Stavebnictví svírá koronavirová nejistota, která si svoji daň výhledově vybere i v podobě dražšího bydlení

Tuzemské stavebnictví se ani v srpnu nevzpamatovalo tak, jak se to po jarním úderu koronaviru podařilo většině jiných odvětví. Meziročně byla stavební produkce stále o zhruba desetinu níže.  

Podnikatele ve stavebnictví svírá nejistota ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie. Obavy z druhé vlny a nadcházející zimní sezóna tuto nejistotu nijak nerozptýlí, to spíše naopak. Už od jara se navíc sektor potýká s výpadkem pracovníků ze zahraničí, kteří běžně stavebním firmám účinně pomáhají stlačovat náklady produkce a čelit tak lépe ekonomicky náročným podmínkám.  

Zejména inženýrské stavitelství trpí rovněž tím, že vláda zatím svými činy zaostává za svým jarním příslibem, že se z koronavirové krize mohutně proinvestuje. Pokud by tomu tak bylo, výkon stavebnictví by byl lepší, neboť z veřejných rozpočtů by se financovaly „hladové zdi“, tedy projekty, jejichž zásadním smyslem je také to, ulevit ekonomice od dopadů krize a dát lidem práci.  

Vláda by svojí poptávkou mohla stavebnictví rozhodně rozhýbávat účinněji s působit tak žádoucím způsobem proticyklicky.  

Nejistota, která stavebnictví nyní svírá stavebnictví a snižuje produkci v něm, se bude projevovat trvaleji. Například nižší objem rezidenční výstavby výhledově, v době plnějšího ekonomického oživení, v důsledku zesílí tlak na růst cen příslušných nemovitostí a obecně bydlení. V letošním roce se stavebnictví propadne v rozsahu zhruba pěti procent.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)