30.10.2020 Zemědělství - 3. čtvrtletí 2020
Kód: | 270149-20 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Zemědělství |
Poznámka: | |
Anotace: | Čtvrtletní údaje o výrobě masa a nákupu mléka doplněné informacemi o stavech hospodářských zvířat, cenách zemědělských výrobců, zahraničním obchodě s živými zvířaty, masem a mlékem. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | marketa.fiedlerova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | 30. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 30.04.2020, 30.07.2020, 30.10.2020, 01.02.2021 |
Rok: | 2020 |
Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 114 103 tun, meziročně o 1,6 % více. Z toho bylo vyrobeno 17 525 tun (+0,6 %) hovězího, 52 762 tun (+2,3 %) vepřového a 43 777 tun (+1,2 %) drůbežího. Ceny jatečného skotu klesly meziročně o 4,9 %, ceny jatečných prasat se propadly o 13,9 %. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od tuzemských producentů 775 736 tis. litrů mléka (+3,9 %) za průměrnou cenu 8,24 Kč/litr (-4,4 %).
Porážky a výroba masa
Ve 3. čtvrtletí 2020 bylo na jatkách poraženo 56,9 tis. ks skotu (meziročně -1,5 %), z toho bylo 23,6 tis. býků (+0,9 %), 25,4 tis. krav (-3,9 %) a 5,9 tis. jalovic (+0,9 %). Na nepatrně vyšší produkci hovězího masa (17 525 tun; +0,6 %) při nižším počtu poražených zvířat se projevila vyšší průměrná porážková hmotnost (576,6 kg/ks; +2,1 %) způsobená prodloužením doby výkrmu (viz níže – stavy skotu).
Porážky prasat se ve 3. čtvrtletí meziročně snížily na 568,2 tis. ks (-1,1 %). Vepřového masa se vyrobilo 52 762 tun (+2,3 %), a to díky vyšší průměrné porážkové hmotnosti vykrmovaných prasat (118,4 kg/ks; +3,4 %) jako doznívajícímu důsledku pozastavených porážek v měsících dubnu a květnu.
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí na jatkách poraženo 67 382 tun drůbeže, což představuje 43 777 tun (+1,2 %) drůbežího masa.
Stavy skotu, prasat
Na začátku 3. čtvrtletí bylo v České republice chováno 1 406,9 tis. ks skotu, meziročně o 1,1 % méně. Mírný meziroční pokles (-1,9 %) byl zaznamenán v kategorii krav. Rovněž poklesly stavy býků ve výkrmu ve věku 1 až 2 roky (-5,9 %). V kategoriích, které jsou určeny k bezprostřední porážce, tj. býci a nezapuštěné jalovice ve věku nad 2 roky a jatečné jalovice, byly zjištěny meziročně vyšší stavy (celkem +22,4 %) jako důsledek omezení činnosti jatek a vývozu zvířat k porážce v jarních měsících.
Podle statistického zjišťování v chovu prasat čítaly jejich stavy 1 521,1 tis. ks (meziročně +0,7 %). Poklesly stavy prasnic (-0,9 %), ale počet zapuštěných prasniček se zvýšil o 11,2 %. Také u prasat se zvýšily stavy ve výkrmu těsně před porážkou, tj. v hmotnostní kategorii nad 110 kg (+18,9 %).
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Třetí čtvrtletí 2020 se vyznačovalo meziročním poklesem cen všech sledovaných živočišných produktů.
Ceny výrobců jatečného skotu meziročně klesly o 4,9 %, z toho ve významných kategoriích nejvíce ceny jatečných krav (-7,4 %) a jalovic (-6,8 %). Ceny jatečných býků se snížily o 1,6 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,07 Kč/kg v živém nebo 82,02 Kč/kg v jatečné hmotnosti.
Ceny jatečných prasat spadly o 13,9 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a dosáhly průměrné hodnoty 29,46 Kč za kg živé hmotnosti nebo 38,30 Kč za kg jatečné hmotnosti. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci v průměru o 5,79 Kč za kg v mase méně než ve čtvrtletí předcházejícím.
