Trumpe, díky, ale už jdi. Trhy si přejí, aby Trump odešel bez „kopání kolem sebe“, zároveň se však v rostoucí míře bojí triumfu obou demokratických senátorů v Georgii, který by přinesl „modrou vlnu“

Jistotu však trhy mít nemusí ještě dlouho. O tom, zda bude Senát opravdu většinově republikánský, se totiž může rozhodnout v krajním případě až 5. ledna 2021. Klíčové totiž budou senátní volby v Georgii. Trhy se nyní obávají, když vidí nynější mocný Bidenův „finiš“ v rámci sčítání hlasů, že demokratům mohou nakonec připadnout právě i dvě senátorská křesla. Vzhledem k tomu, že v případě senátní remízy by měla rozhodující slovo pravděpodobná viceprezidentka Kamala Harrisová, neboť dle Ústavy je viceprezident předsedou Senátu, stále nelze vyloučit těsnou senátní demokratickou většinu. A nelze tedy vyloučit ani demokratickou „modrou vlnu“. Demokraté by tedy ovládali jak Bílý dům, tak i Sněmovnu reprezentantů a Senát.  

Například v oblasti americké energetiky by „modrá vlna“ citelně rozvlnila současnou situaci. Pokud by totiž demokraté vládli jak Bílému domu, tak plně Kongresu, prosadili by rozsáhlejší balík rozpočtových podpůrných opatření, což by vytvořilo tlak na oslabení dolaru, v němž se ropa obchoduje. Navíc by podnikli kroky k omezení americké břidličné produkce, což značí slabší nabídku ropy na světovém trhu, a tedy rovněž vzestup její ceny. 

To, že demokraté americkou politickou scénu neovládnou zcela, což je stále výrazně pravděpodobnější scénář než „modrá vlna“, znamená, že ropný trh udrží nynější status quo a bude se vyvíjet ruku v ruce se zotavováním ekonomiky po koronavirové krizi – trendově mírně růst. Tento poznatek vrací na trh s ropou část ztracené jistoty, takže cena ropy se drží v reakci na povolební situaci v USA poměrně vysoko. A to navzdory nejistotě a možné několikatýdenní soudní dohře a případným občanským nepokojům v USA. 

Největší obavou investorů bylo, že Trump prohraje a ze své porážky učiní delší agonii, bude resumé voleb napadat všemi možnými způsoby, což by alespoň přechodně podrývalo institucionální řád USA. Odejít by měl umět i Trump. Pak by ho historie nemusela odepsat tak, jak se zdá z některých novinových titulků. Rozhodně ne historie národohospodářská. 

Ne že by Trump uspěl hned touto přímou cestou, přece jenom centrální banky vyspělého světa nade vše ctí svou nezávislost na politice; nemohou bez ní účinně provádět měnovou politiku. Jenže Trumpovy tweety vyvolávaly očekávání u burziánů a investorů, prostě na trzích, a tato očekávání už centrální banka do svých modelů pro stanovování úroku zahrnuje. 

Trumpova léta v Bílém domě ovšem svědčila ruskému dluhu. Ruské dluhopisy denominované v dolarech zhodnotily během jeho působení v Bílém domě o velice solidních 33 procent. To je více než zhodnocení čítající bezmála 20 procent, které za stejnou dobu vykázaly americké nebo německé dluhopisy. Moskvě se tak nadstandardně snížily náklady na obsluhu dluhu. A to navzdory sankcím, které na ni Západ uvaluje, a navzdory prošetřování a spekulacím ohledně jejího vměšování se do amerického prezidentského klání před čtyřmi lety, z nějž jako vítěz vzešel Trump. Tak či tak, americké trhy budou na čtyři roky s Trumpem vzpomínat v dobrém. Pokud si to nyní nepokazí. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.