen desetinu pod tržním odhadem. Jádrová inflace dosáhla hodnoty 1,6 % a oproti září se snížila o jednu desetinu.

Oživení na americkém trhu práce se ve čtvrtém čtvrtletí vlivem druhé vlny koronaviru v podstatě zastavilo. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti setrval v minulém týdnu nad 700 tis. V podstatě se tak naplnilo očekávání analytiků.

Včerejší ekonomický kalendář celkově nepřinesl mnoho zajímavého a devizové trhy tak po bujarém minulém týdnu měly čas si odechnout. Stejně jako ve středu, se tak i včera koruna obchodovala mezi 26,40 a 26,50 CZK/EUR, bez jasného trendu jedním či druhým směrem. Obdobný vývoj zaznamenalo také euro vůči dolaru. Evropské akciové trhy včera mírně klesaly, když jen nepatrně korigovaly předchozí výrazné zisky.