Jen mírný meziroční pokles byl ve 3. čtvrtletí zaznamenán u cen jatečných kuřat (-1,0 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,84 Kč za kg v živém.
Pohyb zboží přes hranice1) – živá zvířata a maso
Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice v období od června do srpna 2020 se obchodovalo meziročně méně s živým skotem a živou drůbeží v důsledku nižšího vývozu; naopak obrat obchodu s živými prasaty byl větší díky zvýšenému dovozu.
Živého skotu se vyvezlo 47,5 tis. ks (-9,1 %), z toho bylo 15,0 tis. ks (-1,7 %) určeno k porážce a 32,6 tis. ks (-12,2 %) skotu k dalšímu chovu, včetně plemenných zvířat. Pokračoval růst dovozu jatečných zvířat (1,9 tis., +21,1 %). Živý skot se dovážel hlavně ze Slovenska; vyvážel se do Rakouska, Německa, o více než polovinu klesl vývoz mimo EU, a to tím, že podstatná část zástavového skotu určená dříve do Turecka zamířila do Bulharska.
Pohyb zboží přes hranice u komodity živá prasata vykázal meziročně nižší přebytek způsobený zvýšeným dovozem (25,4 tis. ks; +4,5 %) při téměř totožném vývozu (101,3 tis. ks; -0,8 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy se nedovážela prasata k porážce, se jejich dovoz obnovil na 1,0 tis. ks. Zvýšil se také jejich vývoz (na 61,0 tis. ks; +12,4 %), kdežto vývoz mladých prasat v průměrné hmotnosti 27,4 kg se snížil (na 38,9 tis. ks, -16,8 %). Živá prasata se dovážela z Německa, Slovenska a Dánska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska a do Německa.
Podle statistiky pohybu zboží přes hranice se u komodity živá drůbež meziročně propadl vývoz kuřat a slepic určených k porážce o 24,1 % na 4 608 tun živé hmotnosti. Přebytek obchodu s jednodenními mláďaty zůstal na obvyklé úrovni. Bylo vyvezeno 22,9 mil. kuřat a 2,2 mil. kachňat; dovezeno 1,4 mil. kuřat, 97 tis. kachňat (meziročně 3x více) a 75 tis. krůťat (meziročně polovina). Hlavními partnery pro dovoz živé drůbeže byly Maďarsko, Slovensko a Německo; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Rumunska a Německa.
Záporná bilance pohybu zboží přes hranice pro komoditu maso se zlepšila u hovězího (na -6 015 tun), nepatrně se prohloubila u vepřového (-60 345 tun) a meziročně výraznější schodek byl zaznamenán u drůbežího (-23 158 tun).
Hovězího masa bylo dovezeno 9 475 tun (-11,8 %) a vývoz se zvýšil na 3 460 tun (+10,2 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Nizozemska, Polska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko a do Polska.
Dovoz vepřového masa se mírně zvýšil na 68 853 tun (+2,3 %), rovněž i vývoz (8 508 tun; +17,5 %), takže schodek pohybu zboží se meziročně nepatrně zvýšil. Vepřové se dováželo tradičně z Německa, Španělska, Polska a Belgie; většina byla vyvezena na Slovensko.
U drůbežího masa, podobně jako v minulém čtvrtletí, pokračoval odlišný vývoj. Zvýšeným dovozem (26 953 tun; +7,2 %) a nižším vývozem (3 794 tun; -12,5 %) se schodek obchodu s drůbežím masem meziročně prohloubil. Více než polovina se ho dovezla z Polska, mírně se navýšil dovoz z Maďarska. Vývoz směřoval na Slovensko, do Německa, Rakouska a Maďarska.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 775 736 tis. litrů mléka (+3,9 %), z toho mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 653 736 tis. litrů (+6,4 %) mléka.
Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily (-4,4 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,24 Kč, což je také o 35 hal méně než v předcházejícím čtvrtletí.
