ČNB stanovila bankám minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky

Rámec pro řešení krize je založen na předpokladu, že banky mají k dispozici dostatečné interní zdroje pro absorbování ztrát a následnou rekapitalizaci. ČNB proto v roce 2020 bankám stanovila minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Tento požadavek ČNB stanovila všem bankám, u kterých nelze jejich případné selhání důvěryhodně řešit prostřednictvím likvidace nebo insolvence. ČNB rovněž určila 31. prosinec 2023 jako závazný termín, od kdy budou banky muset MREL plnit. Tím ČNB udělala významný krok v oblasti plánování řešení krize a postupného posilování způsobilosti bank k řešení krize.

ČNB bude požadavek revidovat pravidelně každý rok v souvislosti s aktualizací příslušných plánů pro řešení krize. MREL a jeho plnění se stane pro banky, investory, ratingové agentury i ostatní ekonomické subjekty stejně důležitým parametrem jako např. kapitálové požadavky.

MREL je jako požadavek specifický pro každou jednotlivou banku a ČNB individuální hodnoty MREL nezveřejňuje; nicméně v souladu s obecným přístupem schváleným bankovní radou v říjnu 2018 se MREL odvozuje od obezřetnostních kapitálových požadavků a stanoví se

• ve výši dvojnásobku součtu požadavku pilíře 1 a pilíře 2, tj. 2*(P1+P2) pro velké, systémově významné a komplexní banky poskytující řadu zásadních činností / kritických ekonomických funkcí s plánovaným použitím pravomoci ČNB k odpisu a konverzi, případně s plánovaným využitím nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů („bail-in“), u nichž se nepředpokládá přerušení činnosti jako důsledek opatření k řešení krize;
• ve výši (P1+P2) + koeficient * (P1+P2) pro středně velké, méně složité banky poskytující omezený počet zásadních činností / kritických (ekonomických) funkcí, většinou se koncentrujících v přijímání vkladů a souvisejícím platebním styku, s plánovaným nástrojem „přechod činnosti na soukromého nabyvatele“ („transfer“), se složkou k rekapitalizaci sníženou koeficientem (menším než 1) zohledňujícím rozsah převáděných kritických ekonomických funkcí (tzv. „transferový perimetr“ je většinou funkcí podílu krytých vkladů na celkových aktivech banky).

Bankám (a ostatním institucím, na které se vztahuje rámec pro ozdravné postupy a řešení krize), u kterých plán řešení krize předpokládá likvidaci v běžném úpadkovém řízení, ČNB zatím formálně MREL nestanovila a plánuje tak učinit v následujících měsících. ČNB požadavek stanoví de facto na úrovni kapitálových požadavků, tj. bez složky k rekapitalizaci.