ECB: V prosinci přijdou posuny v nastavení měnově-politických nástrojů

ECB na dnešním zasedání ponechala nastavení své politiky beze změny, zároveň ale jasně avizovala, že spolu s novou prognózou vývoje ekonomiky přijdou v prosinci i posuny v nastavení měnově-politických nástrojů. ECB zdůrazňuje, že druhá vlna pandemie zhoršuje krátkodobý výhled pro ekonomickou aktivitu a že rizika jsou nasměrována jasně směrem dolů.

ECB nechala beze změny jak nastavení svého nouzového programu nákupů aktiv (PEPP program), tak svých dalších měnově-politických nástrojů včetně úrokových sazeb. Zároveň ale otevřela cestu pro posuny ve své politice směrem k dalšímu uvolnění měnových podmínek na příštím měnově-politickém zasedání, jež se bude konat 10. prosince.

Toto rozhodnutí, tedy prozatím stabilita měnové politiky s jasným příslibem změn pro prosincové zasedání, je v souladu s očekáváním finančních trhů.

V prosinci bude mít ECB k dispozici čerstvou čtvrtletní prognózu vývoje ekonomiky eurozóny, bude snad jasněji ohledně vývoje na poli pandemie a do prosincového zasedání také dojde v rámci ECB k analýze všech existujících měnově-politických nástrojů a možných posunů.

ECB bezvýhradně vnímá rizika druhé vlny

Jako velmi pravděpodobné se jeví prodloužení nouzového programu nákupů aktiv (PEPP) za horizont června 2021 a též navýšení celkového objemu pro nákupy v rámci tohoto programu ze stávající cílové úrovně 1,35 biliónu euro.

Otázkou je, zda ECB bude chtít sáhnout i na další nástroje: zatímco u navýšení PEPP programu lze očekávat shodu napříč vedením ECB, tak debata o případném snížení úrokových sazeb by v rámci ECB jistě narazila i na opoziční tábor.

Podstatným vzkazem z ECB ale každopádně je, že vedení této instituce bezvýhradně vnímá negativní rizika, jež druhá vlna pandemie přináší do ekonomiky, jednoznačná shoda je také nad diskusí o přenastavení nástrojů ECB, přičemž důležitým vstupem do této debaty bude nová prognóza vývoje ekonomiky, jež bude k dispozici právě na prosincovém měnově-politickém zasedání ECB.

Euro vůči dolaru oslabilo již zhruba půl hodiny před samotným zveřejněním dnešního zasedání ECB a tisková konference pak vedla k dalšímu rozšíření ztrát eura s tím, jak centrální banka fakticky přislíbila, že v prosinci bude následovat uvolnění měnových podmínek v eurozóně.

Forma uvolnění měnových podmínek bude teprve specifikována, prodloužení a navýšení PEPP programu se ale zdá být kandidátem číslo jedna.

Měnová politika ve střední Evropě

K poklesu pak došlo také u bezrizikových sazeb na finančním trhu v eurozóně, ať již hovoříme o výnosech německých vládních dluhopisů anebo o reakci eurových úrokových swapů.

Na rozdíl od kurzu eura ale byla reakce bezrizikových sazeb poměrně málo výrazná, patrné nicméně je, že trhy počítají s nějakou formou dalšího uvolnění měnových podmínek v eurozóně.

Předpokládám, že svou měnovou politiku ponechají v příštím týdnu beze změny i středoevropské centrální banky, jež budou počátkem listopadu zasedat – konkrétně se jedná o polskou centrální banku a o ČNB.

V obou případech ale bude též nepochybně zmíněna druhá vlna pandemie coby riziko pro ekonomiku – a jak česká, tak polská centrální banka zároveň zveřejní novou prognózu vývoje svých ekonomik.

Na rozdíl od ECB ale středoevropské centrální banky buď nejdou cestou nákupů aktiv (ČNB) anebo tento nástroj narazil na své limity v podobě upadajícího zájmu tamního bankovního sektoru odprodávat aktiva centrální bance (případ Polska).

Zároveň ani ČNB, ani polská centrální banka nemají chuť dále snižovat své úrokové sazby a proto i ve středoevropském regionu dle všeho v příštím týdnu budou zprávy z finančních trhů hlásat, že měnová politika zůstává beze změny.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.