Pohyb zboží přes hranice1) – mléko a mléčné výrobky
Ve sledovaném období se dovezlo 72,6 tis. tun (+17,7 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 298,4 tis. tun (+4,6 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně opět navýšil, a to především v důsledku zvýšeného vývozu mléka a smetany (+10 110 tun), přestože jejich dovoz se také navýšil (+6 402 tun). Schodek obchodu se sýry a tvarohem se meziročně mírně snížil na -11 391 tun, ale snížil se i přebytek obchodu se zakysanými mléčnými výrobky (+4 740 tun). Zvýšil se i obchod se syrovátkou, o 1 492 tun ve směru do ČR a o 1 757 tun z ČR. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.
__________________
1) Údaje za pohyb zboží přes hranice se zeměmi EU (Intrastat) nezahrnují transakce realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovaní příslušného směru v Intrastatu nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání nebo přijetí pod prahem 12 mil. Kč.
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou statistiky pohybu zboží přes hranice) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky, tel. 736 168 543, e-mail: radek.matejka@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví, tel. 703 824 173, e-mail: renata.vodickova@czso.cz
Zdroje dat: Statistické zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12), Chov skotu (Zem 1-02), Chov prasat (Zem 2-02)
Veřejná databáze ČSÚ: Ceny v zemědělství (tab. Indexy cen zemědělských výrobců, tab. Průměrné ceny zemědělských výrobků)
Databáze ČSÚ – Pohyb zboží přes hranice
Výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12) a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12
Termín ukončení sběru dat: 9. 10. 2020
Termín ukončení zpracování: 27. 10. 2020
Související publikace:
Porážky hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-srpen-2020, termín zveřejnění podrobných údajů za září: 4. 11. 2020
Chov skotu: https://www.czso.cz/csu/czso/chov-skotu-1-pololeti-2020
Chov prasat: https://www.czso.cz/csu/czso/chov-prasat-1-pololeti-2020
Termín zveřejnění další RI: 1. 2. 2021
Přílohy
-
Přílohy:
-
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
-
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Graf 4 Mléko – nákup a průměrná cena zemědělských výrobců
-
Vyjádření Radka Matějky, ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ(soubor m4a)
- rok 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí a rok 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí a rok 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí a rok 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí a rok 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí a rok 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí a rok 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí a rok 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí a rok 2012 | 3. čtvrtletí 2012 | 2. čtvrtletí 2012 | 1. čtvrtletí 2012
- rok 2011 | 4. čtvrtletí a rok 2011 | 3. čtvrtletí 2011 | 2. čtvrtletí 2011 | 1. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí 2010 | 3. čtvrtletí 2010 | 2. čtvrtletí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 30.10.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
30. 10. 2020
Výroba masa se zvýšila, ceny jatečných zvířat klesly
Zemědělství – 3. čtvrtletí 2020
Ve 3. čtvrtletí dosáhla výroba masa 114 103 tun, meziročně o 1,6 % více. Z toho bylo vyrobeno 17 525 tun (+0,6 %) hovězího, 52 762 tun (+2,3 %) vepřového a 43 777 tun (+1,2 %) drůbežího. Ceny jatečného skotu klesly meziročně o 4,9 %, ceny jatečných prasat se propadly o 13,9 %. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od tuzemských producentů 775 736 tis. litrů mléka (+3,9 %) za průměrnou cenu 8,24 Kč/litr (-4,4 %).
Porážky a výroba masa
Ve 3. čtvrtletí 2020 bylo na jatkách poraženo 56,9 tis. ks skotu (meziročně -1,5 %), z toho bylo 23,6 tis. býků (+0,9 %), 25,4 tis. krav (-3,9 %) a 5,9 tis. jalovic (+0,9 %). Na nepatrně vyšší produkci hovězího masa (17 525 tun; +0,6 %) při nižším počtu poražených zvířat se projevila vyšší průměrná porážková hmotnost (576,6 kg/ks; +2,1 %) způsobená prodloužením doby výkrmu (viz níže – stavy skotu).
Porážky prasat se ve 3. čtvrtletí meziročně snížily na 568,2 tis. ks (-1,1 %). Vepřového masa se vyrobilo 52 762 tun (+2,3 %), a to díky vyšší průměrné porážkové hmotnosti vykrmovaných prasat (118,4 kg/ks; +3,4 %) jako doznívajícímu důsledku pozastavených porážek v měsících dubnu a květnu.
