Aktivita spotřebitelů v září byla podobná jako v létě, nálada ve výrobě na tom byla podobně

Naši pravidelní čtenáři vědí, že během covidu jsme začali vývoj nominální spotřeby domácností aproximovat vývojem karetních transakcí = výběry z bankomatů, platby na v obchodech přes POS terminály a platby na internetu přes platební brány. Růst karetních transakcí se během léta usadil na úrovně, které jsme pozorovali před covidem. Dobrou zprávou je, že v září (poslední data máme z předminulého týdne) se růst drží, a to i přes 2. vlnu. Pomáhá tomu naprosto jiná důvěra lidí, než byla během první vlny, a samozřejmě i absence plošného uzavření obchodů.

Tempo růstu domácích (= platby jen u českých obchodníků) karetních transakcí je v září cca stejné jako v létě, ale vidíme některé posuny, které mohou souviset s větší opatrností, ale (a to je klíčové) stále velkou ochotou utrácet. Ve srovnání s létem se snížil růst plateb kartou za oblečení (průměr za září 0% meziročně vs. +22% v létě) a naopak zvýšil za elektroniku (21% vs. 15%), nebo v lékárnách (+7% vs. -2%). V Číslech také vidíme, že si Češi více si posílají věcí domů přes kurýry (+70%, vs. +46%) a snížil se růst plateb za ubytování v penzionech apod. (+37% vs. +55%).

Další dobrou zprávou je, že i průmysl si zachovává dobrou náladu. Index nákupních manažerů se totiž v září i v ČR dostal nad 50 bodů = firmy čekají další růst. Německé firmy jsou dokonce ještě více optimistické.

Je dobré vývoj spotřeby domácností, ale i dalších makro dát do souvislosti se státním rozpočtem, respektive návrhem rozpočtu na příští rok. Vláda vysvětluje vysoký deficit pro příští rok (320 mld. CZK pokud nebude „zrušena“ superhrubá mzda) i plánovanou podporou spotřeby domácností. Naše data ukazují, že plošná podpora není potřeba. Je naopak čas na cílené zásahy, které budou efektivnější a především levnější. Například zamezení pádu lidí s nízkými příjmy do dluhových pastí a exekucí by udělalo více užitku a nestálo desítky miliard. I z tohoto důvodu jsme kritiky tak vysokého schodku.

Dále, vláda má mít připravené programy pro případné zhoršení ekonomické situace, ať už díky karanténním opatřením nebo díky zhoršení důvěry lidí, pokud by začali mít pocit, že vláda situaci kolem covidu nezvládá. Jde především o Kurzarbeit (ale s lepšími parametry, než co nyní navrhuje vláda) nebo záruční program typu COVID III, ale i na investice, s vyšší zárukou jako má Německo a především platné i pro příští rok (stávající program končí s letošním rokem). Ale takové programy budou aktivovány jen v případě problémů. Plánovat plošné bombardování miliardami teď není potřeba.

Samozřejmě nálada a karanténa se může změnit. Tento pátek budou oznámeny další opatření. Prymula například oznámil, že by opět mohla být upravena otevírací doba restaurací. Už po oznámení povinnosti zavřít ve 22:00 jsme zpracovali analýzu dopadu. Vycházeli jsme opět z karetních transakcí Čechů (tedy bez cizinců) a dívali jsme se na čas platby. Mezi 22:00 a 6:00 proběhlo v restauracích během července a srpna 10% objemu plateb (cca tržby z českých hostů), v klubech a barech to bylo logicky více, 40%. Pokud bychom čas uzavírky posunuli například už na 20:00, tak v tomto případě platby kartou naznačují pokles u restaurací o -25% a u klubů a barů -53%. Samozřejmě, že lidi, co platili po 22:00, by mohli zaplatit dříve, takže z tohoto pohledu objem plateb pokles nadhodnocuje. Ale spíše bude mít větší vliv dobrovolné sociální distancování = prostě do restaurace vůbec nepůjdu, bez ohledu na zavíračku.

David Navrátil

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz