Eichengreen: Pestrá inflační historie Indie

Inflační historie Indie je velmi pestrá. Jak na stránkách VoxEU poukazuje známý ekonom Barry Eichengreen a jeho kolegové, Poonam Gupta a Rishabh Choudhary, inflace v této zemi dosahovala po osmdesátých letech 8 %, po roce 2000 se snížila na úroveň kolem 4 %. Po většinu doby se tak pohybovala nad světovým průměrem a to je připisováno zejména rozpočtovým deficitům a uvolněné monetární politice v době, kdy probíhaly volby. Co ukazují indické zkušenosti a jaká je současná situace v této zemi?

Indická centrální banka The Reserve Bank of India (RBI) již vyzkoušela řadu monetárních strategií. Po období fiskální dominance, kdy se od ní čekala monetizace vládních dluhů, přišla její větší nezávislost. A také pokles inflace na úrovně běžné v zemích s nižšími a středními příjmy. Tento posun podle ekonomů kulminoval v roce 2015 a 2016, kdy se RBI přesunula k cílení inflace. Po čtyřech letech je tedy možné analyzovat, co změna přinesla. A Eichengreen tvrdí, že některé závěry této analýzy jsou překvapivé.

Platí to zejména o zjištění týkající se cílení celkové či jádrové inflace. Běžně se totiž předpokládá, že centrální banka by se měla zaměřovat na inflaci jádrovou, která je očištěna od volatilních cen potravin a energií. Ovšem ekonomové tvrdí, že v Indii může pohyb cen potravin významně ovlivnit inflační očekávání, protože potraviny tu tvoří větší část celkového spotřebního koše. Takže RBI je nemůže jen tak ignorovat a postupovat podobně jako jiné centrální banky ve vyspělých zemích.

Eichengreen také tvrdí, že změna režimu nevedla k utaženější politice. Naopak, cílení inflace, které bere v úvahu produkční mezeru, vedlo v Indii k celkovému většímu uvolnění monetární politiky. Inflační očekávání jsou přitom nyní lépe ukotvena a jak domácnosti, tak ekonomové reagují méně citlivě na pohyby inflace. Ekonomové dokonce tvrdí, že důvěryhodnost RBI vzrostla natolik, že to zvýšilo její schopnost reagovat na šoky, jakými je například současná pandemie.