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí na jatkách poraženo 67 382 tun drůbeže, což představuje 43 777 tun (+1,2 %) drůbežího masa.
Stavy skotu, prasat
Na začátku 3. čtvrtletí bylo v České republice chováno 1 406,9 tis. ks skotu, meziročně o 1,1 % méně. Mírný meziroční pokles (-1,9 %) byl zaznamenán v kategorii krav. Rovněž poklesly stavy býků ve výkrmu ve věku 1 až 2 roky (-5,9 %). V kategoriích, které jsou určeny k bezprostřední porážce, tj. býci a nezapuštěné jalovice ve věku nad 2 roky a jatečné jalovice, byly zjištěny meziročně vyšší stavy (celkem +22,4 %) jako důsledek omezení činnosti jatek a vývozu zvířat k porážce v jarních měsících.
Podle statistického zjišťování v chovu prasat čítaly jejich stavy 1 521,1 tis. ks (meziročně +0,7 %). Poklesly stavy prasnic (-0,9 %), ale počet zapuštěných prasniček se zvýšil o 11,2 %. Také u prasat se zvýšily stavy ve výkrmu těsně před porážkou, tj. v hmotnostní kategorii nad 110 kg (+18,9 %).
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Třetí čtvrtletí 2020 se vyznačovalo meziročním poklesem cen všech sledovaných živočišných produktů.
Ceny výrobců jatečného skotu meziročně klesly o 4,9 %, z toho ve významných kategoriích nejvíce ceny jatečných krav (-7,4 %) a jalovic (-6,8 %). Ceny jatečných býků se snížily o 1,6 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,07 Kč/kg v živém nebo 82,02 Kč/kg v jatečné hmotnosti.
Ceny jatečných prasat spadly o 13,9 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a dosáhly průměrné hodnoty 29,46 Kč za kg živé hmotnosti nebo 38,30 Kč za kg jatečné hmotnosti. Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci v průměru o 5,79 Kč za kg v mase méně než ve čtvrtletí předcházejícím.
Jen mírný meziroční pokles byl ve 3. čtvrtletí zaznamenán u cen jatečných kuřat (-1,0 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,84 Kč za kg v živém.
Pohyb zboží přes hranice[1]) – živá zvířata a maso
Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice v období od června do srpna 2020 se obchodovalo meziročně méně s živým skotem a živou drůbeží v důsledku nižšího vývozu; naopak obrat obchodu s živými prasaty byl větší díky zvýšenému dovozu.
Živého skotu se vyvezlo 47,5 tis. ks (-9,1 %), z toho bylo 15,0 tis. ks (-1,7 %) určeno k porážce a 32,6 tis. ks (-12,2 %) skotu k dalšímu chovu, včetně plemenných zvířat. Pokračoval růst dovozu jatečných zvířat (1,9 tis., +21,1 %). Živý skot se dovážel hlavně ze Slovenska; vyvážel se do Rakouska, Německa, o více než polovinu klesl vývoz mimo EU, a to tím, že podstatná část zástavového skotu určená dříve do Turecka zamířila do Bulharska.
Pohyb zboží přes hranice u komodity živá prasata vykázal meziročně nižší přebytek způsobený zvýšeným dovozem (25,4 tis. ks; +4,5 %) při téměř totožném vývozu (101,3 tis. ks; -0,8 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy se nedovážela prasata k porážce, se jejich dovoz obnovil na 1,0 tis. ks. Zvýšil se také jejich vývoz (na 61,0 tis. ks; +12,4 %), kdežto vývoz mladých prasat v průměrné hmotnosti 27,4 kg se snížil (na 38,9 tis. ks, -16,8 %). Živá prasata se dovážela z Německa, Slovenska a Dánska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska a do Německa.
