Ekonomice se prozatím daří, rizikem je však druhá vlna koronaviru (Komentář)

Tuzemské hospodářství podle finálního odhadu Českého statistického úřadu pokleslo v druhém čtvrtletí o 8,7 %, v porovnání s loňským rokem pak odepsalo 10,9 %. Ve srovnání s předchozím odhadem ze začátku září došlo tudíž k jen nepatrné revizi meziročního poklesu z původních 11 %, ten mezičtvrtletní zůstal beze změny. Nadále tak platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Důsledky koronavirové pandemie se podepsaly na téměř všech složkách HDP a téměř všech odvětvích. Dna ekonomika dosáhla v dubnu, poté však již docházelo k jejímu oživení s tím, jak se postupně rozvolňovala restriktivní vládní opatření.

Zpět na nohy se hospodářství stavělo v uplynulých měsících rychleji, než se původně čekalo, a platilo to i v průběhu třetího čtvrtletí. Nad očekávání dobře se vedlo především průmyslu, jehož produkce se podle posledních dostupných dat za červenec snížila v uvozovkách již jen o pět procent, zatímco v dubnu byla oproti loňsku nižší zhruba o jednu třetinu. K dobrým červencovým číslům sice dopomohlo odlišné čerpání celozávodních dovolených a za srpen lze tak očekávat jejich částečnou korekci, i přesto je však oživení ve výrobním sektoru prokazatelné. To potvrzuje i index nákupních manažerů, který se v září po téměř dvou letech dostal nad hranici 50 bodů. K oživení ve výrobním sektoru napomohlo především obnovení poptávky ze zahraničí, na níž jsou exportně zaměřené průmyslové podniky závislé. Překvapivě rychle vzrostla i poptávka po automobilech, předkrizové úrovně však stále nedosahuje.

Některé průmyslové podniky se tak paradoxně dostaly opět do situace, kdy řeší nedostatek zaměstnanců. Chybí jim totiž pracovníci ze zahraničí, kteří se ani po otevření hranic v plném rozsahu zpět do ČR nevrátili. Tuzemská míra nezaměstnanosti přitom zůstává s ohledem na aktuální situaci i nadále poměrně nízká, a to především vlivem vládního programu Antivirus. Ten sice na jednu stranu brání ztrátě pracovních míst, na tu druhou však zároveň omezuje rozvoj perspektivnějších odvětví.

Pozitivní vývoj prozatím pokračuje i ve spotřebitelském sektoru, což potvrzují maloobchodní prodeje, které se již dokonce vrátily k meziročnímu růstu. Oživily i tržby v oblasti služeb, avšak v o poznání menším rozsahu a oproti loňsku tak zůstávají zhruba o deset procent nižší. Je zřejmé, že domácnosti z obav o možnou ztrátu zaměstnání svou spotřebu v průběhu druhého čtvrtletí výrazně omezily, a to i přesto, že jejich příjmy současnou krizí prozatím významně zasaženy nebyly. Výsledkem je tak výrazný nárůst míry úspor na historicky nejvyšší úroveň 18,5 %.

V důsledku dosavadního příznivého vývoje měsíčních indikátorů tak pro třetí čtvrtletí letošního roku očekáváme nárůst tuzemské ekonomiky mezičtvrtletně o 4,3 %, což by v meziročním vyjádření znamenalo zmírnění poklesu na 7,6 %. Jedná se však o předběžný odhad, který budeme s přibývajícími daty ještě zpřesňovat. Výrazně více nejistý je však vývoj v posledním letošním čtvrtletím, a to s ohledem na probíhající druhou vlnu koronaviru. Stále totiž není zřejmé to, jak moc omezující budou opětovně zaváděná vládní opatření, případně po jak dlouhou dobu budou v platnosti. My i nadále v naší prognóze počítáme s poklesem ekonomiky za celý letošní rok o 5 %, rizikem je však hlubší pokles.