Podle statistiky pohybu zboží přes hranice se u komodity živá drůbež meziročně propadl vývoz kuřat a slepic určených k porážce o 24,1 % na 4 608 tun živé hmotnosti. Přebytek obchodu s jednodenními mláďaty zůstal na obvyklé úrovni. Bylo vyvezeno 22,9 mil. kuřat a 2,2 mil. kachňat; dovezeno 1,4 mil. kuřat, 97 tis. kachňat (meziročně 3x více) a 75 tis. krůťat (meziročně polovina). Hlavními partnery pro dovoz živé drůbeže byly Maďarsko, Slovensko a Německo; vývozy směřovaly na Slovensko, do Polska, Rumunska a Německa.
Záporná bilance pohybu zboží přes hranice pro komoditu maso se zlepšila u hovězího (na -6 015 tun), nepatrně se prohloubila u vepřového (-60 345 tun) a meziročně výraznější schodek byl zaznamenán u drůbežího (-23 158 tun).
Hovězího masa bylo dovezeno 9 475 tun (-11,8 %) a vývoz se zvýšil na 3 460 tun (+10,2 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Nizozemska, Polska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko a do Polska.
Dovoz vepřového masa se mírně zvýšil na 68 853 tun (+2,3 %), rovněž i vývoz (8 508 tun; +17,5 %), takže schodek pohybu zboží se meziročně nepatrně zvýšil. Vepřové se dováželo tradičně z Německa, Španělska, Polska a Belgie; většina byla vyvezena na Slovensko.
U drůbežího masa, podobně jako v minulém čtvrtletí, pokračoval odlišný vývoj. Zvýšeným dovozem (26 953 tun; +7,2 %) a nižším vývozem (3 794 tun; -12,5 %) se schodek obchodu s drůbežím masem meziročně prohloubil. Více než polovina se ho dovezla z Polska, mírně se navýšil dovoz z Maďarska. Vývoz směřoval na Slovensko, do Německa, Rakouska a Maďarska.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 3. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 775 736 tis. litrů mléka (+3,9 %), z toho mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 653 736 tis. litrů (+6,4 %) mléka.
Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily (-4,4 %). Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,24 Kč, což je také o 35 hal méně než v předcházejícím čtvrtletí.
Pohyb zboží přes hranice1) – mléko a mléčné výrobky
Ve sledovaném období se dovezlo 72,6 tis. tun (+17,7 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 298,4 tis. tun (+4,6 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně opět navýšil, a to především v důsledku zvýšeného vývozu mléka a smetany (+10 110 tun), přestože jejich dovoz se také navýšil (+6 402 tun). Schodek obchodu se sýry a tvarohem se meziročně mírně snížil na -11 391 tun, ale snížil se i přebytek obchodu se zakysanými mléčnými výrobky (+4 740 tun). Zvýšil se i obchod se syrovátkou, o 1 492 tun ve směru do ČR a o 1 757 tun z ČR. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou statistiky pohybu zboží přes hranice) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky, tel. 736 168 543, e-mail: radek.matejka@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví, tel. 703 824 173, e-mail: renata.vodickova@czso.cz
Zdroje dat: Statistické zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12), Chov skotu (Zem 1-02), Chov prasat (Zem 2-02)
Veřejná databáze ČSÚ: Ceny v zemědělství (tab. Indexy cen zemědělských výrobců, tab. Průměrné ceny zemědělských výrobků)
Databáze ČSÚ – Pohyb zboží přes hranice
Výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12) a o nákupu drůbeže Drůb (MZe) 4-12
Termín ukončení sběru dat: 9. 10. 2020
Termín ukončení zpracování: 27. 10. 2020
Související publikace: Porážky hospodářských zvířat: https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-srpen-2020, termín zveřejnění podrobných údajů za září: 4. 11. 2020
Chov skotu: https://www.czso.cz/csu/czso/chov-skotu-1-pololeti-2020
Chov prasat: https://www.czso.cz/csu/czso/chov-prasat-1-pololeti-2020
Termín zveřejnění další RI: 1. 2. 2021
Přílohy
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrná cena zemědělských výrobců
Graf 4 Mléko – nákup a průměrná cena zemědělských výrobců
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?